Deníky pana Rady - výlet na sever č1

Sedím takhle ve svojí garáži, v dnešní době by se jí dalo říkat man cave, koukám po nástěnce s nářadím, lavici na bench presss a… nakonec v rohu vidím svojí starou a vzpomínám, co jsme spolu loni zažily.
Nééé není to manželka, je to moje stará dobrá sportovně cestovní Kawasaki která teď spí zimním spánkem. Vzpomínám a přemýšlím co jsem za minulý rok s touhle sestavou radosti, volnosti a čistého v dnešní době pomlouvaného čistého heterosexuálního testosteronu zažil.
Následující řádky jsou prvním příběhem, o který bych se dovolil rozdělit. Prosím mějte se mnou trpělivost je to moje prvotina a já jsem Tomáš, To máš Ráda (čti Rada)

Deník pana Rady Povídk 1
Čau Tomáši tady Lukáš.
Hele volal mi Tadeáš a ptal se, jestli mu nepohlídám barák v Děčíně, že prý jede s přítelkyní na dovolenou a nemá kam uklidit psa a tak. Řekl by svojí mamě nebo tchýni ale má doma bordel a je línej uklízet a mně to prý vadit nebude.
Tak se mu řekl že klidně pohlídám.
Nechceš jet taky, pogrilujem, pozevlujeme u bazénu, zajedeme pár výletů po okolí a koukneme co má Tadeáš v minibaru.
No a je to, stojím v garáži, je krásné, čtvrteční, srpnové ráno a přede mnou cca 120km do Děčína a víkend na který jen tak nezapomenu.

Lovosice, konečně, mám úplně zpocenou prdel a jak zjišťuji, prodejce mích motokalhot mi evidentně lhal, když říkal, že má úplně ty stejné kalhoty a že ve vedru jako je dneska stačí rozepnout zipy na kolenou a budu mít pocit že jedu v kraťasech.
Nejradši bych ho do nich teď narval, a to hlavou napřed. Prostě hnus a sadizmus.
No zpátky k tomuhle příběhu. Těším se na jednu z nejhezčích silnic na severu, když kuc, kuc, no bezva dochází mi benzín, přepínám na rezervu a přemýšlím, zda dojedu až do Ústí a nebo jsem úplně v prdeli.
A najednou jako zjevení Benzina, ale žádná taková obyčejná benzínka. Klasická česká značka Benzina se stoprocentně polským vlastníkem a stoprocentně polským benzínem.
Zaparkuju ke stojanu, natankuju, a jdu dovnitř.
V prodejně pusto, prázdno a ani obsluhu nevidím. Jdu k pokladně, a to co vidím mi málem vyrazilo dech.
Za pultíkem stojí dívka, ne vyšší než 160cm, samozřejmě oblečená do Benzina uniformy. Řeknu vám, ten kdo tyhle uniformy navrhoval, dobře věděl co prodává. Vezmu to hezky od podlahy. Boty, no popravdě ty si vůbec nepamatuju, lodičky na podpatku, tenisky, baletní piškotky nebo dřeváky ze Slovenska to je fuk, ale to, co bylo od kotníku nahoru už si pamatuju docela přesně.
Krásné štíhlé nohy, tak akorát natěsno napasované do černých legín. Bílá, okolo pasu upnutá blůzka, rozepnutá u krku tak akorát aby ukázala že její majitelka je si dobře vědoma, co jsou její přednosti.
Krásná, plná k její výšce a postavě doslova obří prsa, tak na těsno spoutaná v té košilce že člověk jen čekal, kdy ulítne knoflíček a vyletí ven přímo do mého na první pohled potěšeného (čti připitomělého ) obličeje
Narychlo přemýšlím, co říct víc než jenom dobrý den trojku kartou a věrnostní kartu nemám… díky.

