Kemp U tří borovic

Pavla si hřbetem ruky otřela orosené čelo a odfoukla si pramen vlnitých vlasů z tváře. Byl horký srpnový den a sezóna se nezadržitelně chýlila ke konci. Vysoká a pohledná hnědovláska pracovala přes léto v prodejním stánku v kempu U tří borovic, který provozovala její matka a kam pravidelně vozili čerstvé suroviny z jejich rodinné farmy, ke které patřil i malý vinohrad. Kemp se nacházel na břehu rozlehlé přírodní nádrže a turisté sem přijížděli obvykle začátkem června a zdrželi se až do prvních zářijových týdnů. Většinou zde v sezóně nezbylo jediné volné místo a kapacita se tak naplnila dávno předtím, než se brány kempu otevřely prvním nadšeným rekreantům. Pavla studovala v posledním ročníku střední zemědělské školy, bylo jí čerstvých devatenáct a připravovala se na budoucí práci na farmě rodičů. Kdykoli se objevila dole ve vesnici, kam s matkou dovážely čerstvé potraviny pro místní nákupní centrum, byla jednoduše nepřehlédnutelná a přitahovala tak - často nechtěnou - pozornost mužů. Měla přes metr osmdesát a postavu ve tvaru přesýpacích hodin, pihovatou tvář, pronikavé zelené oči a vlnitou hřívu s odstínem lískového ořechu. Spodní prádlo přes léto nenosila, překáželo jí a ráda se cítila svobodná. Milovala šedesátá léta a hnutí hippies, poslouchala staré desky od Janis Joplin, The Doors nebo Jimiho Hendrixe, měla veselou povahu a hlavu neustále v oblacích. A za uchem květinu.

Fronta dospělých se táhla až ke stolům, umístěných na plácku před kioskem a z druhé strany přešlapovaly děti ve frontě na točenou zmrzlinu, kterou měla na povel její mladší sestra Helena. Od desáté dopolední, kdy se obvykle vytáhly dřevěné rolety kiosku a započala prodejní doba, si ty dvě pomalu neoddechly až do šesté večerní. V kempu se nacházelo přirozeně víc stánků s občerstvením, ale klobásy a uzené její matky byly za ta léta tak provařené, že většina hladových strávníků mířila právě sem. Stačilo pár fotek na sociálních sítích a pochvalné recenze, aby se objemy nakupujících za poslední roky téměř ztrojnásobily. Pavla si nestěžovala, výdělky za celou letní sezónu jim pomohly zajistit bezproblémový chod farmy v následujících měsících a rodiče byli nadmíru spokojeni. Co naplat, že ona sama si léto pořádně neužila, chápala, že příjem z prodeje byl pro rodinu existenčně důležitý. "Tři piva!" vyhrkl postarší muž se slamákem na hlavě a slunečními brýlemi, když se konečně dostal na řadu. Zuřivě mával dvoustovkou a snažil se utišit dceru, která se hlasitě dožadovala zmrzliny. "Máte tu nějaké nanuky?" zaúpěl muž s prosebným pohledem. Pavla se na něj mile usmála a otočila se k chladícímu boxu u stěny v rohu. Vytáhla odtud vanilkový kornout s oříšky a čokoládovou polevou a nabídla ho holčičce. Rychle se po něm natáhla a v příští vteřině zmlkla. Horečně rozbalovala lesklý papír a po tom, co se do kornoutu labužnicky zakousla, konečně se na otce usmála. Ten počastoval Pavlu děkovným výrazem a když zaplatil svá piva, nechal jí velkorysé dýško a spokojeně je odnesl kamarádům u stolu pod velkým slunečníkem s logem plzeňského pivovaru.

Kolem poledne se nápor zákazníků většinou rozmělnil v čase, protože mnozí z nich měli své vlastní zásoby jídla a obědvali v komunitách mezi svými karavany. Grilovali maso, plenili konzervy nebo železnou zásobu paštik. A tak měla Pavla chvilku času pro sebe. Opírala se lokty o prodejní pult a se zájmem pozorovala pláž u vody. Trojice mladých mužů tam skákala z provizorního čtyřpatrového můstku do vody a hecovala se, který z nich předvede lepší nebo bláznivější skok. Byl mezi nimi i Šimon, který tady jako každý rok trávil prázdniny u prarodičů a už před časem se stal objektem jejího zájmu.

