Nezapomínáte na Jitřní dar?

Musí to být krásné ráno, když se probudíte a sluníčko hladí krásné nahé tělo vaší milované, která klidně oddychuje vedle vás. Ale na co určitě v tom okamžiku nemyslíte, je Jitřní dar. Původně to byla asi odměna za to, že milovaná vám věnovala svoje panenství. Takže jste jen provedli kontrolu, jestli je prostěradlo od krve a zda noční vzdychy nebyly předstírané a pak už jste se mohli rozdat. Později, když už Virgo intacta byla nedostatkovým zbožím, dostávaly tento Jitřní dar ženy po svatební noci. No a dnes, protože se žení a vdávají jenom blázni, už se za šukání ani neděkuje. Byly to barbarské zvyky kdysi, dávat dary ženám. V § 1232 Všeobecného zákoníku občanského, který platil od dob rakouského mocnářství přes několik dalších zpátečnických státu, se praví, že Dar, jejž muž slíbí dáti své manželce prvního jitra, sluje jitřní dar. Ale naštěstí soudruzi nejen tomuto paragrafu zakroutili krkem. A tak už se dnes můžeme jen klidně probouzet, kochat se krásou toho, kdo se vedle vás něžně probouzí a na žádné dary myslet nemusíme.

Pokrok naštěstí nezastavíme. A společná snídaně nám bude chutnat i bez darů.