"Jak tady na mě nic nemáte?" Rozčílila jsem se v obchodě s oblečením na vyhlášené Pařížské ulici.
"Jen tuhle nutrii." Pípla prodavačka a ukázala na kabát vzadu.
"Stojí 36000!" Řekla prodavačka.
"Nutrie je strašně out, nikdy jsem nechápala, kdo to může nosit! Nešla by sleva? Vždyť to tu musí ležet desítky let!" Byla jsem hodná na svůj doprovod, který to všechno platil. "Dobře, za 26000 je váš!" Řekla ta čůza.
"Tak jo, šup!" Houkla jsem na svůj doprovod, který jen máchnul zlatou kreditkou. Abyste věděli, pořádám vždycky soutěž, a vítěz mi pak kupuje věci, na které si ukážu. O soutěž je vždycky náramný zájem. Tentokrát vyhrál, hmm, jak se jmenuje. Jo nějaký Mahmoud. Ta zlatá kreditka vždycky pěkně svítí v jeho černé pracce. Když už jsme u zlata.
"Na vás tady nic nemáme!" Řekla mi hned u vstupu prodavačka. "Vždyť je to zlatnictví!" Řekla jsem nechápavě. Přesto se mi hned zalíbily prstýnky náušnice a krásný náhrdelník. "Jé, to je krása!" Vyšpulila jsem rtíky na Mahmouda. "Keine problem!" Řekl jen a máchnul kreditkou. Přidala jsem včas zlatý náramek, který z toho vyšel asi nejdráž. "Stejný model prý měla už Kleopatra." Řekl pobavený prodavač, když zlato sypal na stůl. Asi kecal, ale kdoví. Byl čas vybrat nějaké pěkné lodičky.
"Na vás tu ale nic nemáme!" Přivítal mě prodavač už u vchodu. "Ale jděte, chtěla bych tyhle ve výloze, ale na mou nohu." Ukázala jsem. "Víte, noha bude v pohodě, ale ty boty nemají takovou, jak to říct... "Nosnost!" Doplnil ho Mahmoud pobaveně. "Ale jděte, chci si je zkusit!" Řekla jsem. "No, jak mi padnou?" Řekla jsem, když jsem se v nich ladně procházela.
"Trrr, trrrr, třřřup!" Odletěl najednou podpatek. "Já ti to říkal ty krávo!" Vyštěkl prodavač. "Tak v tomto obchodě si už nikdy nic nekoupím." Kývla jsem na Mahmuda, že jsem si vzpomněla, že bych chtěla novou kabelku. Protože i ten Mahmoud se se mi zdál bohatší, než se jevil na první pohled. "Ok" řekl jen, když jsem si vybírala kabelku.
"Co to je doprdele Fucci? To je pro laciné štětky a pornoherky! Já chci Gucci náno!" Zakřičela jsem na prodavačku.
"Ty už nemáme!" Řekla jen. "Máte ji vystavenou ve výloze!" Dodala jsem s posměškem. Když jsem dostala, co jsem chtěla, skoro, řekla jsem si, že nakupování už jsem měla docela dost. Mahmoud se mi líbil. Obvykle mi nikdo nekoupil tolik drahých věcí na jeden zátah. Chtěl abych naslouchala, což umím. Pořád mluvil o nějaké çůze transce, že ji zahrnuje dary, ale ona není tak vděčná, jako já. Samozřejmě jsem svůj vděk hrála, protože tohle je pro mně takové plivnutí v moři, jen jsem se chtěla pobavit, proto taky tu soutěž dělám.
Ale je fakt, že mě to trochu erotizovalo, a tak jsem mu něco málo dovolila v jeho autě na parkovišti. Když říkám málo, myslím tím docela hodně. Ne, že bych v autě nikdy nekouřila, ale byl to děsně vzrušující pocit. O něm nehovořím. Užíval si to náramně. Až ho napadlo sklopit sedadla. Počítal s mou prostorovou výrazností, tak si na to vzal vhodné auto. Ale ne tu multiplu, co si někdo vzal minule.
"Hotel?" Zeptal se Mahmoud, když se mu to v autě nedařilo kvůli nedostatku prostoru. "Ja!" Řekla jsem jen.
Nutno říct, že vybral náramný hotel s velikou postelí. "Trrr, trrr, trrr..." Zněla postel. Mahmoud se ukázal jako velké nadržené prase. S tím, co po mně všechno chtěl. A já se mu podvolila. Vezl si sebou v kufru devítiocasou kočku. Uvažovala jsem, jestli ho tak zkurvila ta jeho transka. Začal mi lízat prdel. "Ja, ja, na ja!" Řekl jen. Pak mě poprosil o zlatý déšť. Nechal si na to objednat dvě šampáňa, která jsem musela vypít na ex. Vyhověla jsem mu přímo v posteli. Chcanky ze mě tryskaly proudem, že to smáčelo celou postel. Radši jsem z hotelu rychle vypadli, protože v té posteli nikdo z nás spát nechtěl...
