Lesk a bída 3...hranice

28.7.2019 07:51 · 454 просмотра marushka4fun

Hranice

Dříve či později je nutné si uvědomit, že nastavení nějakých osobních hranic je nezbytné. Zejména si chránit své soukromí a taky to ulehčuje komunikaci.

O svém soukromí jsem s klienty mluvila, podle toho, jak oni mluvili o svém nebo podle celkového dojmu. Vždy jsem si vybírala, jak moc podrobné info to bude a když to nebylo třeba, sama jsem takové věci nerozebírala. Dále jsem si stanovila zásadu, že nepřijímám žádná pozvání mimo své "pracovní prostory", žádná pozvání na kafíčka, čaje, koncerty, procházky, dovolené. Jednak jsem nechtěla v někom vyvolat nějaký falešný dojem, a také je Brno velká vesnice a pořád někoho potkáváte, stejný důvod jako teď odmítám promenádování se s cizími lidmi na veřejnosti.

S některými muži jsem byla ve větším kontaktu, nevadilo mi, když mi napsali mail nebo vzkaz tady, i když odpovídání někdy nebylo nejrychlejší :D Ale dodržování jednoduchých zásad omezovalo právě ten nežádoucí kontakt s různými nabídkami. Těch pozvání potom bylo málo, často od těch mladších klientů (25-35), vesměs byli zdvořilí a také si nechali vysvětlit, že tuto zásadu porušovat nebudu. Ty obtěžující, to byli ti loudilové, jak jsem o nich psala, tam byla ta konverzace vzájemná jen na začátku, jediným receptem, jak se zbavit někoho, kdo nechce nic pochopit je prostě nereagovat.

Na pozvání domů, i když za účelem právě erotické masáže, jsem také nereagovala, cítila jsem se dobře ve "svém", kde bylo vše po ruce a také to vědomí, že pravděpodobně nejsme v celém bytě sami, pro mě bylo uklidňující. A ti, ke kterým bych bez obav přišla? Ano, také takoví byli, ale ti by takovou nabídku neučinili. Časem jsem si všimla, že možná nejpřátelštější kontakt mám s muži ženatými nebo aspoň žijícími v dlouhodobém partnerském vztahu (žijící s partnerkou). S nimi jsem mohla být více otevřená, nevypisovali se po telefonu, neotravovali jsme se navzájem.

Některé holky si vymezování hranic nebraly k srdci nebo byly hloupé, nevím. Až na jednu, která je vdaná za svého klienta a měla opravdu štěstí, protože v masážích dle recenzí dobrá nebyla, taky nedokázala skrýt, jak moc ji to štve. Jiné holky s tím měly spíše problémy. Obtěžování, vyhrožování labilními jedinci, kteří se nedokázali přenést přes to, že když uspějí a vylákají ženu na soukromé schůzky, tak ona svůj život kvůli nim měnit nebude, zvláště když oni sami jsou ženatí. Co jeden takový psychopat může způsobit a jak dlouho mu to vydrží, jeden by nevěřil.

Ale když je chlap magor, nemusí žena ani překračovat hranice. Jedna kolegyně, rozhodně nebyla hloupá, aby si s někým začala. Pán za ní chodil pravidelně a dlouhodobě, ani nikdy nechtěl nic než masáž, nosil ji drobné dary...než se jednou objevil u dveří s manželkou a z lístečku přečetl prohlášení o tom, že je kurva a že už k ní nikdy nepřijde, chce všechny dárky a peníze zpátky. Manželka jen stále vedle něj. Nepochopitelné. Kolegyně kvůli němu musela skončit, pronásledovali ji, čekali se synem v autě! v blízkosti jejího civilního pracoviště, ptal se na ni v práci, dokonce zjistil, kde bydlí a opět rodinka čekala před domem...naštěstí už tohle snad skončilo a ona může žít normální život mimo tuto sféru :)

Mohu říct, že když mi psal neznámý kontakt na můj FB a představil se mi jako můj klient, pořádně jsem se vyděsila. Člověk byl u mě jednou, nic extra jsem mu neřekla, číslo i mail měl pouze pracovní, který není nijak s mým profilem spojený. Jak se dostal k mému profilu, to mi neřekl.

Další stresová situace byla, když mi napsal kluk, kterého jsem znala a měla mezi svými "přáteli", že by chtěl za mnou na masáž. Když jsem dělala blbou, tak upřesnil, že má zájem o tu mou "speciální" masáž. Už jen, abych zjistila, jak na mě přišel jsem svolila. Dozvěděla jsem se, že tato informace nějakým způsobem v určitém kruhu koluje (naštěstí je tento kruh oddělen od kruhů jiných), nejsem dost zajímavá, aby se tato informace masivně šířila, ale je to něco, co mě mrzí asi nejvíce. I vzhledem k tomu, že tento okruh má malé překrývání s jedním z důležitých okruhů, mého skutečného profesního zaměření.

Jistá paranoia mi stále zůstala, jděte do školy nebo i do semináře k vyučujícímu, pak jen běží myšlenky "nedívá se na mě divně?", snad nejsem dost zapamatovatelná, snad ho zrovna tato informace v tom druhém kruhu minula a vůbec drby neřeší... No a pak zjistíte, že tito lidé, přátelskými vazbami spojenými s tím jedním okruhem, jsou z profesní budoucnosti těmi neideálnějšími zaměstnavateli ve městě :D No těším se na pohovor, jestli se na nějaký dostanu, na nervy to bude dvojnásob.