První, co mě napadlo bylo, jaký máte tabáky na balení? Může se to zdát jako nejdebilněší počátek rozhovoru a taky že je, ale ta holčina se ke mně otočila zády, přesněji bych měl říct zadkem, nejpřesněji, tím nejkrásnějším kulaťoučkým zadečkem v těch krásně upnutých legínách.
Vyberu si zelenou virginii a doufám že ty tři věci kterých jsem si všiml jsou opravdu pravda.
Věc první, nikde jsem neviděl vystavené filtry k tabáku. Řeknete si, no a to přeci s příběhem ani začátkem konverzace nijak nesouvisí. Chyba!! Protože zatím neznáte věc dva natož věc tři.
Ještě si vezmu papírky a filtry číslo 6. Jak jsem předpokládal, né papírky ale filtry, jsou tak málo prodávaná věc, že ji mají ve skřínce za zády a to ž ve spod. Holčina se otočila předklonila a jsme u věci číslo dva, jak jsem již předtím tušil ale nebyl jsem si jistý, pod těmi legínami nic nemá, svatá dobroto, ani náznak nějaké nejtenčí šňůrky které se dnes říká kalhotky. Jako bonus věc tři. Papírky jí vypadli z ruky. Nevím, jestli to, co následovalo byla jen náhoda, její pohyb, kterým prostě věci sbírá ze země bez toho, aby ohnula kolena, nebo součást jejího cvičení jógy na pracovišti v pracovní době a před zákazníkem.
Výsledkem toho cviku, za který by se mimochodem nemusela stydět ani Hanka Kynychová v době, kdy ráno cvičila a snídala s novou, bylo to že jsem poznal že ty legíny určitě byli zakoupeny v kiku a na jejich výrobu nepadlo víc materiálu než jedna recyklovaná pet lahev.
Prostě na mě vyšpulila ten svůj nádherný zadeček a zákonem mechaniky lidského těla a šlendriánstvím návrháře z bangladéše i to co bývá kvalitnějším materiálem skryto za látkou. V tomto případě jen za průsvitnou řídkou síťkou.
Beru svůj nákup, vytahuji mobil a chystám se platit. V tom mi blesklo hlavou, že je vážně vedro a cestou jsem v navigaci viděl nedaleko nějaké jezero.
Já: Slečno, kousek odtud by mělo být nějaké jezero, poradíte mi, jak se k němu dostanu.
Ona: Jooo, to je Žernosecké jezero, je to tam krásný a fakt dobrý koupání.
Já: A poradíte mi, jak se tam dostanu.
Ona: To bych mohla, na druhou stranu, navigování není moje nejsilnější stránka (při pohledu na ní věřím že její silné stránky jsou úplně někde jinde) za tři hodiny končím a taky bych se šla vykoupat. Navíc už dlouho jsem neseděla na něčem pořádným.
Já: To beru, dnes přespávám kousek odtud u kamaráda. Zajedu za ním sundám z motorky tašku ať si máš kam sednout a vyzvednu tě u tebe doma?
Ona: No mému příteli by se moc nelíbilo, kdyby mě viděl, jak odjíždím s někým, koho nezná na motorce a s ručníkem v ruce. Lepší bude, když mě vyzvedneš tady na benzínce.
Já: Ok, dej mi tvoje číslo napíšu a domluvíme se v kolik.

Cestou k motorce si představuju, jak tohle dneska dopadne a jestli tím sezením na něčem pořádným myslela mojí motorku nebo moje péro.
Zapaluju si cigáro a v mozku přepínám z programu sexuálních představ prznění mladé pumpařky na záznamy jednání poslanecké sněmovny, abych mohl nasednout na motorku, protože s touhle erekcí se v motorkářských hadrech nedá ani jít rovně.

Ještě, než jsem dorazil za kamarádem, přistála mi na whatsapp první zpráva. Psala v ní, že mém být ve čtyři hodiny na adrese XY a že jí kamarádka půjčí oblečení na motorku. Cituji: Kamarádka mi půjčí helmu a svojí starší kombinézu takže nemusíš mít obavy, všechny ochranné prvku budu mít. A tím všechny, myslím všechny, co budu potřebovat.
No srdíčko mi poskočilo.

Nebudu popisovat ani citovat o čem dalším jsme si psaly. Jen ve stručnosti, jmenuje se Katka je jí krásných dvacet let a podle toho co píše, je to promiskuitní nevěrná mrška. Nebýt toho že je 32° ve stínu myslel bych si že jsou tu vánoce.
Mezitím co utíká čas vyprávím Lukášovi a Tadeášovi u bazénu a nealko piva co se dnes stalo a co se dnes ještě asi stane. Blíží se hodina H a já se oblékám a s oběma se loučím. Žádný štětky z pumpy v mojí posteli, Simona je strašně háklivá na cizí vlasy na polštáři. Dodal ještě Tadeáš než si pro něj a jeho přítelkyní která jen nechápavě koukal,a nevědíce o čem Tadeáš mluví, než oba nastoupily do taxíku, který je odvezl směr letiště.
A je to tu, jsem znovu oblečený do hadrů a valím si to z Děčína krásnou silnicí do Lovosic. Dorazím na smluvenou adresu, snažím se počítat kamínky na parkovišti tak aby si mě nikdo nevšiml a nemohl si zapamatovat mne, motorku ani slečnu která na ni za chvilku nasedne.
Volám Katku, že už jsem tu a je mi fakt vedro, ta mne ujišťuje že už je hotová a jde dolů.
A opravdu za 15 minut byla na parkovišti. Mrška protřelá, přišla z úplně jiného směru a domu než mi prve říkala.

