Nová podnájemnice

Pavel překonal bradou úroveň hrazdy a na několik vteřin setrval nehnutě, dokud ho svaly na pažích, ramenou a zádech nezačaly nesnesitelně pálit. Pomalu se prověsil s nohama zkříženýma přes sebe a celé to ještě několikrát zopakoval, než seskočil na podlahu své provizorní posilovny, na kterou předělal bývalý pokoj pro hosty. Ze země zvedl velkou činku, vzápětí vystřihl sérii předpisových dřepů a plynule přešel na kliky. Pot se mu v proudech řinul do očí a musel si čelo osušit ručníkem. Otevřeným oknem vnikal do pokoje večerní vzduch, ale příliš ochlazení mu stejně neposkytoval. Celý set cviků ještě čtyřikrát zopakoval, a pak se natáhl na podložku na zemi a pustil se do sklapovaček. Tohle byla jeho každovečerní rutina, ale dnes nikam nespěchal, užíval si to. Pavlova manželka Irena trávila večer s kamarádkami ve městě, a tak měl čas jenom pro sebe. V duchu se těšil na vychlazené lahvové pivo z lednice, svou obvyklou odměnu, kterou si po cvičení rád dopřával, takže když dokončil poslední sérii, protáhl se a pak už zamířil rovnou do kuchyně. Zátka s pronikavým zasyčením opustila útlé hrdlo pivní láhve a několik prvních doušků na něj zapůsobilo jako živá voda. Spokojeně se zašklebil a dlouze vydechl. Půjde si dát sprchu a navrtá poličku v koupelně, aby si Irena měla kam odkládat své kosmetické propriety. Poslední dobou ho často upomínala a chtěl ji udělat radost. Když vyšel ze sprchy s ručníkem omotaným kolem boků, oblékl si světlé džíny a bílé tričko a důkladně si jím prodrbal mokré vlasy. Pronikavý zvuk domovního zvonku náhle zaburácel ztichlým bytem jako hromobití. Pavel upřel oči na ciferník nástěnných hodin v obývacím pokoji, ukazovaly něco před osmou večerní. Nikoho nečekal, odložil ručník na křeslo a pomalu přešel ke dveřím od bytu.

Dvaačtyřicetiletý Pavel pracoval jako hasič, byl vysoký a urostlý, měl středně dlouhé, blonďaté vlasy, ostré rysy ve tváři a ocelově modré oči. Se svou druhou manželkou Irenou bydleli ve dvoupatrovém domě, který patřil její rodině a spodní patro se dvěma nájemními byty trvale pronajímali, obvykle studentům nebo mladým rodinám s dětmi. Irena byla o necelých pět let starší než on, ale jemu to dokonale vyhovovalo. Z předchozího manželství měl dospělou dceru, zato na svou bývalou ženu by nejraději zapomněl. Dvě rozvodová stání a pokaždé se dušovala, že už bude sekat latinu, ale její nevěry pokaždé vesele pokračovaly dál, takže třetí pokus už byl úspěšný a definitivní. To Irena byla úplně jiný případ. Udržovaná, inteligentní a zralá žena se zdravým sebevědomím a celoživotním nadhledem mu byla tou pravou oporou, po které vždycky toužil a nic mu s ní nechybělo.

Pavel otevřel dveře od bytu a na okamžik strnul, na prahu stála drobná tmavovláska s panenkovským kukučem a plnými rty. Antracitově lesklé prameny vlasů jí padaly kamsi k výstřihu košile s elegantním modrým proužkem, štíhlé nohy, vykukující z šedé pouzdrové sukně nad kolena, umocňovaly tmavé boty na vysokém podpatku. V ruce držela čistou bílou obálku a zvědavě si ho prohlížela. "Přejete si?" usmál se na ni a po právu se v tu chvíli cítil jako obr, dosahovala mu sotva po hrudník. "Dobrý večer, omlouvám se, že ruším," zatvářila se skoro provinile a rozpačitě si upravila tenké obroučky dioptrických brýlí, "jdu zaplatit první nájem, přesně podle dohody." A strčila mu svou obálku až k nosu. Pavel pohledem sklouzl ke svým bosým nohám a odvětil: "Omlouvám se, ale o tyto záležitosti se stará manželka, nemůžete se zastavit zítra?" Mladá žena nechala klesnout ruku s obálkou podél těla a rychle přikývla. "Dobře, tak zítra," otočila se ke schodům, ale pak se zarazila a znovu si ho přeměřila od hlavy k patě. "Málem bych zapomněla, v koupelně mi praskla žárovka a je to dost vysoko, nedosáhnu na ni. Nevyměnil byste mi ji, prosím?" Pavel se podrbal ve strništi na tváři a pohlédl za sebe do bytu, poté si nazul pantofle a z věšáku vedle dveří si vzal klíče. "Ale jo, proč ne," přitakal, pokynul hlavou ke schodům a zabouchl dveře. V přízemí se krátce zastavil v dílně pod schodama, kde si vzal novou žárovku a žebřík a následoval mladou tmavovlásku do garsonky nalevo proti vstupním dveřím do domu. Když vešel dovnitř, přivítala ho pronikavá vůně květinového parfému, v úzké chodbě bylo úhledně srovnáno několik párů elegantních i sportovních bot a pootevřenými dveřmi do hlavního pokoje uviděl několik kousků oblečení ledabyle poházených na prostorném lůžku s kovaným čelem.

