Škola gladiátorek - Část I

19 сент. 2024 г. · 1 153 просмотра HelloOliver

Vítejte v mém ludusu," neochvějným hlasem zahlásím z terasy mé rozlehlé vily, která slouží zároveň i jako tréninková škola pro gladiátory. Píše se rok 43 našeho letopočtu a já jsem hrdý majitel dvaceti zkušených gladiátorů a desítky nováčků, kteří se možná ani zápasu nedožijí. Trénink je zde tvrdý a poslušnost je zde vynucována ať už bičem, anebo vás jí naučí vaši spolubojovníci. Po přivítání pokládám svůj vrchovatě naplněný pohár vína v hojně zdobeném kalichu na zábradlí terasy, která se ční nad tréninkovým placem pro gladiátory. Nastoupení v řadě stojí na písku, který již vsákl hektolitry krve, potu a slz. Na úplném konci řady stojí tři ženy, gladiatrices, neboli gladiátorky. Tohle byla první várka dívčích bojovnic, která kdy okusila písek mého ludusu pod svýma nohama, ale lidé chtěli vidět změnu, a tyto zápasnice ji měly přinést. Tohle by nikdy můj otec, uznávaný lanista, neboli majitel gladiátorské školy, nedopustil, ale to už není jeho věc. Vedle mě, v tomto spalujícím veronském létě, stojí má žena, Tullia. Dlouhé černé vlasy, hnědé oči a zlatý náhrdelník s velkým drahým kamenem jí spočíval na menších prsou. Její dlouhé bílé šaty, prošívané rudou nití, sahaly skoro až k zemi. Látka však byla velice jemná, a občasný poryv větru si s ní tedy velice rád pohrával. Pokračoval jsem dál ve své řeči: "Písek pod svýma nohama je vše, co máte. Skropte jej krví a potem, a on vám dá slávu. Když té krve bude více, než se vejde do jezera Garda, budete moci děkovat právě písku za svou svobodu." Zkušenější gladiátoři propukli v jásot, ti mladí se záhy přidali. "Vy, kdo jste dosud nepoznali křest boje, doufejte, že bohové Mars a Jupiter budou stát na vaší straně. Pokud se tak stane, zasloužíte si nést znak mého rodu, rodu Fortis, vypáleného na své kůži." Za mohutného skandování jména mého rodu jsem se s manželkou a služebnictvem odebral dovnitř vily.

Můj dům byl dobře znám ve veronské smetánce jako nádherné doupě neřesti a potěšení. Vždyť vysoká socha Venuše, bohyně lásky a smyslnosti, vytesaná z bílého mramoru v hlavní místnosti, byla svědkyní mnoha orgií. Dnes byl jeden z těch volnějších dnů a mohl jsem si užívat stínu, jejž mi silné stěny poskytovaly. Jediné, co jsem chtěl udělat, byla bližší inspekce mé nové akvizice, gladiátorek, ale na to je čas. Teď se o nové příchozí stará doctore, svalnatý postarší gladiátor, který má na starosti výchovu a výcvik.

Odebral jsem se tedy do lázní v severní části vily, kde se nacházela obrovská místnost s množstvím podpůrných sloupů z bílého kamene a uprostřed byl čtvercový bazén naplněný horkou vodou. Dno a stěny bazénu byly vykládány zelenou mozaikou. Díky důmyslnému parnímu vytápění byla voda dokonalá k očistě. Přicházím k okraji bazénu, do kterého poté vedou čtyři schody dolů. Dávám pokyn, aby mi byly svlečeny šaty, nebo spíše jen přetažena tóga přes hlavu. Při koupání se o mě vždy starají dvě z mých otrokyň. Obě původem z Gálie, jednovaječná dvojčata, Awen a Epona. Zaplatil jsem za ně nemalou cenu. Zatímco normální zdatná služka se pohybovala v řádu stovek denárů, já zaplatil za obě dvě 10 tisíc, ale tahle investice se mi už dávno vrátila v rozkoši, která mi byla dopřávána. Tóga byla odejmuta a já se mohl zanorit do vody. Udělal jsem pár kroků, abych dosáhl druhého konce bazénu, kde byla vyvýšenina, na kterou jsem si mohl sednout, zatímco jsem měl většinu těla ponořenou ve vodě. Začalo právě moje oblíbené představení. Awen a Epona se u schůdků do bazénu začaly líbat. Jakožto galského původu měly dlouhé lehce kudrnaté vlasy barvy zlata, výšku kolem 170 centimetrů, něžné rysy a plné rty. Při líbání se navzájem začaly svlékat, protože jak jinak by mi mohly asistovat při koupeli. O své služebnictvo se starám dobře, žádné tělesné tresty nehrozí, jen za nejvážnější prohřešky, jako třeba krádež, ale jsou zde pravidla, která se musí dodržovat. Jedním z nich je, že ženy, jež mě obsluhují, musí nosit skoro průhledné šaty utkane z bavlny na ramena, lemované červenou stuhou. Tyto šaty musí sahat maximálně ke kolenům a v pase musí být obvázané červenou páskou z hedvábí, nebo zlatým páskem, který si zaslouží za nadstandardní služby. Mezitím si holky už navzájem rozvázaly červené stuhy a já jen čekal, která první té druhé popostrčí ramínka na stranu, aby se bez jakéhokoliv zvuku její oděv snesl k zemi a odhalil to mladé tělo. Epona byla ta první, co přede mnou stála nahá, a během vteřiny se ten samý osud přihodil i Awen.

