Musím se svěřit

Včera to nakonec přišlo. Dlouhodobě bojuji s vysokou přitažlivostí jedné z nejlepších kamarádek mé ženy. Patří do partnerského páru našich společných přátel a je její kolegyní z práce. Před pár měsíci jsme se opili při jedné společné letní akci u nás doma, vzájemné sympatie se alkoholem prohloubili a začali jsme se líbat, má žena nás přistihla. Od té doby bojujeme v celé skupině s určitou nedůvěrou, postupem času se to zlepšuje a vrací do normálu. Ale za obálkou tohoto návratu stojí naše přetrvávající tajná komunikace a občasná setkání, která u povídání nikdy nekončí, ale stále k ničemu vážnějšímu nedošlo, tedy až na včerejší den. Opět jsme se sešli, tentokrát u nich v bytě. Z počátku nevinná konverzace se proměnila v doteky, polibky, stupňující se intimní doteky, až jsme byli oba nazí. Takovou nervozitu s vzrušení jsem delší dobu nezažil, z počátku jsme se tomu lehce bránili, ale už bylo jasné, že to přijde. Pronikl jsem do ní a několika měsíční touha se proměnila ve skutečnost, už jsem jí cítil, byl jsem celý v ní, je to tady. Milování bylo krásné a intenzivní, samou touhou o něco kratší než je běžným průměrem, ale to se dalo čekat. Dnes jsou spolu opět v práci a já budu muset počkat až skončí a budeme si moci zavolat své altuální pocity ze včerejšího dne a něco si k tomu říci. Ale nejkrásnější bylo, že jsme se rozešli se vzájemnou touhou po dalším setkání.