Zabijácká nostalgie
Každý máme minulost Vzhledem k tomu kde se nacházíme budu psát o té intimní, erotické chcete li.
Léta devadesátá, dvacet možná o trochu více let zpátky. Měla nádherné jméno a ještě nádherější povolání. K tomu povolání se dostaneme záhy. Procházel jsem tehdy temným obdobím, nějak jsem to celé vytěsnil z hlavy, tlustá černá čára a jde se dál. Problém je, že vaše minulost vás dožene. Takže se pařilo, tenkrát, a to hodně, pařilo a mrdalo, žádné milování, bylo to mrdání doslova. Mrdal jsem v posteli, na zemi, v trávě, v poli, na WC..... A pak...... přišla ona, na jednom z těch mejdanů, jo vím, je to klišé, ale stejně... Naučila mě pozorovat, vnímat, užívat si prosté doteky, poslouchat její vzdechy a koukat jí do očí když to na ní přišlo, cítit její horko když jsme propleteni čekali na to slastné uvolnění.
Prostě jsem se zabouch někde u klepání na nebeskou bránu u pistolí a růží.....
Dvacet let, možná více jsem ji neviděl. Minulý týden mě můj praktik poslal na vyšetření do sousedního města. Nostalgie, ta mnou teď zmítá....
PS. Doktorka není :)


Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing.