Ženský orgasmus se vyvinul zřejmě z původního spouštěče ovulace
VÍDEŇ – Vědci se dlouhodobě přou kvůli teorii o původu ženského orgasmu. Mužské sexuální vyvrcholení je totiž provázeno ejakulací. Jeho funkce je tak jasná. Muž musí mít orgasmus, aby varlata začala vylučovat spermie. U žen je přitom evoluce orgasmu velmi analogická. Tedy že původně ženské vyvrcholení souviselo s vylučováním vajíček. Naznačuje to výzkum biologů z Vídně. Výzkumem savců, kteří ovulují v závislosti na kopulaci, zjistili, že léky bránící dosažení orgasmu u nich brání ovulaci.
Lidská ovulace na souloži závislá není. Ženy ovulují pravidelně zhruba každý měsíc, i když žádný sex neprovozují. A když ho provozují, neovulují, pokud jsou zrovna mimo ovulační období svého menstruačního cyklu. Samice některých savců, třeba králíků, koček či koal, potřebují k vyvolání ovulace soulož. Tedy kopulace se samcem u nich spustí vyloučení vajíček do dělohy.Vědce z Vídně tak napadlo, že by mohl právě ženský orgasmus souviset s ovulací. Ačkoli je u člověka ovulace již nezávislá na kopulaci, u našich předků tomu mohlo být jinak. A nervově-hormonální cyklus spouštějící ovulaci se mohl během evoluce přeměnit na cyklus spouštějící orgasmus.Tým slovinské bioložky doktorky Mihaely Pavlicevové, působící na Vídeňské univerzitě, testoval účinek léku fluoxetinu na ovulaci králíků. Fluoxetin známý pod obchodní značkou Prozac se používá k léčbě depresí. Je znám také tím, že jeho vedlejším účinkem je neschopnost dosáhnout orgasmu. Takže působí negativně na nervově-hormonální obvod, který orgasmus spouští. Fluoxetin u králíků narušuje obvod, který spouští ovulaci při kopulaci. Proto se autoři domnívají, že obvod spouštějící u našich předků ovulaci souloží se postupně změnil v obvod, který spouští orgasmus.„To podporuje teorii, že stejné hormony a mozkové obvody by se mohly účastnit jak kopulací spouštěné ovulace, tak orgasmu,“ tvrdí Pavlicevová působící na Katedře teoretické biologie Vídeňské univerzity.„Evoluce dokáže vzít něco a změnit to v novou funkci. Naše ušní dírky byly původně žaberní štěrbiny. Jejich nová funkce se vyvinula až časem,“ komentoval výsledky výzkumu vídeňských kolegů profesor David Puts z Pennsylvania State University v rozhovoru pro New Scientist.
