Smilný obzor

Sexuální fantasmagorie jsou příliš osobní, než abychom je mohli opravdu sdílet. Měla jsem nicméně aspoň vycvičenou představivost a dobrý základ, na němž jsem mohla stavět, když se mi stalo, že jsem narazila na »řečníky«.

Takto mi jeden muž fantasticky a přímo nezměrně rozšířil smilný obzor. Dialog zahájil sdělením, že mě vede do hotelového pokoje, jehož kategorii ani nemusí uvádět. U postele stojí ve frontě muži a řada se táhne až na chodbu. Kolik zaplatí, aby se mi vystříkli do kundy? Navrhla jsem: »Padesát franků?« Do ucha mi tiše zazněla oprava: »To je příliš drahé. Ne, zaplatí dvacet franků za dupačku do kundy, třicet do zadku. Kolik jich přijmeš?« Odpovím schválně málo. »Dvacet?« Výstrahou je trochu prudší náraz pyje: »Jenom tolik? – Třicet!« Další náraz až do dna vaginy: »Přijmeš jich stovku a nebudeš se mýt. – Budou tam mladí kluci, kteří se vystříknou, jen co ti ho vrazí do kundy. – Na břiše a taky na kozách budeš celá lepkavá. – Ano, a budou tam také muži velmi staří a velmi špinaví, kteří se už dlouho nemyli a mají na kůži strupy. – A kolik se jich na tebe vymočí? – Někteří budou na mne i močit? – Ano, a ty jim potom olížeš zadek. – Ale napřed odmítnu? Budu se vzpouzet? – Ano, a schytáš pár facek. – Je mi to protivné, ale očistím jazykem záhyby v jejich zadku. – Přijdeme večer a zůstaneš tam až do příštího poledne. – Ale to budu unavená. – Budeš moct spát a oni tě přitom budou pořád šoustat. A další den se vrátíme znovu a

[Catherine Millet]