Úlet se sousedkou Janou

Bydlím v menším paneláčku, v jednom vchodu je jen 8 bytů. Většina obyvatel jsou spíš starší lidé, jen my s dvěma malými dětmi a další rodina s mladou slečnou jsme tvořili výjimku. Slečna, říkejme jí třeba Jana, měla krátké zrzavé vlasy a moc hezkou postavu. Tedy pro mne hezkou. Závodně běhala a tak byla její postava bez přebytečných kil, s úzkými boky a malými prsy. Ale bylo na ni radost pohledět a já byl vždy rád, když jsem ji potkal a galantně ji pustil na schodech před sebe, hlavně proto, abych se mohl kochat její chůzí do schodů. Zůstal jsem ale pouze u náhodného koukání se, nesnažil jsem se zapříst hovor, takže jediná naše interakce spočívala v poděkování za otevření dveří a pozdravení se. Přece jen, měl jsem rodinu a byl jsem ve věku jejích rodičů.

V červenci mi rodina odjela na 2 týdny pryč a já musel kvůli práci zůstat doma. V pátek jsem měl homeoffice, takže jsem zůstal doma a nadával, že je hrozné vedro. Samotnému se mi nikam ven jít nechtělo, takže jsem se pařil doma. Večer jsem si dal rychlou sprchu a pokračoval jsem v práci – měl jsem toho celkem dost a rozhodně jsem to nechtěl odložit na víkend. Večer se zatáhlo a začala pěkná bouřka. Rozpršelo se a blesk střídal blesk. Po chvilce se ozvala hrozná rána a vypadl proud. To pro mne znamenalo, že v práci už nebudu pokračovat a radši počkám, jestli proud zase nenahodí. Po asi deseti minutách jsem slyšel klepání na dveře.

"Dobrý večer, nezlobte se, že otravuju, ale vypadl nám doma proud, nemohl byste se na to přijít podívat?". Ve dveřích stála Jana. Na sobě měla nějaké kraťasy a košili, pokud jsem za světla mobilu dobře viděl. "Vaši nejsou doma?", zeptal jsem se. "Naši jeli na víkend pryč, ale mně se nechtělo, tak jsem tu sama", odpověděla. "No hele, proud vypadl i mně a jak jsem tak koukal, tak je to tady v okolí všude bez proudu, takže s tím nic neudělám. Jdi klidně domu a počkej, oni to snad brzo nahodí". "Aha", špitla Jana, "no a nemohla bych chvilku zůstat tady? Já se doma trochu sama bojím a když je ještě ta bouřka...", nedokončila větu. "No, já jsem doma taky sám, tak jestli se nebojíš mne, tak klidně pojď dál", ustoupil jsem ze dveří a nechal ji, ať se protáhne dovnitř. "Nemáš hlad, žízeň? K jídlu tu toho úplně moc nemám, ale k pití bych tu našel nějakou colu. Jinak máš smůlu, kromě vody se šťávou už leda alkohol a ten bys asi ještě neměla.". "Tak trochu coly. A kdybyste měl třeba nějaký víno, tak to si taky občas doma můžu dát". "Hm, tak jo, víno tu asi nějaký mám, červený teda. Ale ne, že pak doma řekneš, že jsem tě tu opíjel", řekl jsem s úsměvem. "Nebojte, já to na vás neřeknu. A pít už můžu", odpověděla mi a šla dál. Připravil jsem pití a přinesl ho za Janou. "Hele, tady je to víno, ale za to mi prosím nevykej, nebo aspoň ne dneska tady."