Luskl jsem prsty, aby líbání přestalo a obě služebnice se ke mně otočily čelem. Sjížděl jsem očima na jejich prsa, která byla identická, ostatně jako vše ostatní. Prsa akorát do ruky, s výraznými bradavkami a kolem toho nádherně lemovaným prsním dvorcem. Když jsem si tyhle Gálijky kupoval, viděl jsem v těch prsou bohyni Minervu, a proto jsem se nebál zaplatit i přemrštěnou cenu. Holky tam stále stály, očekávající povel, ale v tuhle chvíli byl jediný povel zůstat na místě a být pastvou pro mé oči. Posouvám se pohledem níže a tím se dostávám k jednomu z dalších pravidel, co musí být bezpodmínečně splněno. Ženský klín nechť je bez chlupů, až na výjimky, a to stvořenou právě kvůli těmto dvěma. Svoje otrokyně jsem nechtěl cejchovat rozžhaveným železem se znakem mého rodu, jak tomu bylo u gladiátorů, ale abych věděl, která je která, Awen musela mít vyholeno číslici "I", zatímco Epona "II". Takže tady jsem to měl před sebou – jedničku a dvojku. Udělal jsem pohyb rukou značící, že jsem připraven být omyt. Bylo mi odpovězeno jen: "Ano, Domine," a během pár kroků jsem měl každou po svém boku. Obě měly na okraji bazénu připravenou houbičku s mýdlem a lahvičky s vonnými oleji. Mýdlo bylo tvořeno mandlovým olejem obohaceným parfémem z Orientu. Cítil jsem doteky těchto houbiček na své hrudi a zároveň prsou na mých pažích. Ve stejný okamžik jsem mohl cítit i bradavky, které se o mě otíraly a postupně nabíraly na tvrdosti. Jen jsem zaklonil hlavu a nechal o sebe pečovat. Jejich očista pokračovala níž a níž. Po umytí břicha jsem slyšel odkapávání vody – to byl čas, kdy houbičky nebylo třeba. Netrvalo dlouho a cítil jsem zpět doteky na svém těle, tentokrát přímo ruce cestující k mému penisu. Z celého toho představení už byl ten bojovník vcelku připraven, ale pár přitahů od jedné ruky, zatímco druhá ruka hladila koule, dokonalo zrození a ztvrdnutí gladiátora. Tempo honění na začátku bylo spíše rozvážné – potažení dozadu, aby se žalud plně odhalil a na chvíli podržet v této pozici a následně pak zase pomaličku pokračovat dopředu, zatímco můj penis byl stále pevně svírán. A opět – potažení dozadu. V tu chvíli jsem zatnul pánevní svaly a tím nahrnul ještě o kapičku více krve do penisu, jen na zlomek času, abych ještě znásobil ten požitek, jenž mi byl právě dopřáván. Takhle jsem je nechal ještě chvíli mě dráždit. Bylo na čase udělat změnu. Dal jsem hlavu ze záklonu a podíval se na Awen a jen pokývl. Nebyla to naše první koupel, takže slov nebylo třeba, jen mi opět bylo odpovězeno: "Ano, Domine," a už jsem viděl, jak se její hlava potápí pod vodu.

