PORNOKINO

21.11.2014 09:54 · 9 737 просмотров Dorion

Tak to nakonec opravdu uskutečnila. Vlivem střednědobého pobytu na erotických stránkách s četnými návštěvami chatu, nahatění na webce a schůzek s neznámými muži, se z ní
stala sběratelka bizarních zážitků. Začala si dopřávat kratochvíle druhu dříve nepoznaného… a pokud částečně z doslechu poznaného, tedy pohříchu zavrhovaného. Je hrozné, co s člověkem udělá pocit, že čas nepřiměřeně rychle utíká. Někdy se cítila provinile, ale takové myšlenky okamžitě násilně potlačovala.

Teď tedy bylo na řadě pornokino. Nebyla žádnou milovnicí porna v jeho syrové,
průmyslové podobě. Raději se někdy podívala na amatérská videa, která pro ni byla stravitelnější a oceňovala na nich autentické osoby i prostředí, ale hlavně přirozenost projevu a prožitku. Kromě toho měla soukromý dojem, že práce v pornobyznysu zanechává hlavním protagonistům na obličeji jakousi podivnou a jí velmi nepříjemnou profesionální masku či grimasu. Nešlo jí tedy prvoplánově o to, shlédnout tvorbu, která se TAM bude promítat. Chtěla hlavně
STUDOVAT (J), jak vypadá prostředí a jací lidé je navštěvují.

Několikrát se už na chatu setkala s lidmi, kteří do pornokina chodili buď pravidelně a
často, nebo nepravidelně a občas, ale všichni tvrdili, že se jim porno líbí,
vzrušuje je a jeho sledování na některém temném místě jim částečně nahrazuje nedostatkové aktivity. Tehdy o tom poprvé začala vážně uvažovat. A pak ji na chatu oslovil muž, který jí rovnou nabídl návštěvu pornokina s tím, že on sám, žijící v dlouhém, spokojeném, ale neinspirativním už manželství, což
i ona dobře znala, tedy že on sám tam občas zajde a považuje to za zcela legitimní odpočinek od životní nudné každodennosti. Ano, to poslední, co jí
ještě chybělo k uskutečnění tohoto záměru, byl vhodný společník. Zdálo se,
že je nalezen. Uběhlo ale ještě pár týdnů, než se naskytla příležitost k převtělení
teorie v praxi.

Její manžel zcela nečekaně odcestoval na prodloužený víkend mimo republiku a ona se úplně
rozechvěla nervozitou, aby takto získaný čas nějak lehkomyslně nepromarnila.
Byl pátek, čili naprosto nejvhodnější doba pro něco vzrušivě nepřístojného.
Navečer se osprchovala, umyla si vlasy a natřela se zvláčňujícím tělovým mlékem a pak se odebrala na amatérský chat, aby nepropásla možnou příležitost.

A hle. Za pár okamžiků se ozval onen známý a návštěva pornokina začala dostávat zcela reálnou podobu. Jenomže, jak už to bývá, v poslední chvíli ztratila odvahu. Ke svým obavám se mu nicméně přiznala a bylo jí řečeno to, co chtěla slyšet, že se totiž nemusí ničeho obávat, že kdyby cokoliv, on tam je od toho,
aby ji ochránil atd. Když namítla, že vlastně nezná ani jeho, což je celkem pádný důvod k tomu, aby jeho ochranu nemusela považovat za zcela spolehlivou, nabídl jí, že nejdřív tedy zajdou na pivo a pokec a pak na základě
tohoto se do kina buď vypraví, nebo nevypraví. To již byla půda, po které se dokázala bez nesnází pohybovat. Dali si schůzku za půl hodiny, protože jí
stačilo na sebe hodit nějaký ten hadřík a okamžitě mohla vyrazit.

Byla poměrně
dost zvědavá, jak asi vypadá člověk, kterého podle jejich předešlé komunikace považovala za na první pohled rozdivočelého a tvrdě přímočarého chlapa. Opět se ukázalo, že člověk si nemá dělat představy o druhých podle pár slov napsaných při internetové komunikaci. Muž, s kterým se setkala na náměstí Míru, byl sympatický, vcelku nenápadného zevnějšku a co především, jeho oči za kulatými brýlemi nebyly tvrdé a bezvýrazné, ale jiskřivě veselé. Zašli tedy na pivo, asi hodinu klábosili o svých životech, aniž příliš vzpomínali svých životních partnerů toho času přítomných v Německu a ve Spojených arabských emirátech,
pak chytili taxík a nechali se odvézt do pornokina.

