Kyprá služebná v pánově ložnici

Francie, léta Páně 1685, zámek v Blois, údolí řeky Loiry

Velkými otevřenými okny na zámecké terase pronikalo do místnosti ostré sluneční světlo. Bylo vlahé letní ráno a přestože bylo teprve krátce po rozednění, paprsky už měly patřičnou sílu a nebylo pochyb, že nadchází další z řady dlouhých a horkých dnů. Ze zámecké zahrady sem voněly záhony exotických květin a ovocných stromů, jakých bylo na pozemku kolem sídla nepočítaně a o které se staral početný sbor zahradníků a zahradnic. Však sám hrabě Antoine de Roux, čerstvý třicátník v plné síle, často stával na rozlehlé terase a pozoroval jejich mladá svůdná těla, jak v lopotu každodenní práce pohupují prsy v dekoltech lehkých bavlněných halen a klečíce na kolenou nad záhony, vystrkují kypré zadky směrem k oknům jeho ložnice.

Antoine se líně protáhl na prostorném lůžku a se zavřenýma očima si zajel rukou k pasu a rázným máchnutím odhodil přikrývku na prázdnou stranu svého prostorného lůžka. Saténové prostěradlo příjemně chladilo jeho paže, záda i hýždě. Prsty si přejel po svém strnulém klacku a pak ho pevně uchopil u kořene. Myslel na Suzanne, novou posilu zámeckého služebnictva, kterou si mezi svými služkami nejvíce oblíbil. Svým vzhledem ho úplně očarovala a připadalo mu, že musela vystoupit z některého z obrazů vlámského malířského mistra Rubense, které visely na stěnách v Salónku umění. Měla vyšší postavu s plnými ženskými křivkami a hezkou tvář s jemnými rysy. Malý pihovatý nosík, šibalské, zelenomodré oči, ústa orámovaná smyslnými rty a dlouhé, blonďaté vlasy. Kdykoliv se s ní setkal, už z dálky se mile usmívala a zdvořile ho zdravila hlubokou úklonou, nabízejíc mu přitom pohled do svého výstřihu, z něhož doslova překypovalo její bujné poprsí. Bylo to zřejmě dáno povahou její práce, že byla tak tělnatá a kyprá a nejvíc ho na ní vzrušoval její velký zadek. Ano, ona byla objektem jeho touhy. Jeho nutkavého chtíče. Antoine postupně zrychloval a zuřivě si masíroval čuráka v dlani.

Tou dobou drhla Suzanne velkým rýžovým kartáčem prostory hlavní zámecké chodby, kde prozatím panoval příjemný chládek. Prostornými okny sem proudil čerstvý ranní vzduch, slunce sem pronikalo obvykle až před polednem. V duchu byla se svou nemocnou matkou, kvůli které vzala službu na zámku a o kterou se musela dlouhodobě starat. Na světě už měla jenom ji. Od práce jí vyrušily tlumené zvuky, přicházející sem pootevřenými dveřmi z pokoje jejího pána. Vztyčila se přes proutěné koště, položené na zemi, rychle se k nim přitočila a zvědavě nahlédla dovnitř. Spatřila hraběte Antoina, jak si rychlými pohyby masíruje svůj urozený klacek a zjevně se blížil vyvrcholení. Pomalu si zajela rukama pod sukni, přitiskla si prsty do klína a se zakloněnou hlavou a zavřenýma očima si vychutnávala chvilku nečekané rozkoše. Poté, s potutelným úsměvem, začala potichu couvat zpět do chodby. Zapomněla však na koště, které předtím opatrně opřela o dveře a když přišlápla jeho násadu, skutálelo se po zdi a třesklo o zem. Suzanne si přitiskla obě dlaně na ústa, aby samým leknutím nevydala ani hlásku a bojácně zvedla oči zpět do místnosti.

Antoine se vymrštil na lokty a vyrušen náhlým neznámým zvukem, upřel zrak ke dveřím své ložnice. Stačil v nich zahlédnout světlé vlasy a hezkou ženskou tvář, která však za okamžik zmizela. "Počkej, vrať se sem!!" vykřikl, v mžiku byl na nohou a po cestě ke dveřím si oblékal župan. "Co tady slídíš, ty malá poběhlice? To se dělá, špehovat pána v jeho ložnici?" utrhl se na vyděšenou mladou ženu, která se třásla po celém těle a upírala zrak k zemi, neodvažujíc se na rozzlobeného šlechtice podívat. Její hruď střídavě stoupala a klesala a služebná se div nerozplakala. "Já..já nechtěla, vážně, odpusťte mi, pane!" vzlykla potichu. Mezi cípy županu spatřila povadlý klacek hraběte a snažila se cudně odvracet zrak, přestože jí přitahoval jako svit lampy můru. Mladý šlechtic ji prudce strčil do své ložnice a přirazil dveře. Klíč dvakrát hlasitě cvaknul. Přikázal služce sednout si na okraj prostorného lůžka a autoritativně se nad ní postavil. "Já nechtěla..opravdu..nezlobte se, můj pane, nemyslete si.." "Ticho!" okřikl ji rázně. "Nechám tě zbičovat a vyhnat ze zámku a kdo se pak bude starat o tvou nemocnou matku, co?" Jeho nadřazená pozice se mu začínala líbit. "Udělám vše, cokoliv, co po mně budete žádat, jen mne, prosím, nevyhánějte.. cokoliv.. prosím.." žadonila plačtivě.