Seděli jsem, já na gauči a Jana v křesle a povídali jsme si. Bavili jsme se o práci, o její škole, o jejím běhání a prostě o všem možném. Jana do sebe nalila třetí skleničku a bylo vidět, že jí pěkně rozvázal jazyk. Napadlo mne, že s tím naléváním budu muset dost přibrzdit, jestli ji pak nechci nést po schodech domů. Řeč se stočila i na vztahy, tedy hlavně její. Vypadlo z ní, že se asi před měsícem rozešla s nějakým boyfriendem a od té doby je radši sama, protože kluci jsou blbci a chtějí spíš holky, které mají víc TADY – ukázala si na hrudník. Já ji na to odpověděl, že to nemůžu posoudit, ale že každý fandí něčemu jinému. "A co se teda líbí tobě?", zeptala se. "Mně třeba malý prsa nevadí. Když je pěknej zadek a hezkej kukuč, tak jsem spokojenej". "A já mám podle tebe hezkej zadek a kukuč?". "Hele, kukuč jo, ale ten zadek nevím, nějak jsem si tě neprohlížel. A teď ho taky nevidím". "Tak schválně", řekla Jana, postavila se ke mně zády a nacouvala blíž ke mně. Ještě se potvora prohnula v zádech, abych si jí líp prohlédl. "No, ten nevypadá vůbec špatně", pronesl jsem a když se nehýbala, lehce jsem jí přes zadek plácl. "Kdybych byl tak o půlku mladší a mohl koukat po holkách, za tebou bych se rozhodně otočil". "Otáčet se můžeš i teď. Mně to nevadí. Starší muži jsou prej stejně nejlepší", řekla a sedla si vedle mne. "Záleží, jak a v čem jsme nejlepší.". Jana se natáhla pro skleničku s vínem, najednou ji celou dopila (i když v ní až tak moc nebylo), znenadání si na mne obkročmo sedla a než jsem se vzpamatoval, přisála se mi na rty a začala mne líbat. Nejdřív jsem cítil jen její rty s příchutí vína na svých a po pár polibcích jsem cítil v puse i její jazýček. Asi za to mohlo částečně překvapení a částečně vypité víno, ale nebránil jsem se a naopak jí vše aktivně oplácel. Po chvilce jsem ale přestal, odtáhl ji od sebe a zašeptal jsem "neblázni, tohle nemůžeme, já mám rodinu a ty bys mohla být moje dcera". "Ale můžeme. Já nic nikomu říkat nebudu. A beru prášky, takže se nemůže ani nic stát. Bude to naše malé tajemství".

Jak říkám, překvapení, víno, nebo prostě to, co najednou dělala mi zatemnilo mozek. Pokračovali jsme v líbání, já jí hladil po vlasech a postupně jsem jí rozepl a sundal košili. Měla pod ní ještě nějakou tmavou sportovní podprsenku. Hladil jsem jí po zádech, občas mé ruce zabloudili až k zadečku. Stáhl jsem ji podprsenku a nahmatal její prsa. Jana měla pěkné pevné dvojky, s malými bradavkami, které jí už pěkně stály. Přestal jsem jí líbat a přesunul jsem se pusou nejdřív na jednu bradavku a po chvíli také na druhou. Byly tvrdé a vystouplé. Hrál jsem s nimi jazykem, sál jsem je a lehce do nich kousal. Přitom jsem jí hladil po zádech. "Ještě pořád můžeme přestat a dělat, že se nic nestalo", zašeptal jsem, ale bylo mi předem jasné, jaká bude odpověď. "Pokračuj", zašeptala.

Roztáhl jsem rychle gauč, takže se z něj stalo prostorné letiště a položil jsem Janu na záda. Klekl jsem si nad ni a pokračoval jsem v hraní si s jejími prsy. Jazykem jsem postupně sjížděl níž, přes její ploché bříško, až jsem se zarazil o lem kalhot. Stáhl jsem jí je a viděl bílé kalhotky. Lehl jsem si tak, abych měl kalhotky u svého obličeje a jazykem jsem jí jezdil kolem nich, líbal jsem jí stehna a občas přejel jazykem přes rozkrok. Jana vždy hezky tlumeně zavzdychala. Dlouho jsem nečekal a stáhl z ní i poslední kousek oblečení. Překvapilo mne, že byla oholená, až na proužek chloupků. Celkem by mne zajímalo, jakou mají barvu a jestli jsou také zrzavé. Nechal jsem se vést tím proužkem, až jsem se dostal k její lasturce. Byla to opravdu lasturka, taková zavřená, žhavá a vlhká. Olizoval jsem jí jen lehce špičkou jazyka a vychutnával šťávičku, která z ní vytékala. Po chvíli jsem jí roztáhl nohy a prsty jsem jí rozevřel kundičku a začal ji lízat s větší intenzitou. Jana vzdychala a kňučela, rukou si hladila a mačkala bradavky. Brzy jsem našel místo, kde byla Jana nejcitlivější a svou jazykovou péči jsem věnoval hlavně tomu místu. Pomalu jsem do ní zasunul ukazováček a začal s ním uvnitř pohybovat. Netrvalo to dlouho a Jana začala vzdychat intenzivněji a bylo slyšet, že se snaží tlumit své zvukové projevy. Vzdychala a kňučela, hlasitě dýchala a stehny mi silně zmáčkla hlavu. Ještě chvilku jsem pokračoval v hraní si jazykem, prst jsem pomalu vytáhl ven a olízl ho. Jana ležela a oddychovala, pomalu se uklidňovala z právě prožitého orgasmu. "To bylo nádherný. Takový to ještě nikdy nebylo", zašeptala.