Před
žižkovským domem se necítila právě nejlépe, ale na útěk bylo už pozdě, takže vstoupili do místnosti zařízené jako obchod. Za pultem stál pravděpodobně majitel, který je dosti vlídně přivítal. Když věšel jejich kabáty do šatny, jen tak mimochodem prohodil, že ona je zde tento večer první návštěvnicí ženského rodu. Nijak zvlášť ji to neznepokojilo; soudila totiž, že na počtu přítomných žen nijak nesejde,
když dobrodružství už dospělo do této fáze. Dozvěděli se, že asi za hodinu se bude konat tombola se zajímavými cenami, po ní se odehraje malé občerstvení, které,
protože je dnes pátek a akce, je v ceně vstupenky stejně tak jako první
nápoj. Byl jí také slíben při odchodu jako dárek vibrátor, což ji sice potěšilo, ale pak si v duchu pravila: jó, kdoví jestli… Vzali si plecháčové
pivo a úzkými dveřmi vstoupili TAM.

Prošli dveřním otvorem, ve kterém visely pruhy plastu tvořící závěs, a vstoupili do druhé místnosti.
Zde už byly po stěnách obrazovky, na kterých běželo porno, stály tam černou koženkou potažené lenošky… a bylo zde také notně zahuleno. Protože oba nekuřáci, postoupili dále do největší místnosti, kde byl vzduch o poznání
čistší a která také nejvíce odpovídala popisu kina.

Všude seděli nebo postávali muži a ona si hned mohla ověřit, že je zde opravdu ten večer první dámou, protože se pohledy všech obrátily k ní a hovor potichl. V té
chvíli trpce litovala, že si na sebe nenavlékla džíny a svetr, protože kdyby byla takto prozíravá, mohla být vzhledem k intimnímu přítmí a své výšce snadno pokládána za chlapa. Ale to ne. Oblečená do sukně, trička sice s dlouhým rukávem, ale velmi přiléhavého, a punčocháčů, všechno v černé barvě,
připadala si jako na pranýři a bylo jí jasné, jaký výraz má asi její obličej.
Její průvodce ji odvedl k jedné z černých lenošek, takže se posadili a otevřeli plecháč. Hleděla důsledně přímo před sebe na obrazovky s videem a tvářila se, že naprosto nesleduje, co se děje kolem ní, ač to pravděpodobně
bylo o dost zajímavější než tupé porno, které momentálně běželo.

Seděli a vedli poměrně rozmarný tichý rozhovor o zážitcích z návštěv erotických stránek a tak podobně. Bylo jí jasné, že okolo sedící i stojící se zájmem naslouchají. Její
průvodce si už předtím položil ruku na opěradlo lenošky, takže ji lehce objímal kolem ramen. Pak těsně kolem ní prošel jakýsi muž, sedl si na prázdné místo před ně, ale okamžitě se otočil dozadu a zahleděl se na ni. Při jeho pohledu jí
z mozku okamžitě vystřelil signál do všech ostatních částí těla, a ona věděla,
že něco bude bez ohledu na předsevzetí, která pokaždé dělala, ale beztoho většinou nedodržela. Zvlášť když její mozek vysílal signály velmi často. Ještě se stačila prchavě zamyslet nad tím, jestli tyto signály vlastně nepocházejí
z jiných částí těla a nejdou opačným směrem, popřípadě mozek zcela nemíjejí.

Na filosofii už ovšem čas nebyl. Milan, její průvodce, jí položil ruku na koleno a pomalu ji začal hladit po stehně, jeho ruka jí vklouzla pod sukni a vyhrnula ji až skoro k rozkroku. Trochu natáhla nohy, protože mezi lenoškami bylo místa dost.
Muž, sedící před ní, okamžitě vstal, přistoupil k ní z druhé strany a začal jí hladit druhé stehno. Cítila úplně jasně zrychlený tlukot srdce a slyšela i slabounké praskání, které způsoboval pohyb ruky po jejích punčocháčích. Ta ruka byla velká a drsná, asi manuálně pracující, protože zhrublá kůže se zachytávala o jemná vlákna punčoch.

Jejich
činnost nezůstala bez povšimnutí. Viděla, že se všichni přítomní přesouvají
tak, aby na ně viděli a kolem jejich lenošky se utvořil uzavřený kruh. Nedokázala odhadnout, kolik mužů v té chvíli kolem nich stálo. Milan i ten druhý muž jí
jemně roztáhli stehna a oba skoro zároveň se dotkli cílového místa.

Milan jí
zašeptal do ucha: „Ty jsi ale mokrá…“, což cítila i sama a měla hrůzný dojem,
že to už přesahuje obvyklou únosnou míru. Nebylo ovšem v jejích silách chod věcí dále ovlivňovat. „Kdyby se ti cokoliv zdálo moc, hned řekni…“ šeptal jí dál a ona cítila jeho prsty, které jí přes punčocháče a kalhotky prohmatávaly okraje kundičky a tak se mírně posunula do pololežící polohy, aby vstup mezi stehna byl přístupnější. Spíš cítila, než viděla, že kruh kolem nich se zase o něco sevřel.

