Jsi hodná holka?

Trochu mě tenhle páteční dotaz na modrých stránkách překvapil.

Jasně že jsem.
Pozdravím, poprosím, poděkuji.

Takhle jsem to nemyslel, však víš. Dnes žádný dvojsmysly během dne?

Ne, vážně, dnes jsem byla na všechny extra milá a hodná.
Teda když nepočítám toho osmapadesátníka z Františkových Lázní. Na moji otázku o čem teď přemýšlí, byl velmi pohotový: "to kdyby jste věděla, na co všechno teď myslím..." a pomlaskl si.
Vážně to udělal.
Prý jestli nezajdeme na kafe?
Pane, k nám to máte daleko, na druhou stranu republiky.
Uf, to bylo o fous.

A dál? Tím jsi dnes jako skončila?

Tak ještě možná kolega ve výtahu, ale to byla jen chvilka, stejně tam bylo málo prostoru, protože stěhoval ten stůl. A když ho pak chtěl vytahovat.... holky se smály.
Jasně, že ten stůl, na co hned nemyslíš.
Ale vrátil mi to, zmetek.
Za to, jak jsem na něj skočila na schodech.
Prý k svátku.
Ani pusu mi nedal, ale po schodech šel kolem dvakrát, pokaždé setsakramantsky blízko.

Tak to jsi byla spíš nehodná, ne?

Ne, jasně že ne.
Tu erotickou knížku a svorky na bradavky, co mi přišel balíček do práce od amatéra, jsem rozbalovala až doma.
Raději.
A asi jsem dobře udělala, tohle už bych bez ztráty kytičky neuhrála.

Copak oni tě neznají?

Znají, ale nemusí vědět všechno.

Tak to jsi byla hodná opravdu jen trošku.

Trošku.
Ale i to se počítá.