Klekl jsem si k ní tak, abych si mohl zase hrát s jejími prsy a po chvilce jsem cítil, že mi její ruka začíná hladit přes oblečení rozkrok. Stáhl jsem si své kraťasy zároveň se spodním prádlem a čekal, co bude dělat. Hladila mne po stehnech a stále víc se přibližovala k mému údu. Chytil jsem ji za ruku a přitáhl ji rovnou na něj. Byl jsem dost vzrušený a tak mi pěkně stál.

Jana mi naznačila, že chce, abych si lehl a tak jsem poslechl a čekal, co bude dělat. Cítil jsem na svém péru nejdřív její dech a vzápětí i jazyk. Olizovala mi ho, jako by to bylo zmrzlina. Když se jazykem věnovala špičce mého údu, chytil jsem ji lehce za hlavu a strčil jí ho do pusy. Nevěděl jsem, jak moc zkušeností má, předpokládal jsem, že ne moc a tak jsem zatlačil jen jemně, aby měla mé péro v puse, ale ne hluboko. Klečela tak, že jsem jí dosáhl mezi nohy a pusou si se mnou hrála. Já jí hladil mezi nohama a snažil jsem se jí zasouvat do pochvy nejdřív jeden a později dva prsty. Vždy po chvilce jsem je vytáhl, olízl a vrátil zpátky.

Po několika minutách jsem Janinu hlavu odtáhl a přitáhl ji ke své. "Jestli chceš, klidně si naskoč", zašeptal jsem jí. Klekla si nade mne a nastavila si můj úd na svou dirku. Opatrně se začala napichovat, s každým pohybem o trochu víc, až jsem v ní byl celý. Sklonila se ke mně, začali jsme si hrát jazyky, já jí chytil za boky a pomalu ji na sebe narážel. Vzdychala a hluboce dýchala, nechávala mne určovat tempo. Byla tak hrozně uzounká, že jsem měl co dělat, abych se hned neudělal. Radši jsem po chvilce změnil polohu, položil na záda jí a pokračoval jsme v misionáři.

Už už jsem skoro byl, když jsem přestal, nechal Janu si přede mne kleknout a vyšpulit na mne zadek a vnikl jsem do ní zezadu. Pomalu jsem přirážel a mačkal tu její skvostnou prdelku. Palcem jsem nahmatal i druhou dirku a lehce jsem po ní přejížděl. Když jsem zkusmo trochu víc zatlačil, mezi vzdechy zašeptala, že "tam ne", takže jsem nevyvíjel tlak a jen jsem ji jemně hladil. Jana začala opět oddychovat a i já jsem cítil, že budu. Zrychlil jsem tempo a ve chvíli, kdy začala opět hluboce dýchat a obličej zabořila do gauče, jsem začal stříkat. Bylo to tak intenzivní, až jsem cítil tlak v uších.

Několik minut jsme zůstali ještě spojeni, až do chvíle, než mé zvadlé péro z Jany samo vyklouzlo. Chytil jsem Janu za ruku a odvedl ji do koupelny, kdy jsme si společně vlezli do sprchy. Tam jsme se po horkou vodou ještě chvíli mazlili, poté jsme se osušili a šli do obýváku. "Teda, fakt s tebou bylo skvělý", řekla mi. "Ani nemůžu skoro chodit. Co kdybych tu u tebe přespala?". "Ale u mne se za přespání platí tělem", zasmál jsem se. "Já už ale platila", zasmála se taky. "No ne, to bylo za odhánění strachu z bouřky. Ale ráno je taky den, tak já se zase přihlásím", řekl jsem. Jana si lehla, otočila se ke mně zády a zadkem se zaparkovala na mém rozkroku. "Hele, nedráždi, nebo ti zítra budu do prdelky zkoušet strkat i něco jiného, než palec". Chvíli bylo ticho, až jsem si myslel, že už usnula když se ke mně otočila a zašeptala "tak jo, ale když to bude bolet, přestaneš. A nejdřív prst a pak se uvidí". Byl jsem dost zvědavý na to, jaké to bude za denního světla, až ji pořádně uvidím.