Benzinka na liberecku

Krásné ráno.. musím se zase podělit o jeden můj zážitek..ale fakt krásnej a bohužel platonickej. Ale i takový zážitky jsou moc fajn. Přes pár dny jsem byl služebně v Libereckém kraji. Popravdě se mi tam vůbec nechtělo.. bylo sychravo, nebe ocelový.. lidí zamračený a já bych byl nejraději pod dekou se šálkem výborný kávy plus nějakou pohádku, když už teda máme ten advent. Ale to už zase větvím. Nějakou shodou okolností jsem po cestě přes Frýdlant dostal nehoráznou chuť na kafe a na párek v pruhovaném rohlíku. Zastavil jsem na benzínce a pomalu jsem se šoural k pultu si objednat.. ale když jsem zvedl oči.. stala tam ona.. nádherná žena.. neskutečně sympatická s těma nejkrásnějším a očima.. a když pozdravila a usmála se na mě, byl jsem ztracenej.. Říkám.. pá..párek a kafe.. a nemohl jsem z ní spustit oči. Nádhernou postavu obepínala uniforma ..Slim bílá košile a kalhoty upnutý tak akorát.. košili zastrčenou do kalhot .. to byl neskutečnej pohled na ten sexy pas.. jak ladně plula za pultikem a plnila rohlík belgickou omáčkou.. nedivím se, že ta plastová láhev vytryskla..když ji vzala do ruky..pomalu pak do rohlíku zasunula párek..no říkám si..twl, tohle nepřežiju.. praskne mi žilka a budu tahat nohu za sebou..a koutkem poteče slina jak švihadlo.. Dala mi parase v rohlíku..omáčka přetékala..nedivím se.. fakt ne..;) Poděkoval jsem a pomalu odcházel.. A slyším, jak říká.." Pane??".. tel to znělo jak nejkrásnější melodie, ten její hlas.. " ještě žeton na kafe"".. aha no jasně.. přišel jsem si vlastně pro svoji dávku kofeinu.. Říkám.. "pardon.. jsem nějakým mimo..".. a ona se jen překrásné usmála. Vyrobil jsem si "něcojakokafe" a šel do auta.. a pak si říkám "twl, já za ní musím".. Rozrazil jsem dveře a šel za ní k pultíku a říkám: " Moc se omlouvám..ale musím Vám to říct.. máte neskutečně nádherný oči a ten nejúžasnější úsměv, co jsem viděl.. jste tak neuvěřitelně sympatická a já jsem z Vás úplně v prdeli.. nezlobte se, ale muselo to ven".. Ona nádherné zčervenala a tím nejsametovějším hlasem řekla "Jee..moc děkuju, to mi nikdo nikdy tady neřekl..dekuju moc". Na to jsem se otočil..řekl jsem ještě" Díky Vám mám dnes nádhernej den"..ona řekla.." to já teď taky..děkuju".. Chvíli jsme se na sebe culili a pak už jsem jen prošel dveřma..slyšel jsem jak za mnou zaklaply.. ještě jsem ji zahlédl přes výlohu, jak si upravuje šátek okolo krku.. ladně si dotáhla culík a naposledy se na mě usmála..Já nasedl do auta..pomalu loknul toho nejlepšího " něcojakokafete".. nastartoval rozjel jsem se a ve zpětném zrcátku koukal, jak mi ta benzinka s tím neskutečným pokladem mizí že života..