životní cesta 2

Mechanicky ho uposlechnu. Doprovod mi opět dělá jeho ochranka. Zatím držím zuby nehty slzy na krajíčků. Hoši se mi omlouvají za předešlou hrubost, ale počítali s nespolupráci. Představí se, když s nimi budu trávit nějaký ten pátek v podniku. Ukáže se z Tomáše a Martina veselá kopa. Během chvilky jsme u mého bytu. Poprosím je jestli zůstanou za dveřmi. Nevidí v tom problém, jelikož mám náramek. Jakmile za sebou zavřu dveře totálně se zhroutím na gauč. Propuknu v pořádný pláč jenž nelze zastavit. Tu mne napadne zbavit se náramku, ale nelze rozříznout, ustřihnout, přetrhnout. Ani ničím odemknout zámek přitom v tom mám praxi z pubertálních let. Mým koníčkem bylo otevíráním zámku. Asi je něčím speciální, nakonec to vzdám. Porozhlédnu se po bytě, zabalím to nejnutnější, jelikož nevím, co má v plánu s bytem to se ještě musíme domluvit, kde se popřípadě uskladní zbytek věci a zařízení, co jsme s Lukášem nakoupili. Nejlepší by bylo kdybych mohla zůstat zde a tam jen docházet jako řadová zaměstnankyně. Těžce si povzdechnu. My společníci galantně vezmou mé tašky. Po příjezdu do podniku ohlásí šéfovi přes vysílačku, že jsme zpátky. Poručí jim ať mě zavedou do vip sekce k Pavle. Projdeme domem úplně dozadu, kde je propojení do jiného domu. Zavedou mne do druhého patra, kde je patero dveří. Otevřou ty třetí.
„Vítejte doma Lindo, snad se vám zde bude líbit. V pět máte být obě v jídelně. Pavlo máš ji zde vše ukázat v téhle části domu.“ Položí mé zavazadla na zem a odchází. Místnost je moderně vybavená skříněmi, dvěma postelemi, hebkým kobercem.
„Ahoj já jsem Pavla. Bydlím tady rok. Neboj se pokud Filipa nenaštveš bude dobře. V klidu si vybal, jestli chceš pomůžu ti.“
„Dík jsi milá, ale zvládnu to sama. Ale byla bych ráda za informace, jak to tu chodí.“ Jelikož okem zahlédnu na její ruce stejný náramek jako ten můj.
„Je tady celkem 8 pokojů jako je tenhle akorát v šesti pokojích se spí po čtyřech. Obě jsme ve vip sekci, kde patříme výhradně Filipovi pokud se dostaneš o patro níž může si tě koupit kdokoliv. Holky mají možnost odmítnou, ale nesmí to být často. Pak jsou penále za nesplácení. Kdykoliv tě zavolá šéf, jdi hned nemá rád čekání. Teď pojď ukážu ti přízemí.“ V přízemí je kuchyň plně vybavená vším možným, ale vařit vaří zaměstnanci. Vedle se nachází velká jídelna. Je tady i tělocvična, v koupelně je velká vana i sprchový kout. Ze společenské místnosti jsou dveře vedoucí do zahrady. Ta je v plném květu. Ve stínu se nachází dřevěná houpačka. Uprostřed stojí altán, vybavený grilem, pohodlným posezením, ideální místo pro čtení.

Vrátíme se do pokoje, vybalím zbytek u toho si povídáme. Z Pavly se vyklube veselá kopa, která tady skončila díky svému otci, ale výši dluhu mi nechtěla prozradit. Obě posloucháme i stejný styl hudby. Máme rády kočky, plavání, což je možné v druhé části propojené s podnikem, kde má své zázemí Filip, ale je třeba jeho povolení. Pavla si i všimla rýh na mém náramku.
„Lindo nesundáš ho bez klíče. Je speciálně navržen ať to nejde. Tvoje ruka bude první věc na co se podívá při večeři na kterou nás pozval nebude nadšený, ale ani překvapený. Nejsi první ani poslední, co to zkouší. Máme deset minut tak se obleč do něčeho společenského.“ Ač nerada dám na její radu, obleču si květinové šaty na ramínka s větším výstřihem. Líčit se nenamáhám. Což se Pavle nelíbí, posadí mne na její postel a pustí se do díla. V zrcátku se sama nepoznávám.