Druhý muž si klekl mezi její stehna a zajel jí oběma rukama pod zadek až k pasu, kde končily punčocháče. Milan ho na okamžik zadržel a šeptem se jí zeptal, jestli je vše óká.
Beze slova přikývla a nesmírně vzrušená se dívala na to, jak jí úplně cizí muži stahují punčocháče i kalhotky. Muž mezi jejími stehny jí nejdřív projel prsty mezi pysky kundičky a hned nato se ústy přisál do jejího rozkroku a začal ji lízat. Milan jí mezitím vyhrnul tričko a osvobodil její prsa z podprsenky.
Okamžitě se z různých stran objevily další ruce, které jí osahávaly a mačkaly prsa, další jí hladily břicho a stehna… Nikdy nezažila nic tak vzrušujícího, jako když ji ruce těch mnoha mužů hladily po všech intimních
částech těla. Její kundička byla čím dál mokřejší. „Jsi úžasná…“ pošeptal jí do ucha Milan.

Muž, který ji lízal, musel uvolnit místo mezi mými stehny a Milan ji položil na pohovku a otočil tak, že jí držel horní část těla na klíně, a tím se její roztažená kunda ocitla v dohledu i dosahu všech přítomných. Byla lépe natočená směrem do místnosti a mohla pozorovat tváře mužů, kteří se nad ní skláněli. Viděla z nich jen obrysy,
protože víc její vzrušené vědomí nevnímalo. Stačila si ale všimnout, že někteří
z nich měli rozepnuté kalhoty a několik jich bylo od pasu dolů úplně
nahých.

Mnohem zřetelnější a intenzívnější bylo to, co se dělo s její kundičkou. Nevěděla ani sama, kdo jí do ní sahá, cítila jen, že je to víc rukou najednou. Její
výkřiky přehlušily i tlumené vzdechy z videa. Měla pocit, že čím víc křičí,
tím větší rozkoš jí způsobují ruce, které cítila všude po těle. Každý orgasmus,
který prožila, jí až nesnesitelně rozvibroval celé tělo od hlavy ke konečkům prstů a vyvolal další vlnu dotyků a dráždění kundičky i prsních bradavek, které
už měla zvětšené a tvrdé jako kámen. Cítila, že víc nevydrží, ale vůbec nevěděla,
jak požádat o vysvobození, protože z hrdla se jí draly pouze ochraptělé už
výkřiky a zdálo se jí, že nedokáže vyslovit ani jediné záchranné slovo.

Naštěstí
záchranné slovo vyslovil někdo jiný, protože sálem se rozlehl výkřik:
„Tomboláá…!“ Bylo zřejmé, že akce, které probíhají, musejí být ukončeny, aby mohla být losována čísla a oznamovány výhry. Někdo poblíž procedil mezi zuby jadrné zaklení a vzápětí se ozvalo: „…do prdele, zrovna v nejlepším,
taková krásně rozdělaná kunda…“. Aktivita opravdu ustala, mohla tedy uvolnit křečovitě stažené svaly a proti své vůli se začala smát, protože všichni přítomní vypadali, jako by na ně právě někdo vychrstl ledovou vodu.

Neohrabaně se posadila, natáhla kalhotky a punčocháče a Milan jí našel ztracené boty. V tombole nic nevyhráli a tak se po jejím skončení přesunuli do přední místnosti, kde se měl konat
„raut“. Nyní bylo trochu času i ke „studiu“, protože prostora, ve které se nacházeli, byla poměrně lépe osvětlená, než ostatní místnosti, a tak se rozhlížela a bádala, jaké typy se kolem ní pohybují a kdo z přítomných se asi aktivně účastnil předcházející akce. Nakonec to vypadalo, že více či méně
se zúčastnil každý, protože skoro všichni na ni vrhali zkoumavé pohledy, nebo jí
věnovali i spiklenecký úsměv.

Milan na chvíli odešel a ona se vrátila sama na své místo do velkého sálu. Postupně se ze všech okolních prostor scházeli i ostatní. Někdo ji zezadu objal kolem ramen,
a když vzhlédla, poznala muže, který si předtím dopřál její nejintimnější blízkost.
„Myslel jsem, že jsi už odešla,“ řekl, „a to by mě dost mrzelo…“. Než stačila odpovědět, objevil se Milan. „Pojď se na něco podívat,“ řekl a odtáhl ji do přední části místnosti až skoro k obrazovkám, kde se utvořil hlouček mužů.
Byla zvědavá, co se tam děje, protože na rozdíl od hloučku, který se předtím utvořil kolem nich, zde nebylo slyšet žádné zvuky. Vzápětí to pochopila. Na pohovce seděla dívka, kterou předtím už zahlédla a kouřila muže stojícího před ní. Kolem obou stáli další muži a téměř všichni honili jako diví. Další seděli vedle dívky na pohovce a ostatní přihlíželi zezadu.