Během okamžiku jsem cítil, jak se její plné rty obtáčejí kolem mého naběhlého penisu pod vodou. Pusou jezdila nahoru a dolů a pevně jej rty svírala. Po ani ne půl minutě vidím, jak se Epona noří pod vodu a jakoby polibkem mezi sebou si mého neohroženého válečníka předávají do Eponiny pusy. Šlo vidět, že Epona měla jiný přístup a více se soustředila na žalud, který laskala jazykem a jemně sála. Nesledoval jsem čas, jen jsem cítil rozdílné přístupy v laskání mého penisu. Mé vzdechy asi uslyšela má žena Tullia, když jsem na chvíli otevřel oči a viděl, jak opřená o vchodové dveře šmátrá svou rukou a hraje si se sebou. Poslal jsem jí úsměv na dálku a poklepal pod vodní vílu po hlavě. Vynořila se se slovy: "Byl jste spokojen, Domine?" Přikývl jsem a podíval se směrem k mojí ženě, která stále byla opřená o rám dveří a vypadala spíše naštvaně, že jsem jí překazil vizuální stimulaci. "Kterou?" prohodil jsem jejím směrem a čekal na odpověď. Dívky vedle mě se postavily, takže měly vodu lehce pod prsa. Tullia si obě dívky změřila pohledem a řekla: "Epona." Ta bez vyzvání udělala pár kroků vpřed směrem ke schůdkům z bazénu, klekla si na druhý schod, rukama se zapřela o roh bazénu a vystrčila na mě její malý, pevný zadeček a mezi stehny se jí schovávala doslova broskvička k nakousnutí. Byla právě v takové výšce, abych, zatímco stojím v bazénu, mohl proniknout. Žalud nateklý z toho všeho dráždění neměl problém si udělat cestu a najít vchod do její kundičky. Voda, ve které jsem strávil posledních 30 minut, byla horká a vlhká, ale tady jsem cítil ještě větší teplo a vlhkost. Nebyl tedy žádný problém již po prvním přírazu zarazit až úplně nadoraz. To v ní vyvolalo tlumený vzdech. Podíval jsem se na svou ženu, Tullii, která už opět rejdila svými prsty v rozparku šatů, zatímco upřeně zírala na houpající se prsa Epony a její výraz v obličeji. Awen, když viděla, že já mám plné ruce práce s její sestrou, opustila bazén a klekla si před mou masturbující ženu, která toho ihned využila, a já měl jen výhled na to, jak hlava mé služky mizí v rozparku mé ženy a poskytuje jazykové uspokojení. Místnost byla cítit vzrušením, olivovým olejem a sexem. Píchání mé oddané služebné Epony bylo nádherné, ale jak jsem měl půlku těla ve vodě, nemohl jsem přirážet tak rychle, jak bych chtěl. Vytáhl jsem ho z ní za nelibého vzdechu mé ženy, která si užívala jazykovou masáž jejího klitorisu. Vzal jsem Eponu a z její pozice, kdy mi byla otočena zády, jsem ji přesunul aby se zády opírala o okraj bazénu a čelem ke mně. Její nohy jsem obtočil kolem mého pasu, takže teď byla značná část jejího těla nadnášena vodou a já mohl znovu vstoupit do té rozněžněné škebličky. Udržoval jsem oční kontakt s Tullií, která už tiskla oběma dlaněmi hlavu Awen mezi své nohy a nahlas vzdychala. Sjel jsem pohledem na svou poskytovatelku rozkoše, ta se zapírala nohama o moje boky a nadskakovala do rytmu mého přiražení. Držela mě v objetí kolem mého krku, aby měla co nejvíc stability při napichování se na můj vztyčený kolík. Ještě párkrát takto nadskočila a mé přirážení zmírnilo. Celou svou dávku jsem vystříkal do jejích útrob. Ještě párkrát jsem ze setrvačnosti přirazil, abych si byl jist, že vše, co ve mně bylo, už není. Když jsem se podíval doleva, viděl jsem už jen klepající se nohy Tullie a zvedající se Awen, se stejným výrazem ve tváři jako stavitel, který právě dokončil dům, na který je právoplatně hrdý.

"Vaše služby již nebudou třeba," pokynul jsem děvčatům, která záhy opustila místnost. Má žena byla stále opřená o dveře, stejně jako od okamžiku, kdy jsem ji poprvé spatřil při mé koupeli. Pohladil jsem ji po tváři, oblékl se zpět do tógy, přidal červenou šerpu a šel se podívat na trénink nových rekrutů z dřevěné terasy. Hlavně jsem byl zvědav, jak jsou na tom ty nové rekrutky – gladiátorky.


Jakákoli zpětná vazba, ať už pozitivní nebo negativní, je pro mě inspirací. Díky

Druhá část: https://www.amateri.com/cs/povidky/29482/skola-gladiatorek-cast-ii