Antoine si založil ruce v bok, jednu nohu zvedl do výšky a pak položil chodidlo na lůžko vedle vzlykající ženy. "Za trest se teď o mě postaráš, kvůli tobě jsem nedokončil to, co jsem předtím začal!" Suzanne k němu váhavě otočila hlavu a zamrkala uslzenýma očima. Pak pomalu rozhrnula cípy jeho županu a před její krásnou tváří se objevil šlechticův žilnatý klacek. Mírně se pro sebe usmála, byl tlustý a dlouhý, na což byla zvyklá, protože muži ve vsi je měli jako posvícenská jelita. Zrovna včera ho do ní jeden z nich horečně cpal po tancovačce za hospodou na návsi. "No? Bude to?" hřímal. Pomalu si olízla dlaň a několikrát mu zkusmo přetáhla předkožku přes žalud. Hrabě ucítil horký dech mladé služky na jeho špičce a bez varování jí vrazil čuráka do úst. Suzanne tlumeně vyjekla a začala pána poslušně sát. Ostatně, zbožňovala to a po čase se vypracovala natolik, že uměla uspokojit ústy i tři najednou.

Mladá žena kmitala hlavou v pánově rozkroku a přitom spokojeně a slastně oddechovala. "Ukaž mi svoje velké cecky!" přikázal jí hrabě po chvíli a služebná si poslušně vyhrnula blůzu. Naskytl se mu pohled na její poprsí, které se po uvolnění z dekoltu svou vahou houpavě prověsilo. Mladý šlechtic sténal vzrušením a uznale těžkal v dlani její prs s velkým kruhovým dvorcem a palcem přejížděl přes hrot ztopořené bradavky. Přitom sledoval, jak jeho čurák zajíždí služce hluboko do úst. Po chvíli ho vysvobodil ze zajetí jejích smyslných rtů a donutil Suzanne kleknout si na všechny čtyři na lůžko. Vykasal jí dlouhou sukni a kochal se pohledem na její vystrčený zadek. Poplácal ji znalecky jako handlíř na trhu, roztáhl jí půlky a lačně jí lízal narůžovělý řitní otvor. Vzápětí rázně přirazil dovnitř. Suzanniny prsy se pohupovaly v rytmu pánova přirážení, hrabě je svíral v dlaních a vzrušeně oddychoval. "To je nádherná prdelka, mademoiselle! A jak jste uvnitř horká a heboučká!" vykřikoval vzrušeně. Suzanne se opřela o lokty, sklonila hlavu a v pěstích sevřela saténové prostěradlo. Kousala se do rtů, aby nekřičela a sténala blahem, ve svém věku už byla dostatečně zkušená a tak se rozhodla převzít iniciativu. Mladý Antoine se jí líbil od první chvíle, kdy mu byla představena. "Chci Vás osedlat jako hřebce, můj pane!" žadonila toužebně. Ten návrh se mu líbil, přestože ho o něj nežádala urozená milenka, ale řadová služka.

Uvolnil se z ní a převalil se na záda. Suzanne se k němu sklonila, nacpala si do úst jeho varlata a chvíli je labužnicky válela v ústech. Přitom mu tvrdě masírovala čuráka. Pak si na něj opatrně sedla a začala pomalu přirážet. Hrabě chtěl sevřít v rukou její půlky, ale nepodařilo se mu to zcela. Tak kyprou prdel prostě nešlo jen tak vzít do dlaní. Mezitím už se Suzanne tvrdě nabodávala na jeho ztopořený klacek a nadobro se zbavila studu. V klíně jí znovu a znovu expolodovala absolutní slast a hrabě už také narážel na své limity. "Už to nemohu déle zadržovat!" křikl mladý šlechtic, povalil ji a skokem se dostal před lůžko s čurákem napnutým strmě vzhůru. Suzanne k němu rychle přelezla po kolenou a hladově ho zhltla. Po chvíli zaplavily její ústa cákance hustého semene. "Ten nestříkal snad měsíce," pomyslela si v duchu a snažila se vše poslušně spolykat. Když skončil, sedla si na paty a zbytek vyplivla na nahá prsa. Olízla si potřísněné rty a mile se na svého pána usmála. Věděla, že to nebylo naposledy.

Polaskala jeho uvadající ocas mezi prsy a labužnicky olízala zbytky urozeného semene. Pak se přes jednu nohu ladně postavila, sebrala z podlahy své svršky a pomalu mířila ven z pánovy prostorné ložnice. Letmo se ohlédla a viděla, jak si přerývaně oddechujíc, pomalu lehá zpět na lůžko. Tou dobou už slunce stálo vysoko na obloze.