"Tak to Vy jste ta nová nájemnice," utrousil, když v koupelně roztáhl malířské štafle, vystoupal zhruba do půlky a odstranil skleněný kryt světla. Usazený prach mu vnikl do úst a přinutil ho si odkašlat. "Manželka se zmínila, že tu máme někoho nového." "Ano, bydlím tu sotva týden," přitakala a kryt světla opatrně položila na měkkou předložku před vanou. "Studentka?" odtušil a vzápětí jí podal i vysloužilou žárovku. "No jo, medina." "Tak z Vás bude doktorka!" Pavel se usmál, opatrně dotáhl závit nové žárovky a kývl na mladou ženu pod sebou. "Zkuste rozsvítit." Plastový vypínač klapl a prostor koupelny zalilo ostré žluté světlo, které ho nepříjemně oslepilo. Sklonil hlavu a promnul si oči, mladá tmavovláska k němu pohotově přispěchala a položila mu dlaně zezadu na stehna. I přes hrubou látku světlých džín ucítila, jak jsou osvalená. "Teda," vydechla, "jak často cvičíte?" A několikrát je jemně zmáčkla. "Skoro denně, chci být v kondici." Pavel nasadil skleněný kryt zpět na světlo a pomalu sestupoval na zem. "Patří to k mé práci." "Jste striptér, že jo?" nadhodila a přitom rychle zamrkala očima. "Ženský na Vás musí letět!" A vzápětí se rozchichotala zvonivým smíchem. "Ne, pracuju u hasičského záchranného sboru," zabručel s mírným úšklebkem. "Vy jste hasič?" ožila a v očích se jí okamžitě zalesklo. "A víte, že je to jedno z nejvíc sexy mužských povolání?" "Jo, ale věřte mi, nic sexy na něm není," usmál se Pavel trpce, složil štafle a vyšel z koupelny na chodbu. "Když Vám udělám kávu, povíte mi o něm něco?" zastoupila mu rychle cestu ke dveřím od bytu a zamrkala na něj svýma velkýma hnědýma očima, které skla jejích brýlí ještě nepatrně zvětšovala. "Mám tu tvarohové buchty naší babi, ty prostě musíte ochutnat!" Pavel ji chvíli mlčky pozoroval, vzápětí opřel štafle o zeď v chodbě a pokrčil rameny. "Co mám s Váma dělat?"

Na kuchyňském stole stál kouřící hrnek s kávou a talířek s několika nadýchanými buchtami Honzovkami, které předtím mladá nájemnice pokryla vrstvou moučkového cukru. Pavel se zakousl do té, co vypadala nejlákavěji a v ústech se mu okamžitě rozlila její lahodná chuť. "Páni," vydechl," něco takového jsem nejedl.." a nakrátko se odmlčel. Mladá žena se na něj uculila: "Nebe v puse, že jo?" Mlčky přikývl a ukousl si další kousek. "A mám tu ještě něco!" mrkla na něj spiklenecky a z lednice vytáhla láhev domácího červeného vína. Přiťukli si na seznámení a mezi sousty si povídali, zahltila ho nepřeberným množstvím otázek, až ho to překvapilo. Jmenovala se Berenika, bylo jí čerstvých pětadvacet, studovala v posledním ročníku na lékařské fakultě a čekaly ji závěrečky. Pocházela z malého okresního města, od útlého věku dělala gymnastiku a v očích měla něco, co ho znervózňovalo. Nikdy nebyl na mladé holky, ale v tomhle ohledu byla Berenika jiná. Vyzařovala z ní smyslnost zralé ženy, přesně taková, jakou znal od své manželky Ireny a zajímala ho čím dál víc. Oči jí svítily vypitým vínem a celou dobu ho upřeně pozorovala. Za okny už se mezitím setmělo a tlumené světlo vycházející z digestoře nad sporákem ředilo tmu v kuchyni na úrovni příjemného pološera. V jednu chvíli se mladá tmavovláska pomalu zvedla ze židle naproti, dopila svou sklenici a posadila se na okraj stolu v Pavlově těsné blízkosti. Prohrábla si dlouhé prameny tmavých vlasů, jejich podmanivá vůně mu nevtíravě vnikla do nosu. Uchopila cípy své lehounké košile, několikrát si je provětrala, čímž mu odhalila oblé kontury svých plných prsů těsně obtažených lemem černé krajkové podprsenky. K uchu si přiložila sevřenou dlaň, aby naznačila telefonní hovor a tlumeně zavrněla: "Haló, to jsou hasiči? Obávám se, že tu mám naléhavou situaci." Přitom se naklonila k Pavlovi a jemně mu olízla rty. Chutnala jako rybízové víno, ze kterého zbylo v láhvi na stole sotva na dva hlty a její hlas plynule přešel do šepotu. "Potřebuju akutně uhasit požár ve svých tříslech." V ten moment se měl sebrat a odejít, ale nedokázal to.

