Záhada zeleného péra objasněna

Šel jsem dnes domů z práce s obavami. Moje zelenající se péro mi dělalo vrásky na čele. Přemýšlel jsem, jestli ho zkusit nejdříve umýt Solvinou,nebo nastříkat Savem proti plísni...

Přišel jsem domů a hned vzal Karla ven.

Pak jsem rovnou upaloval do koupelny a ujal se čištění svého vercajku. Kupodivu to zelené šlo celkem dobře dolů a čurák zase začal vypadat jako péro bělocha a ne pohlavní úd Šreka.

Ohromně se mi ulevilo... S úsměvem jsem si utřel ruce do svého zeleného ručníku a otřel i orosené čelo. Zvednu zrak do zrcadla...

"Kuwa..." ulevím si. Koukám na své zelené čelo. Tož kde se...to.... Začínám si prohlížet můj ručník. Aha.... Už jsem doma....

Takže vysvětlení je takové. Včera si mé milované děti doma malovaly barvičkami. Kreslili si dinosaury,krásné zelené dinosaury. Když domalovali a žena je poslala umýt štětce,nenapadlo je nic lepšího,než je nemýt,ale utřít je do rohu tátova zeleného ručníku... Na zeleném ručníku to přeci nepůjde vidět... A taky že nešlo.

No a já ráno vystartoval z postele,hup do sprchy umyl jsem,utřel svým ručníkem(patrně jsem trefil tu čistou stranu) no a jak mám ve zvyku si rohem ručníku utírat slabiny a koule s čurákem tak se to stalo. Jelikož jsem spěchal,tak jsem si toho všiml až v práci,když mi na něj svítilo sluníčko...

Mají štěstí že už spí... Do zítra mě to přejde. :-)))

Fred