Je DOM dom a SUB sub ?

24.11.2025 00:05 · 433 просмотра ArogantniMrcha

Čistě jen příspěvek pro zamyšlení, kdyžtak podiskutuji ve vzkazech / chatu

Je DOM skutečně dominantní, a SUB skutečně submisivní?
Ne nadarmo se Amatérům říká „odpad pro BDSM“. Existence, se kterými se tu dá setkat – ať už virtuálně, či osobně, je to, co nenalezlo místo jinde (ano, i vč. mě). I když tím teď někoho urazím, bohužel, důvodů, proč jsme tady, je mnoho, a abych byla naprosto upřímná, je mi to jedno. Co je ovšem důvodem k zamyšlení je, zda dominantní jsou skutečně dominantní, když slevují ze svých nároků a za peníze předstírají jiný druh dominance, než je jejich potenciál, či subové jsou skutečně submisivní, když si diktují, co chtějí ? To je to, co mě udivuje (mimo to že se někdo urazí, že jsem skutečně Arogantní). Nedokážu posoudit, jak to vypadá u DOM muž vs SUB žena (budu ráda za nějaké obohacení názoru), ovšem u mě z pohledu ženy je situace katastrofální. Na obou stranách. A proto si stále pokládám dokola otázky: Jsem už vůbec dominantní, když neustupuji? Změnila jsem se já, nebo se nároky mění? Stárnu? Kde muž bere odvahu si myslet, že X tisíc podmínek v profilu co chce a nechce je přitažlivé? Proč bych se měla byť jen vzdáleně věnovat někomu, kdo má profil vyplněn tak sebestředně, že veškerá submisivita jedince někam zmizela hodně daleko? A jsem já dominantní, když to v některých případech toleruji?
Co vím ze zkušenosti, je, že jsem doslova přitahována dominanty. Údajně super výzva. Chápu to, opravdu, ale nepřitahuje mě osobně z mé pozice krotit otroky. Buď jsi poslušný a chceš se snažit z vlastní iniciativy, nebo pro mě nejsi přitažlivý. Jsou tedy dominantní skutečně dominantní, když jdou po vlastních řadách? A jsou dominantní skutečně dominantní, když submisivním tyhle výstřelky trpí?
Chápejte, nemluvím teď o předstíraném BDSM za peníze, kdy normální holka / kluk za peníze dává lekce, ale dom / sub prostě není. Je to divadlo, za který sis zaplatil a i to chápu. Nekritizuji to – pokud jsou obě strany spokojené, je to jejich věc.
Jsou dominantní skutečně dominantní, když se snaží více, než otroci? Neotočilo se to trochu za poslední roky? Proč dominantní jedinci vykládají větší úsilí o ženu – klidně dominantní, než submisivní jedinci o dom paničku, o které tvrdí, jak dlouho hledají?
Jsem o to méně dominantní, když já se odmítám snažit zaujmout otroka a raději bych si pokecala s dominantním, než se špínou, která myslí na svoje potřeby?
Upozorňuji že si nestěžuji, aktivně již nic nehledám, ponechávám vše prostě naprosté náhodě, mám tkz. v píči. O to víc sledovat otočení těch pozic je pro mě vlastně i fascinující. A tak si čtu dál profily a sbírám si materiál na názor. V předchozím příspěvku jsem psala o Fenoménu cokoliv – o tom, jak i subové by si měli udělat nějaký nárok a nebrat cokoliv, jenom protože je protistrana dominantní. Teď se snažím pobavit o druhém protipólu – kdy jsou nároky tak přehnané, že se nebavíme o BDSM :)


W.