Pavel dychtivě sál Bereničiny naběhlé bradavky a v dlaních svíral její velká prsa. Na svou útlou postavu měla dokonale tvarované čtyřky, pevné a měkounké jako maršmeloun, zdobil ji útlý pas a kulatý zadek s pevnými půlkami. Pronikavě sténala a vzrušením zakláněla hlavu, zatímco jí horečně svlékal. Rychle ze sebe strhal tričko i kalhoty, položil ji zády na prostornou postel a ona doširoka roztáhla stehna a strčila si prstík mezi své plné rty. Kousky jejího oblečení pokrývaly podlahu na cestě z kuchyně přes chodbu až do hlavního pokoje. Pavel se sklonil k jejímu hladce oholenému klínu a vdechoval jeho smyslnou vůni, vrážel jí jazyk hluboko mezi rozevřené pysky a přerývaně oddechoval. Berenika si mezitím tlačila jeho hlavu hlouběji do klína, mačkala si bradavky a pronikavě sténala. Po chvíli ladně přehodila nohy přes Pavlův obličej, natáhla se na všechny čtyři a naznačila mu, aby se posadil a opřel se zády o kované čelo postele. Popadl ji za vystrčený zadek, roztáhl jí půlky od sebe, líbal je a lízal jí tmavou uzounkou řiťku než konečně udělal, co si přála. Měl pocit, že se jí nemůže nabažit. Sedla si před něj na paty a několik dlouhých okamžiků pozorovala jeho vypracované tělo. "Teda, vy hasiči jste ale krásní chlapi," uculila se, a pak se se spokojeným úšklebkem uvelebila na kolenou u jeho rozkroku. Uchopila jeho napnutý klacek do dlaně, pomalu ho přelízla od kořene až ke špičce a několikrát s ním zapumpovala v sevřené pěsti, v její malé ručce vypadal přímo obrovský. Pavel vzrušeně zamručel a ona k němu s šibalským výrazem zvedla oči. "Připrav si hadici požárníku, jdeš do akce!"

A v příští vteřině se na něj přisála tak silně, až sevřel v dlaních povlečení a přes rty mu uniklo krátké vydechnutí. Mladá tmavovláska byla jako živel, a když ji chytil za vlasy a surově s nimi škubl, roztřásla se. Přitlačil jí čuráka hlouběji do hrdla a několikrát ji uhodil dlaní přes nahé půlky. Tlumeně zakvílela a snažila se vymanit z jeho sevření, ale předtím jí ještě několikrát naložil až měla zadek v jednom ohni a prosila ho, aby přestal. "Volal tu někdo hasiče, slečinko?" zasyčel jí do tváře, vzápětí ji zvedl za paže z postele a narazil si ji vší silou na klacek. Její hebká kunda se kolem něj okamžitě těsně sevřela a uvěznila ho v horkém vlhku. Berenika táhle ječela a zuřivě mu tiskla svůj zadek do rozkroku, zatímco do ní monotónně přirážel a pevně ji svíral v bocích. V tu chvíli mu připadala lehká jako pírko.

Pavel klečel na kolenou na lůžku a tvrdě přirážel Berenice zezadu do kundy, očima se vpíjel do oblé linie jejího dokonale tvarovaného zadečku a blaženě se usmíval. Potichu vzlykala, nekontrolovatelně se třásla v dalším orgasmu a šeptala, aby se už konečně udělal. Odhodlaně si pak podržela vlasy za hlavou a nechala ho vystříknout se jí přímo do tváře, a když skončil, opřela se pažemi o kolena a namáhavě oddechovala, zatímco se jí jeho semeno řinulo po bradě na prsa a stékalo po břiše dál do klína.

Objal ji a téměř ji celou skryl ve svém náručí. Schoulila se do něj a unaveně vydechla. "Uhasíš zase můj oheň?" zašeptala a jemně ho políbila na předloktí. Vlhký otisk jejích rtů ho v závanu večerního vzduchu zastudil na kůži. Nosem natáhl vůni jejích vlasů, v rozkroku ucítil obliny jejích hebkých půlek a nervózně se ošil. Možná mu v tu chvíli došly slova, ale všechno ostatní fungovalo až překvapivě spolehlivě. Zvedla k němu oči a chvíli ho mlčky pozorovala. Tlak na její klín v příštím okamžiku ještě zesílil, olízla si dlaň a nasměrovala si ho mezi rozevřená stehna. Pak zaklonila hlavu, přisála se na jeho rty a tlumeně zasténala, když ho znovu ucítila v sobě.