Na večeři dojdeme přesně na čas. Filip sedí v čele stolu. Pavlů posadí po své pravici mne po levici. Do sklenic nalije poměrně drahé šampaňské.
„Tak dámy na dnešní večer, snad se ti pod mou střechou bude líbit než se naše cesty rozejdou. Pavlo doufám, že Lindě budeš nápomocná.“ Po prvním doušku se trochu zakuckám. Moc alkohol nepiju a tento nektar je dost kořeněný. Naštěstí nepotřebuji první pomoc ač by se toho zhostil rád. Hospodyně začne servírovat předkrm. Když zvednu vidličku k ústům, všimne si rýh.
„Vidím, že ses snažila zbavit mého dárku. To se nedělá příště ti poškození naúčtuji. Jen doufám, že se nepokusíš si ublížit. Základní pravidlo, chci ať jsi ke mne upřímná a otevřená. Pokud tě bude něco trápit ven s tím, nebo to řekni hochům nebo Pavle oni mi to přetlumočí. Nechci ať se cítíš jako vězeň. Využívej všech možností v domě. Pokus se si to tu oblíbit, vychutnat. Podnikem můžeš chodit, ale moc ti to nedoporučuji. Díky náramku každý ví, co jsi i když máš jinou barvu než dívky pro zákazníky. Oni to nerozlišují a pokud tě zmerčí někdo důležitý a bude tě chtít nebudu mít na výběr ač nerad.“ Po svém proslovu mi dá úplně nový. Poté co ho zacvakne sundá starý. Políbí mi ruku jako kdysi muži ženám při pozdravu nebo seznámení. Pak se věnujeme svým pokrmům. Filip s Pavlou živě hovoří o celém dni. Snaží se i mne zapojit, ale jsem ve svých myšlenkách úplně daleko. Jím mechaniky. Ani nepostřehnu, kdy odešla.

Filip vstane postaví se za má záda. Zasype mou šíji polibky. Dostanu husí kůži, celá se klepu. Jeho ruce bloudí po mém výstřihu. Vklouzne dovnitř a stiskne prsa, které začnou bolet. Sedím hodně zkoprnělé. Srdce buší jako splašené.
„Lindo neboj, nejsem žádný násilník. Málokdy chci ženu vlastnit. Je vás tady pár, co takhle dopadly ne svou vinou, ale podepsaly jste. Mohl jsem tě hned hodit do nabídky, ale tvá nevinnost a odtažitost mne k tobě vábí. Pokud se ti nebude něco líbit hned řekni. I ty co jsou tady zaměstnané mají volbu co budou nebo nebudou dělat to plně respektuji.“
„Mohu odejít do pokoje?“
„Pojď a nech mě ti ukázat, že sex se mnou není nic strašného. Bereš antikoncepci?“
„Ano beru. I když někdy na ní zapomínám.“
„Fajn, já jsem úplně zdravý, ale u ostatních trvám na ochraně.“ Poté mne postaví za ruku odvede do své ložnice. Nejsem schopná se hnout. Filip nikam nespěchá, obejme mne. Přes ovladač pustí pomalou hudbu. Tančíme na ploužák, nijak se na mne netlačí. Je o hlavu vyšší. Jednu ruku má na mém zadečku, druhou položí na můj krk skloní se a velmi jemně mne políbí. Zatají se mi dech. To se mi nestalo ani s Lukášem. Pomalu jsem nasměrována na kraj postele. Což nečekám ztratím rovnováhu a padám do ní. Filip se zbaví veškerého svého oblečení kromě trenek. Mne nadzvedne, abych se zbavila šatů. Podprsenka má zapínání ve předu je bez ramínek. Rychle se ji zbaví. Nalehne na mé tělo. Svými rty začne zkoumat moji pokožku od čela po podbřišek. U toho spokojeně vrní. Mám zavřené oči a vychutnávám nové pocity. Lukáš se mi takto nevěnoval. Maximálně trochu si připravil můj poklad rukou poté si mne vzal. Filipův dech cítím na kalhotkách. Vzápětí i jeho jazyk. Lem dá bokem, roztáhne mi rukou nohy od sebe. Díky jeho laskání pocítím svůj první orgasmus v životě. Dá mi chvíli na vzpamatování. Když otevřu oči mám jeho kopí u mých úst. Z rána vím, co očekává. Celá zrudnu. Snažím se, co nejlépe ho vydráždit a uspokojit ať můžu za Pavlou. Když si myslím, že bude. Vezme mi ho. Otočí mé tělo na bok.Sundá již promočené kalhotky od mých šťáv. Nadzvedne nohu kterou opře o svou. Prsty si ověří ještě mou vlhkost. Tou je zda se spokojený. Tím, že jsem úzká má problém se vpasovat dovnitř. Jeho nástroj má větší rozměry než od Lukáše. Je velmi opatrný. Nezajíždí celou délkou. Abych se uvolnila dráždí mou perličku. Pochva si začíná zvykat a roztahovat se. Zrychluje se mi dech. Takové vzrušení je dost intenzivní. Při mém vyvrcholení se stěny hodně stáhnou, což se Filipovi líbí ještě víc. Snaží se mi ho protáhnout, co nejdéle. Po pár rychlých přírazech se dočká taky uvolnění. Podá mi kapesníky ať jeho živá voda není v peřinách.
„Pojď se umýt.“ V náručí si mne odnáší do sprchy. Důkladně nás umyje, zabalí do osušky. Chci se obléknout a odejít. V tom mi zabrání.
„Dnes výjimečně můžeš spát se mnou v mé posteli.“