Deník nadržené matky V.

Udělala jsem si radost a pořídila si nového mazlíčka. Je krásný a velký. Budí respekt a zároveň je velice elegantní. Z každé jeho obliny na mě dýchá trochu luxusu. Není to žádný zbrklý pinďa, ale pekelný stroj s medvědí silou. Jeho temně modrá barva si každého podmaní. Když jsem ho dnes byla vyvenčit, mrklo na mě mlsně nejedno mužské oko. Cítím se v něm královsky, žádoucí a zároveň nedostupná jako ledová královna. Je bezpečný, ale dokáže být i rychlý jako gepard. Jeho 6 válců vrní jako mohutný statný kocour a při jízdě po městě si jen tak brumlá. Na volné silnici se však ukáže jeho práva síla, ozve se lehké hrmění, pedál plynu jde na doraz a moje jemná ženská ruka najednou krotí 220 silných hřebců. Je to neskutečne slastný a blažený pocit. Zároveň s pohybem ručičky tachometru doprava mi zádech přechází takové to příjemné mrazení ze stoupajícího napětí a vzrušení. Adrenalin stoupá a já cítím vzrušení po celém těle. Když ručička ukazuje číslo co začíná na 2, tak cítím náhlou vlnu touhy. Uvědomuji si, že mám vlhké kalhotky. No tohle je tedy skvělá předehra. Jsem natěšená na sveho samečka víc než obvykle. Určitě tomu přidalo i krátke odloučení. Těším se až ho uvidím, ucitim jeho vůní, ochutnam jeho rty a dostane se mi medvědího obětí. Jak mě k sobě přitiskne, bude se mi na stehno tlačit jeho naběhlý mohutný nástroj touhy a mě se vzrušením podlomí kolena. Celá se odevzdá do jeho rukou a nechám ho zaplavit moje tělo jeho vášnivou péčí. Hladí a líbá mne úplně všude než přejde na jedno konkrétní místo, kde se zdrží. Jeho mlsný a šikovný jazyk mě po chvilce vystřelí na vrchol rozkoše. Teď je ta pravá chvíle, aby přišel na řadu jeho pevný, velký nástroj. Nejdřív je něžný a užívá si dozvuk mé slasti, potom začne postupně přidávat na síle a intenzitě průniku. Užívame si jeden druhého a vše se zvrhlo v pořádnou divočinu. Cítím uvnitř jak mu tvrdne a ještě víc. Mám pocit, že ho tam je úplně plně a víc už by to ani nešlo. Už s námi oběma cloumá vyvrcholení a užíváme si společný orgasmus. Poté se schoulim do jeho náruče a oba usneme se šťastným úsměvem na rtech..... Pořád pevné svírám volant a krajina kolem mne se mění na rozmazanou šmouhu. Dálnice končí. Uvolňuji plynový pedál a doplachtím v klidu k jejímu konci a sjezdu k domovů. Pozvolna si uvědomuji, co všechno se se mnou během jízdy dělo. To auto dělá divy. Ne nadarmo má ve znaku 4 kruhy pekla.