Když je k sežrání ...

Tak jsem si po nějaké době domluvil amatérské kafe. Zastrčená hospůdka u Kunratického lesa, s příjemnou obsluhou a dobrým jídlem. Počasí nic moc, takže klid a minimum dalších hostů. Obědváme a povídáme, o ní, o mně, o amatérech, o životě, o všem možném. Pak trávíme a furt povídáme. Odpoledne příjemně plyne a konečně přichází čas na to kafe. Ke kávě samozřejmě patří desert. Zatím, co ujídám lívance s jablkovoskořicovým rozvarem, pozoruji, jak si moje společnost vychutnává horké maliny s vanilkovou zmrzlinou a šlehačkou. Nabírá od všeho trochu a každou lžičku požitkářsky vychutnává. Pozoruji její ruku od skleněné misky na stole až do pusy a zase zpátky. Jazykem olizuje rty i lžičku tak smyslně, že začínám mít úplně jiné myšlenky. Občas sjedu pohledem na její prsa, jsem přece „jen" chlap a ten výstřih je řekněme „provokativní“, ale pak se zase vrátím na původní cíl sledování. Taky mě napadlo, jestli se jí podaří na ty kozy ukápnout. To by byl pak boj. Dělat, že to nevidím, abych ji neuváděl do trapné situace, přispěchat s ubrouskem a pomocnou rukou, nebo rovnou olíznout, abych ochutnal a spojit příjemné s užitečným. Zrovna, když se mi hlavou honily tyhle myšlenky, nabrala další lžičku, ale pořádnou a bez varování ji strčila do pusy mně. „Ať víš, jaký to je, “dodala k tomu. Okamžitě mi prolítla hlavou situace, jako bych ji před tím nacpal ztopořený péro do pusy a ona teď na mně: Tumáš, ať víš jaký to je! a dusí mě místo péra plnou lžičkou. „Jo takhle, ať ochutnám ty maliny s vanilkovou zmrzlinou... Jojo, to jsem přesně před chvilkou chtěl,“ říkám si v duchu a nahlas dodávám: „No dobrý to je, lepší než moje rozblemcaný lívance." Po vzájemné ochutnávce a hodnocení kdo to jaké má, se ptá: „Jaké by sis dal poslední jídlo v životě?“ „Proč poslední?," odpovídám otázkou a opět začínám přemýšlet. Chce mě zabít, aby si se mnou nemusela dál povídat? Nebo mě hodlá ušukat k smrti? „No kdyby tě měli popravit a mohl sis vybrat poslední večeři, co by sis dal?“ „Nevím, nikdy jsem o tom nepřemýšlel."

Teď ale začínám přemýšlet nad tím , že se můj amatérský život točí spíš kolem jídla, než kolem sexu. Dostávám a posílám výrazně víc fotek různých dobrot než fotek těla. Na otázku: „Co máš ještě ráda?" dostanu odpověď: „Palačinky s marmeládou“ a jsem rád, že v tom nejsem sám. Možná je to nějaká jiná forma orálu, nebo jen gastroporno. Máte to taky tak?

A teď upřímně. Když vám večer řekne: „Mám chuť na nějakou prasárnu!" Napadne vás mísa popcornu či tabulka čokolády před spaním, nebo pořádná mrdačka???

Dobrou chuť