Pokoj 331

Jsi v hotelu dlouho jsi to odkládala přece jen všechny starosti okolo dětí práce, nějak se ti to nahromadilo nakonec, když jsi konečně měla čas, tak jsi na ten pobyt kývla je to jen víkend o děti bude postaráno a ty dva dny to Vydrží, navíc jsi to už dvakrát odmítla a byla by škoda odmítnout i potřetí… Cesta byla v klidná s přáteli v autobuse zábava… Po příjezdu vás ubytovali a byl skoro večer první, co tě zarazilo, bylo, že v tvém pokoji nefunguje sprcha vedení hotelu, se omlouvalo s tím, že vedlejší pokoj funkční sprchu má, ale je v opravě, takže tam tě nemůžou ubytovat, můžeš však volně využít sprchu, protože pokoj je prázdný… samozřejmě se dušovali, že nikdo jiný tam mít přístup nebude, dostala jsi tedy dvoje klíče šla se vybalit. Po prozkoumání pokoje byl čas jít pomalu na večeři… Po jídle, které ti zvedlo náladu pokaženou nedostatkem s nefunkční sprchou na pokoji. Na návrh jít do baru a bujaré veselí kolegů jsi se cítila lehce společenský unavená. Vrátila jsi se tedy do pokoje. Po asi půlhodině telefonu, zda jsou děti v pořádku a přemýšlení co další den podniknete jsi se rozhodla využít unikátní benefit v podobě sprchy ve vedlejším pokoji. Jen v ručníku jsi vykoukla na chodbu. Byla prázdná všichni byli nejspíše dole v baru. Rychle jsi přeběhla do druhého pokoje a chtěla zamknout… Jenže to nešlo Klíče nepasují! Říkáš si no to mně po… Co se dá dělat, byla jsi už nahá v ručníku kolem těla snad si nikdo za těch pár minut v opilosti nesplete pokoj. Vedení hotelu mělo pravdu pokoj byl skoro prázdný až na postel s matrací zakrytou plachtou v něm nebylo nic čerstvé vymalováno, běžela jsi rychle do sprchy. A začala s očistou ručník padl na zem a sotva Voda začala stékat po tvém nahém těle slyšíš zvuk dveří… To si děláš prd…Někdo sem leze, než stihneš zakřičet obsazeno vejde do koupelny atraktivní muž kolem třicítky jen v ručníku. Ve dveřích, se zarazí pár okamžiků zírá, nejspíše taky v údivu, že zde není sám. Poté vykoktá omluvu a vycouvá, všímáš si, že neuzavřel úplně… A povídá: Omlouvám se na mém pokoji nefunguje sprcha vedení hotelu mi řeklo, že mám použít tuto koupelnu, nevěděl jsem, že nejsem jediný, kdo má podobný problém. Pobavilo tě, jakým tónem to řekl, zdálo se, že jej tato nepříjemnost spíše těší tvůj prvotní stres rázem opadl. Hned na to se ptá, zda nevadí, že tady chvíli počká nerad by prý běhal nahý po chodbě. V jeho hlase cítíš nervozitu a také očekávání. To tě ještě více pobavilo, odpovídáš s úsměvem, že ne taktně nezmíníš, že víš o tom, jak nechal ve hraném spěchu dveře do koupelny otevřené. Jen mu oznámíš, že to bude nejméně deset minut… Na to odpoví v pořádku nikam nespěchám. V duchu si říkáš, aby ne! Dokonce se nesnaží moc skrývat, jak tě celou dobu nenápadně pozoruje v zrcadle nad umyvadlem. Jdeš tam vidět v celé své kráse…Dáváš si na čas, líbí se ti to, že víš to, že sese dívá. Všímáš si jak se mu jeho penis nalévá krví, kdy se z výrazného hrbolků na ručníku mění v překážející stožár vidíš, jak stoupá jeho touha a on si jej nenápadně upravuje stejně jako vidí on tebe vidíš ty jeho Jeho vzrušení jde skoro cítit…Vidíš, jak mu září oči, jak přemýšlí nad tím, jak položit otázku, co se mu honí v hlavě… Otázku stejnou jako máš ve své mysli i ty. Ručník už nemůže zakrýt jeho touhu, a jakmile se vaše pohledy střetnout v zrcadle projde oběma němé pochopení…Po chvíli promluví Mohl bych jít za… tvá odpověď zní ANO! Hlesneš to téměř jako prosbu nemůžeš se dočkat. Vstupuje dovnitř ručník dávno zbytečný kus látky leží na zemi. Vstupuje to sprchy, otáčí si tě a připravuje na to vzít si tě zezadu jeho doteky jsou jisté a pevné..Není čas na něžnosti jen vášeň. Vstupuje do tvého těla hned přiráží silně. Jeho pulzující penis cítíš skoro až v krku jsi jím naplněna, vnímáš uvnitř každý kousek jeho těla pocit slasti tvým tělem proudí jako zásahy blesků… Jeho pohyby jsou animální hřebec, co si bere klisnu, kterou pozoroval tak dlouho za plotem a poté jej prorazil… Chytá tě za ňadra mačká téměř drtí. Tempo se zvyšuje stejně jako jeho síla nikdo si tě dosud takto nevzal, cítíš, že brzy bude už to nelze déle vydržet, vrcholíte oba současně třeseš se vyrušením celé tvé tělo a mysl explodovala on však nepřestává naopak stále přiráží, vrcholíš a ještě jednou. Ve chvíli, kdy tvé tělo začíná znovu vnímát i jiné pocity z tebe pomalu vyndává stále tvrdý úd… Třeseš se srdce ti buší jako o závod voda z tebe začíná pomalu smývat jeho touhu a on se opodál začíná otírat ručníkem nepadne jediné slovo. Když jsi i ty řádně očištěná a spěšně odcházíš rychle vykoukneš na chodbu, zda je prázdná a doufáš, že nikdo nic neslyšel ještě naposledy se na něj ohlédneš. Jen se lehce usměje a povídá na shledanou. Vracíš se do svého pokoje. Večer skončil na tento den však nikdy nezapomeneš…