Ale za ten pohled by jí člověk odpustil i mnohem víc než tu malou lež. Ta kamarádka, co jí půjčila kombinézu, musela být její dvojče. Obepínala jí tak dokonale a přirozeně že by si nezasvěcenec řekl že na zemi přistála rasa mimozemských sexuálních bohyní s lesklou černou kůží.

Katku jsem nemusel instruovat že za jejími zády jsou madla kterých se může držet, ihned se přisála na moje záda obepínajíce můj pas jako klíště co celou zimu nesálo a jelo se k vodě.
Jízda to byla docela poklidná, protože každý, kdo kdy jel na motorce s penisem ztopořeným, jak jinak proti směru jízdy, vám potvrdí, že v takovém stavu, a ještě s holčinou přilepenou na vás na 0,5 milimetru to jinak nejde.
Byl jsem trochu nervózní, protože u jezera bylo dost lidí a bál jsem se že nenajdu klidný kout, ale Katka mne navigovala neomylně. Za pár minut jsme bily vzdáleni nejen nadohled ale i na doslech okolním rekreantům.
Zastavili jsme na krásném místě s malou, možná dva metry širokou plážičkou. Chtěl jsem z motorky alespoň sundat deku a rozložit jí, ale Katka už měla sundanou helmu a rozepnutou kombinézu akorát tak že z ní ú točila její nádherná prsa. A to nemyslím výstřih, ale kozy, i jejich velikosti adekvátní dvorce velikosti padesátikoruny a vrhala se na mne.
Neváhal jsem, penis jsem měl tak naplněný krví, že bych jí přefiknul klidně i přes kůži i kalhotky a cokoli, co měla pod tou kombinézou, klidně i pás cudnosti z nerez oceli, bylo mi to jedno.
Začal jsem ji svlékat, s větším odhodláním, než má hasič vystřihávající oběť nehody z vraku vozu. V tu chvíli mě chytla za poklopec, jejích padesát kilo přitlačilo mých devadesát o dva kroky zpět a přímo na motorku. Nahou zadnicí kterou již před tím obratně vyprostila i přes citelnou bolest když ze mne servala kalhoty nedbaje o to že můj ztopořený pij je drže o dvě konfekční velikosti od těla.
Padla na kolena, svými pěstěnými nehty se mi zaryla do zadnice a pojmula můj rudý žalud jako jahodu.
Sála tak jako by byla na poušti týden bez vody, a to co ze mne vydoluje by jí mohlo zachránit. Prostá definice toho kouřit jako o život. Už sem to nemohl vydržet, bylo to tak příjemné a bolestivé zároveň.
Přehmátl jsem, chytil jsem její vlasy do smyčky a zalomil jí hlavu na zád, možná až moc prudce, ale nebránila se. Sehnul jsem se k ní políbil jsem ji, nebylo v tom nic romantického, byl to zvířecí polibek který jí dal jasně najevo že tímto její svrchovanost v téhle scéně končí.
Deku na motorce odválo kouzlo okamžiku, povalil jsem jí do směsice písku a jehličí a stáhl z ní kombinézu. Jak jsem čekal, nic. NIC pod ní neměla. Nečekaně obratně jsem ze sebe stáhl svoje kalhoty a koleny zapadl do chladnoucího písku. Za normálních okolností okolností jsem pozorný milenec, ale tohle, tohle se normálu vyhýbalo obloukem. Její kundička, vyholená, bledá, horká už od pohledu, zvala k lízání klidně na celý večer. Zanořil jsem se , ochutnal jí, chutnala božsky. Po krátké chvíly byla na pokraji prvního orgasmu. Nenechal jsem ji. Přestal jse, lízat a bez okolku jsem do ní vnikl, ne pomalu, ne něžně ale naplno celou délkou a šíří svého mužství. Nádherně se otřásla. Pokud se tomuto říká malá smrt, přeji každé dívce či ženě ať umírá pravidelně. Nechal jsem jí ať si ten okamžik vychutná, svých třicet vteřin sama se svým tělem plus něco ze mne. Pak si mne přitáhla a já zajížděl, nedbaje limitů její mladé kundičky až… nenechal jsem znovu vyvrcholit jí ani sebe. Vyklouzl jsem a něžně jí hladil po ramenou až na prsa, ta krásná mladá plná prsa a znovu se přesunul svými ústy tam kde teplota dalece přesahovala teplotu okolní krajiny.
Takto jsem oddaloval nevyhnutelné ještě asi půl hodiny , a když už to opravdu nešlo vydržet, sama mne stehny přitáhla k sobě a já do ní ejakoval. Ne zrovna potichu a byla za to ráda, jak mi poté sama řekla. Kluci jejího věku si to prostě neumí užít.
Jsem rád že jsem Katku neviděl toho dne poprvé a naposled.
Je to na Vás, chcete se dočíst více z deníku pana Rady?