Návštěva u Lady Mirandy

Naposled jsem se rozhlédl a přeběhl jsem ulici po které vede cesta. Každý krok byl naplánovaný, ale i přesto nervózní. Natahuji ruku po klice dveří a během sekundy se ocitám v předsíni království Lady Mirandy. Vím co co mně čeká za rohem. I když od mé minulé návštěvy uběhla už delší doba, Madam se mnou často byla alespoň v představách. Čekal jsem že realita bude samozřejmě lepší.
“Vyzuj se a pojď dál.”
Protože jsme se na termínu návštěvy domluvili přes messenger vlastně to bylo poprvé co jsem ten hlas po roce slyšel. Byl to hlas Lady Mirandy.
Hlas který má v sobě tolik poloh a barev. Hlas který se z milého mění na hlas ostrý jako břitva plný posměchu. Hlas který si dokáže muže podmanit a odzbrojit ho. To je přesně to co Lady umí. Odzbrojit a podmanit si muže.
Už en ten hlas mě dostává do skoro až tranzu.
Z předsíně vcházím do předpokoje studia. Moderně a vkusně zařízený prostor v člověku vzbuzuje pocit bezpečné zóny. Zklidnění však nepřichází protože mé oči zavadí o botník. Lodičky, kozačky, střevíčky. Latex, kůže snad všechny možné materiály. Každá jedna bota se blýská jako zrcadlo. Stůl, křesílko a pohovka na které sedí Lady.
Svět se mi zastavil před očima. Čas přestal ubíhat a já svému pohledu nemohl uvěřit. Stejně jako vždy.
“Posaď se tady!” Lady ukazuje na křesílko, do kterého si hned poslušně sedám. Jsem nervózní, mám pocit že mi oči každou chvíli vypadnou z očí. Lady si toho všímla a mistrně využívá situace a začíná mi pokládat otázky. Které se dají nazvat jako civilní, nezávazné. V normální situaci by se snad dalo mluvit o pokecu. To vy přede mnou nesměla sedět žena s nepopsatelně krásným a ladným tělem, majícím míry luxusní krejčovské panny, půvabným obličejem, podobným takovým co malovali staří mistři, pohledem šelmy sledující svou kořist a nožkami v rudých kozačkách s nebezpečně vypadajícími podpatky. Nožky které snad vedou až do nebe.
Rozhovor ubíhá, já se potápím hloub a hloub. Ani nevím jak se to stalo, ale klečím před sedící Lady. Ve chvíli mám rozeplou košili a cítím první doteky rukou Lady. Mé tělo se trochu třese. Z opasku se stává obojek. Ucím zaškubnutí a přitažení směrem k Lady. Facka a hned po ní druhá. Cítím se odevzdaný všemu co se bude dít. Jsem maximálně vzrušený. Lady si toho všímá a začíná se věnovat i mému rozkroku. Ladné tvary kozačky na něj tlačí a já myslím že prasknu.
“Vstaň a vysleč se.”
Stojím nahý uprostřed místnosti s rukama za zády. Lady otevírá dveře do studia a vstoupí do něj.
“Ke mně!”
Vcházím do potemnělého studia. Co se děje dál nedovedu detailně popsat. Rány rákoskou dopadají na můj zadek, bolí mě to cítím se ponížený a počítám každou je, lapám po dechu a Lady rozhoduje o tom kdy se budu moc nadechnout. Jehlové podpatky těch rudých kozaček mým bradavkám způsobují neskutečnou bolest. Mé sténaní se mísí se smíchem Lady, která si tu mou bolest očividně užívá a přesně ví jak a kdy ji gradovat.
Najednou ležím na zádech na lavici ke které mám fixované ruce. Lady odchází do předmístnosti. Zhluboka dýchám, vše graduje a já jsem na pomezí totální extáze. Vtu chvíli se vrací Lady a já mám během okamžiku pusu plnou umělého pěnisu, který si Lady připla tak abych ho do poslední chvíle neviděl. Dusím se, ale přesto se snažím si ho vrazit co nejhlouběji do krku. Toužím po tom ho vykouřít co nejlépe abych Lady udělal radost. Cítím se jako děvka své Lady. Tu děvku ze mě Lady během okamžiku dělá. Cítím jak mé roztažené, spoutané nohy zvedá naviják. Prvních několik zasunutí hodně bolí, ale čím víc Lady přiráží tím víc nevnímám nic jiného než slast. Pé přirození se vinou zvednutých nohou ocitá nad mým obličejem a já vím že místo kam za chvíli dopadne mé semeno bude můj obličej. Otevírám co nejvíce ústa a doufám v to že Lady jako pochvalu přidá i plivanec.

Zcela vyčerpaný a vděčný se loučím s Lady. Mám tu čest jí políbit ruku. Dveře se zavřou zvuk zamykajícího zámku mně utvrzuje v tom že se sem chci brzo vrátit. Tedy musím vrátit, to co chci není teď důležité.