Šimon byl vysoký a pohledný, s tetováním na hrudníku a piercingem na bradě a Pavla od něj nedokázala odtrhnout oči. Měl dlouhé vlasy, široká ramena a několikadenní strniště na tváři. Vypadal jako rebel bez příčiny s vizáží Jima Morrrisona. Uvědomovala si, že vesnická dívka jako ona mu nemá co nabídnout, Šimon žil v Brně a jeho rodina byla velmi dobře situovaná, otec obchodoval s nemovitostmi a v regionu platil za špičku ve svém oboru. Asi proto jezdil v drahém autě a působil dojmem bezstarostného mladého muže, užívajícího si života plnými doušky. Moc toho o něm vlastně nevěděla, v minulosti spolu prohodili sotva pár slov, když si ve stánku kupoval pivo a klobásky pro své kamarády, a proto jí to k němu táhlo ještě víc, než si byla ochotná přiznat. Náhle si všimla, že se Šimon vydal směrem ke stánku a rozbušilo se jí srdce. Ačkoliv se snažila předstírat, že má něco důležitého na práci, bývala by se vsadila, že to tak na první pohled vůbec nevypadalo. "Dvě piva a colu!" uslyšela za zády jeho hlas a rychle se otočila. "Hned to bude," ujistila ho, vzala do ruky plastový kelímek a zatáhla za páku na výčepním zařízení. Přestože se snažila plně soustředit na točení piva, neušlo jí, že si ji se zájmem prohlíží. "Máte i cigarety?" zeptal se nenuceně a nespustil z ní oči. Přes tenkou látku sepraného batikovaného trička se rýsovaly Pavliny špičaté hroty bradavek. "Ne, cigarety neprodáváme," odvětila a sehnula se k boxu s chlazenými limonádami. Dlouhá sukně jí volně splývala přes velký zadek. Neměla ani kalhotky. "Sto třicet," řekla s rutinním tónem, když postavila požadované nápoje na pult. "Jenom?" nadnesl sebevědomě a podal jí dvě stovky. "To je dobrý," mávl rukou a dlouze se na ni zadíval, jako by si snažil vzpomenout, kde už ji předtím viděl. "Ty jsi Pavla, že?" Rychle přikývla. "Vaši mají farmu za vsí." "Ano," přitakala a pak se jí náhle rozsvítily oči. "A vinohrad. Nechcete ochutnat burčák?" Šimon otevřel plechovku coly, plechový uzávěr hlasitě cvaknul a hltavě se napil. "Že váháš," zazubil se na ni. "Dobře, zítra ho přinesu." V očích jí hráli všichni čerti a její tvář se rozjasnila širokým úsměvem. "Tak zítra," uculil se na ni a poté odešel. Pavla pozorovala svého mladého Morrisona, odcházejícího líným krokem k pláži a dlouze vydechla.

Po šesté večerní, když se sestrou uklidily a spočítaly denní tržbu, zbývala na pláži už jen hrstka rekreantů. Zajistily stánek a starou oprýskanou dodávkou vyrazily na cestu k domovu. Pavla se doma ale dlouho nezdržela, měla v plánu se jít večer vykoupat. Plavání milovala a chtěla využít příležitosti, dokud byla voda v nádrži ještě příjemně teplá. Měla své oblíbené místo na protějším břehu, daleko od karavanů návštěvníků, kde ji nikdo nerušil. V jeho blízkosti byla sice utajená nudapláž, ale za ta léta co prodávala ve stánku v kempu, tam nepotkala živou duši. Protáhla se křovím mezi vzrostlými stromy a pokradmu se rozhlédla. Nebe zkrvavělo červánky, zvolna se stmívalo a krom hlasitého cvrlikání cvrčků a žabího kvákání v okolí nic podezřelého neslyšela. Z kempu na druhém břehu k ní doléhala živá hudba a zpěv rekreantů, shromážděných kolem plápolajícího ohně. Vyšla na břeh, svlékla se, oblečení složila do úhledného komínku a ukryla ho do ostrůvku vysoké trávy. Pak si prohrábla vlasy a s dlouhým vydechnutím si protáhla ztuhlé svaly, bolavé od několikahodinového postávání za pultíkem kiosku. Pomalu přešla na okraj břehu, smočila si prsty u nohou a blaženě se usmála. Několika rychlými kroky přešla do vody a když jí dosahovala do pasu, položila se na hladinu, udělala několik ukázkových temp a pak zmizela pod hladinou. Milovala proudění vody na své nahé kůži a koupání si užívala natolik, že na chvíli úplně zapomněla na svět kolem sebe. Když se dostatečně nabažila vodního živlu, zamířila ke břehu a poskakujíc po jedné noze, aby si vytřásla vodu z uší mířila k ostrůvku vysoké trávy, kde předtím ukryla své oblečení. Nebylo tam. Znejistěla a rukama horečně tápala kolem sebe, tohle se jí ještě nikdy nestalo. "Hledáš něco?" uslyšela za sebou mužský hlas a prudce otočila hlavu v jeho směru.

