Láska a krása

Následující text tvoří střípky učení Petra Kohouta.

Postulát: Láska je základem člověka k jeho reintegraci.

Rozvedení teze: Nemůžeme rozeznávat nízkou a vysokou lásku. Můžeme rozeznávat toliko nízké a vysoké jedince. Láska je svatá vždycky – lásku můžeme definovat jedině touhou dávat, nikoli brát.
Každá touha, každý myšlenkový počin člověka se nezbytně pojí s osobitou představou, která nemůže být ve svých detailech nikým druhým plně pochopena a vystižena. Sdělím-li svojí myšlenku někomu jinému, nastane u něj ten týž proces, ale představa na toto sdělení u něj vybavena je zase jemu Osobitá – nemůže být nikdy identická s předchozí.
Tak pociťujeme Lásku k tomu co se nám jeví jako krásné.
Milujeme to, co se nám jeví jako krásné, ale jak jsme se k tomu dostali? Vždyť krása je, jak se říká, v očích toho, kdo se dívá…
Krása totiž spočívá v rozdělení sympatie a antipatie vůči nějakému podnětu a toto rozdělení má svůj původ v podvědomí.

Krása ve všech svých projevech - jako všechno, co je dokonale nepřisvojitelné a s čím se člověk nemůže ztotožnit - je vždy pramenem bolesti. Krása je zdrojem reintegračního utrpení. Utrpení je průvodním jevem touhy po tomto Nepřisvojitelném - a tato špatně chápaná touha stává se vinou člověka teprve zlem. Pokud nebudeme schopni ztotožnit se z touto pravdou, potud musíme trpět.

Není vlastně absolutní krásy projevené. Všechno – i krásný člověk – žena – je vlastně ladičem krásy skryté, neprojevené. Krása je relativní, to, co říká Budha, není vlastně pravda. Hledáme ji v ženě, poněvadž jsme k ní taženi pudem. Analogicky je každý přitahován k tomu, co odpovídá vnitřnímu skladu jeho sil. (Zde se ono podvědomí ujímá otěží v rozřazení individuálních sympatií a antipatií.

A co je to vášeň?
Posedlost pudem. je to pudová inklinace na působení určitého Živlu v individuálním komplexu živlů. Je výsledkem působení Larvy, kterou si člověk vytvořil sám svou představou a kterou se pak nechává sám posednout. Například představa štěstí je vždy Jednosměrná, a jestliže se jí dám posednout, vzniká vášeň. Třeba Sběratelství je sexuální komplex, snaha přitahovat, brát – zejména u můžu, u můžu je touha materiální. Aktivní muž dobývá - to je bere, shromažďuje. Harém je jen sběratelství žen. Filatelie je také sběratelství. U dětí sběratelství hraček. Žena nemá například zájem na Filatelistické sbírce, jí budou snad zajímat obrázky známek – muž naopak třeba ani neví jaký obrázek přesně na známce je, hlavní je, že známku má.

A Extáze? – je to naladění se do skupiny podle vybíravé slučivosti a to podle toho, po čem toužíme. Každý člověk se může dostat do extáze a v ní něco přivolat, ale co přivolá, závisí na jeho mravní a intelektuální výši.

A na závěr jeden návod jak dosáhnout extáze a to podle Peršanů:
To, co chci, si definuji v krátkou větu, asi tři slova, sednu si v klidu a nesmím být rušen. To jsi stále opakuji – snad až 100 000x – třeba od rána do večera. Doporučuje se tma, pohodlná pozice, kterou je třeba vydržet. Večer se chtěné jistě dostaví. Je to neomylný návod.