Když je to špatně...

Jde zvrátit pomalé uvadání vztahu?

Nejsem typ, který by vyvozoval dalekosáhlé závěry z toho, že mě partner nevezme za ruku, že se mnou jeden den komunikuje spíš jen z povinnosti a jednoslabičně, nebo že mě neobjal x dnů a y hodin.

Ale čeho je moc, toho je příliš.

I teď, po mnoha letech, mi vrtá hlavou, jestli je možné něco dělat, nebo si jen sednout, a s rukama v klíně pozorovat, jak vše spěje ke smutnému konci.

Byli jsme manželé několik let. Myslela jsem, že je to hezké manželství, a byla jsem šťastná. Z pohledu dnešní perspektivy vidím některé věci dost jinak, ale o to teď nejde. Prostě jsem si jednoho dne uvědomila, že kdykoliv vezmu manžela za ruku, během krátké chvíle se nenápadně vysmekne. Nedokázala jsem si vybavit, kdy mě naposledy políbil. Obejmutí ... no, nechal se obejmout. Sám mě taky někdy objal. Jenže ... najednou se mi to propojilo ... objal mě vždy, když měl chuť na sex. Objal mě někdy jen tak, aniž by to vedlo ihned k sexu? Nemohla jsem si na nic vzpomenout. A co ráno, kdy na mě pravidelně podrážděně vyjížděl jen kvůli tomu, že jsem neartikulovala v rozespalosti dost zřetelně ...

Začalo mi docházet, že tady začíná být něco špatně. A překvapilo mě, že jsem neměla sebemenší tušení, co s tím dělat. Promluvit si s ním o tom? Ani za nic. Debata na téma kolikrát týdně mě obejme a proč mě nedrží za ruku, z toho se mi ježily chlupy i tam, kde jsem je neměla. Tak jsem jen přihlížela. Vlastně ani to ne, raději jsem o tom nepřemýšlela a snažila se to nevidět, protože proč se trápit něčím, o čem netuším, jak to vyřešit. Navíc když jde o problém velice vágní, nemohla jsem se vlastně ani svěřit nikomu jinému, vždyť bych zněla směšně, když bych popisovala něco tak neuchopitelného...

Přibližně za rok, co jsem si tohle uvědomila (ale kdoví, jak dlouho se to "dělo", když mě ještě ani nenapadlo, že je něco špatně), se situace vyřešila - zamiloval se do jiné ženy. A mně velmi brzy došlo, že už se ke mně nemůže nikdy vrátit. Protože to, co jsem považovala za lásku mezi námi dvěma, už neexistovalo.

Pořád přemýšlím, jestli byl nějaký způsob, jak tomu předejít v době, kdy byl problém jen takový prchavý, ale už tehdy skutečný...