Uviděla Šimona a jeho dva kamarády, v ruce svíral její věci a připitoměle se usmíval. "Byli jsme se podívat tady vedle na nudapláži, ale je tam prázdno," vysvětloval. Pavla ho chvíli pozorovala, pak se napřímila a mačkala si mokré vlasy. "Tam už léta nikdo nechodí, mohli jste se mě zeptat," odvětila jakoby mimochodem a pak si zapřela ruce v bok. "Vraťte mi šaty a můžeme na všechno zapomenout." Ti tři na ni mezitím mlčky civěli. Přirozeně čekali, že jim bude nadávat, vyhrožovat, prosit, křičet, a ona zatím vypadala, že jí nahota nedělá žádný problém. Byla vysoká a urostlá. Měla povislé prsy s velkými terči tmavých dvorců a bradavkami mírně do strany, široké boky, hezký velký zadek a tmavého raracha mezi oblými stehny. "No a co když ti je nevrátíme?" snažil se Šimon zachovat dominantní roli, když jeho dva kamarádi dál zarytě mlčeli. "Tak si ho vezmu sama," pokrčila Pavla rameny a udělala několik kroků směrem k němu. "Šimone, já mizím, ta buchta se mi stejně nelíbí. Co je vůbec zač, nějaká hipísačka? Edita by mě zabila, kdyby se k ní něco doneslo a to nemám zapotřebí," řekl jeden z jeho kamarádů a chystal, že odejde. "Počkej, jdu s tebou," řekl ten druhý a po chvíli oba zmizeli v porostu mezi stromy. Pavla tázavě pohlédla na Šimona. "Tak běž přece, ať ti neutečou. Nebo ty nemáš strach, že ti ta tvoje vypráší kožich?" A přitom se rozpustile zasmála. Stála kousek od něj, ztopořenými bradavkami se skoro dotýkala jeho hrudníku. Všimla si, jak Šimon vzrušeně oddechuje. Nevypadalo to, že by chtěl odejít. Naopak, svlékl si tričko i kraťasy a Pavla s úsměvem šlehla pohledem po jeho napůl ztopořeném klacku. Pomalu si k němu klekla a sevřela ho v dlani. S jemným zasténáním mu přitlačila špičku jazyka na uzdičku pod žaludem a pak ho vtáhla do úst. Šimon zaklonil hlavu a zavřel oči. Připadalo mu, že její ústa si žila svým vlastním životem.

O několik okamžiků později přerývaně dýchala, sténala a schovávala hlavu v jeho náručí. Ležela na něm, celou vahou spočívala na Šimonově hrudi, objímala ho pažemi kolem krku a tvrdě vyrážela pánví proti jeho bokům. Nehty mu zatínala do šíje a byla na vrcholu blaha. Šimon cítil na kůži horkost jejího těla a ve tváři omamnou květinovou vůni jejích vlasů. Byla bezprostřední, nádherná a živočišná, ten typ ženy, jakou muž potká jednou za život. V rukou pevně svíral její zadek a měl co dělat, aby jí stačil. Vychutnával si její temperament a omračující ženskost a přitom jí nechával prostor. Náhle se napřímila a pohyb její pánve se ještě zrychlil, pohled na velká prsa divoce poskakující na její hrudi byl skutečně přímo božský. Rukama si zajela do vlasů a svíjela se v extázi. Mimoděk sklouzl očima do jejího klína a pozoroval, jak v ní pravidelně mizí jeho čurák, kterého divoce zasedávala kyprými půlkami. Po chvíli se její tělo prudce napnulo, svaly se zachvěly a ona hlasitě vykřikla. V rozkroku jí explodovala absolutní slast. Padla celou vahou zpět na Šimona ležícího pod ní a mohutně oddechovala, líbala ho na krk a do vlasů a ještě nějakou chvíli nebyla schopna promluvit. Když konečně zvedla hlavu, zadívala se mu do očí a unaveně se usmála. Odhrnul jí z tváře prameny tmavých vlasů a dlouze se políbili.

Už se setmělo a nebe pokrývalo nesčetné množství hvězd, které se nejlépe pozoruje v přírodě. Daleko od světel velkoměsta jako bylo Brno. Leželi vedle sebe nazí a mlčeli. Šimon našel Pavlinu ruku a jemně jí stiskl. Položila mu hlavu na hruď, stehno křížem přes jeho břicho a dlouze vydechla nosem. Znovu se políbili a pohlédli si do očí. V tom pohledu bylo všechno.