Vůbec se jí
nechtělo tam moc dlouho postávat, ale Milan ji naopak stále přistrkoval blíž do shluku mužů, trochu se vzpouzela, ale nebylo jí to celkem nic platné. Přitiskl ji k boku jedné z pohovek, oběma rukama jí zvedl sukni a znovu jí svlékl vše, co pod ní měla. Pak jí zul i boty, takže tam stála polonahá a bosa a téměř
okamžitě ucítila něčí ruku mezi nohama; byl to jeden z mužů sedících vedle dívky na pohovce.

Instinktivně
se chtěla odtáhnout, ale nešlo to, takže jen trochu vystrčila zadek, ale to už jí
Milan zezadu vyhrnul sukni, její zadek zasvítil do příšeří a okamžitě upoutal pozornost všech, kteří stáli za nimi. Pak už nemohla moc vnímat co se děje kolem, jen si stačila všimnout, že dívka na pohovce už kouří někoho jiného,
zatímco ona sama vstoupila do druhého kola osahávání a dráždění, ale tentokrát při tom stála, tak že vše bylo ještě vypjatější než předtím. Cítila ruce na obou půlkách zadku a mezi nohama při hlazení kundičky i análu. Snažila se alespoň
nějak otočit, aby nebyla tak lehce přístupná zezadu a nakonec se jí podařilo si sednout na boční opěradlo lenošky a trochu si oddechla.

Ne nadlouho.
Lenoška za ní byla prázdná, takže Milan ji bez problémů na ni převrátil na záda. Nohy jí opět vylétly do výšky. Cítila se úplně bezmocně a hledala pohledem
Milanovy oči, seděl naštěstí u ní a měl její hlavu na klíně. Asi viděl zmatek,
který v tu chvíli opravdu cítila, protože se k ní sklonil a tiše jí řekl do ucha: „Ničeho se neboj, dávám pozor. Vidíš, jak se to chlapům líbí, jsi skvělá. Vůbec jsem nečekal, že to takhle zvládneš. Taky si to užíváš, to je vidět… Uvolni se a neměj strach, nic se ti nestane, akorát si krásně užiješ a o to jde, ne…?“

Užila si.
Vůbec nevěděla, jak to dlouho trvalo, protože zřejmě úplně ztratila pojem času,
ani už neslyšela své výkřiky, věděla sice, že křičí, ale zvuk k ní nedoléhal,
jen jakýsi koktejl smíšený z temných barev, jasu obrazovek, zvuku všech hlasů kromě toho jejího a z šíleného uspokojení, které se jí ve vlnách rozlévalo z horkého a mokrého místa mezi nohama do celého těla. Nakonec ucítila,
jak se jí tělo prohnulo v jakémsi křečovitém oblouku, ruce měla natažené
před sebe jakoby na obranu, vytrhla nohy ze sevření, pevně je přitiskla k sobě a vydala ostrý výkřik, který tentokrát slyšela, a pak upadla téměř do bezvědomí.

„Odpočiň si.“
Milanův hlas vnímala, oči měla otevřené, ale neviděla nic, jen rozmazané
světlo. Ležela, cítila, jak se její tělo postupně uvolňuje, ale nebyla schopna se pohnout ani promluvit. „Je úplně bez sebe,“ slyšela něčí hlas. „To se nediv,
vole,“ opáčil Milan, „když se vás na ni seběhne dvacet.“

Trvalo asi ještě
pěknou chvíli, než byla schopná se pohnout a vrátil se jí zrak. Nějak se jí
podařilo se znovu obléct, Milan jí přinesl napít vody a pak se zvedli k odchodu, protože nebyla schopná téměř ničeho a na další pokračování už
neměla sílu. Byla také skoro už jedna hodina po půlnoci.

Když jim šéf podniku podával kabáty, prohodil k ní: „Tamhle je pro vás ten vibrátor,“ a ukázal na pult. Opravdu tam stála krabice s tou věcí, kterou si už dávno chtěla pořídit, ale nějak se k tomu nemohla odhodlat. Měla pocit, že ani nestačí dost vděčně poděkovat.

Vlastně je docela prima, že mám nějaký důkaz, že jsem TADY byla, blesklo jí hlavou. Protože už se znám. Až se ráno proberu, budu si myslet, že to všechno byl jen sen.