žena - Dáma

Jana je dáma. Ne jen tak nějaká obyčejná žena, je to skutečná dáma, která chodí jen do restaurací s vysokými stropy, křišťálovými lustry a červenými koberci. Chodí tam jen po boku skutečných mužů, úspěšných byznysmenů a herců. A nechodí tam jíst, chodí tam jen ochutnávat vybrané speciality.

Vlastně by taková chtěla být.

Jana také touží aby ji někdo zbil. Aby jí naliskal po hubě a přitom jí tvrdě ošukal. Aby ji při tom tahal za cop, mrdal ji zezadu do kundy a aby ho občas neplánovaně vrazil do zadku. Aby jí častoval pokřiky "ty levná děvko" "smradlavá couro" a "služko!".

Jana je frustrovaná ze svého rozpolcení a často se na sebe zlobí, trpí nekontrolovatelnými výbuchy vzteku a vzápětí se utápí v sebelítosti. Z toho důvodu chlapa nemá, ani úspěšného herce, ani hrubého sadistu...

Když se v Janě nahromadí sexuální napětí, oblékne si společenské šaty, hezky se namaluje, sedne si před zrcadlo a pustí si Wídeňský smyčcový orchestr. Vsune si dildo s přísavkou do kundy a neoloupanou bramboru do prdele. Pak se udeří do obličeje až ucítí palčivou bolest a vyhrknou jí do namalovaných očí slzy a k zrcadlu vykřikne " Ty smradlavá děvko, nejsi nic než hovno!". Znovu se udeří a prudce se nabodne na dildo a znova a znova pořád dokola, liská se po tlamě a nabodává na kůl, mejkap má celý rozpatlaný, tváře opuchlé od liskanců a do řiti si ještě přidá další bramboru a nabodává se přeplněnou kundou na dildo, až to na ni pomalu přichází a v orgastických stazích se jí z hrdla dere vzlykající:

"Jsem Dáámáá! jsem dáámáá, slyšítéééé!!!!"

Spadne vysílená ze stoličky, vypadnou z ní pokálené brambory, ulepené dildo a slzy jí stékají na koberec.

Jana ale ví, že jednou Dáma určitě bude.