Polda (1.část)

Vždycky jsem měla slabost pro muže v policejní uniformě, ale poslední dobou, mě mé tužby a fantazie, pronásledovaly na každém kroku. Chlapi z místního obvodu, co si jdou pro snídani do Alberta, hlídka, která příjela v 1 ráno na příliš hlasitě souložící sousedy (v důchodovém věku, respekt) nebo desítky policistů hlídající davy valících se zombíků na každoročním festivalu ohňostrojů na přehradě, nenechávájí moje krční obratle v klidu a minimálně se za nima otočím a zhodnotím, jestli by jeden nebo druhý stál za hřích. Kombinace uniformy, pout za pasem, pendreku, statné postavy a takové té přirozené autority (alespoň pro mě), mi v hlavě rozjíždí scénář, kde pouta jsou na mém zápěstí, uniforma je u kolen a jeho pendrek je v mé puse...

Jenže, kde k takovému poldovi přijít?

Jednou jsem takhle s kolegy zamířila na naše pravidelné pivo. Nemohla jsem si nevšimnout, že u vedlejšího stolu sedí hlouček chlapů lehce přes třicet, pár z nich nevypadalo úplně zle a jeden z nich byl doslova můj typ.
Žádný ultra krasoň, na ty já ani nejsem, ale měl moc hezké oči, úsměv od ucha k uchu a očividně bavil celý stůl. Když k tomu přičtu široká ramena a statnou postavu, za chvíli jsem se přistihla, že místo kolegů a jejich rozebírání životních patálií i pracovních sranců, odezírám z jeho rtů, o čem se vedle asi baví. A to očividně dobře, když se od jejich stolu každou chvíli ozvala salva smíchu.
Třetí drink si vybral svou daň a bylo na čase si odskočit a "přepudrovat nos". Když jsem kolem jejich stolu zamířila k WC z hovoru jsem zaslechla, že se jedná o partičku poldů, kteří právě úspěšně dokončili nějaký kurz a slaví. No podívejme se! Trochu se před zrcadlem upravím, přelíznu rty leskem, nezapomenu se ještě přestříknout parfémem a když už mířím ke stolu, úzkou chodbičkou spojující toalety s restaurací, jde proti mě můj idol dnešního večera. Nechtěně do sebe strčíme rameny, i když se snažíme vyhnout a oba témeř shodně vyslovíme "pardon" a omluvně se na sebe usmějeme.

Každý se vrátíme ke svému stolu, ale všímám si, že se taky snaží sem tam navázat oční kontakt, který se s příbívající hladinou alkoholu v krvi, mění v celkem pravidelné zírání, nejen do očí. Asi proto, že jsem dnes zvolila dost hluboký výstřih. Nevadí mi to, občas se na něho podívám, mezi prsty si pohrávám s pramenem vlasů a dál se bavím s kolegy. V mých momentálních myšlenkách mě ale polda, který se podle všeho jmenuje David, při další návtěvě toalety překvapí a přítlačí mě trochu drsně ke zdi a naše rty se spojí ve vášnivém polibku. Z představ, ze kterých začínám cítit nepatrné vlhko v kalhotkách, mě celkem rychle vytrhnou kolegové, kteří to docela brzo začnou balit, že dopijou a jdou.
Začnu trochu panikařit, nechci takhle odejít z téhle rozehrané sváděcí hry, ale přece tam nezůstanu sedět sama. Absolutně se překonám a po odchodu kolegů si sednu na bar, tak abych na něj viděla a objednám si ještě drink.

Nevím, kam s rukama a očima, a tak se chvíli věnuju sociálním sítím a odpovídám na zprávy, co mi přišly v průběhu večera. Když po chvíli zvednu hlavu, David nesedí u stolu, takže si šel asi odskočit. Než stihnu zapřemýšlet, jak ho oslovit a nebýt trapná, vynoří se mi sám za zády s otázkou, jestli by si mohl přisednout. Srdce mám až v krku, nejsem na tohle balení z očí do očí moc zvyklá. Chvíli nenuceně konvzerujeme a zatímco zjišťuju, že pracuje i bydlí celkem blízko mému bydlišti, utápím se v těch jeho očích. Po chvíli po něm začne být sháňka, chlapi u stolu si všimnou, že vrká se mnou na baru a jeden z nich se vydává směrem k nám, ať si jdu klidně přisednout k nim, že budou rádi, když jejich gay partu trochu oživí ženský element. Přesuneme se tedy ke stolu, kde je docela rozjetá zábava, chlapi se mě vyptávají na všechno možné, jako bych byla nějaká atrakce a řekla bych, že někteří se snaží celkem očividně lézt Davidovi do zelí. Když číšník přináší poslední objednávku, v podobě několika piv a drinků, ztratí balanc a vyklopí mi celé pivo rovnou do výstřihu, odkud steče až do klína. Skvělý, jak teď pojedu domů?

Chlapi se předhání ve vysoušení mého dekoltu ubrousky, ale tuhle pohromu to asi těžko vyřeší. Už budou stejně zavírat, a tak se jeden z kolegů nabídne, že mě hodí domů, protože jako jediný nepil. Proti tomu se celkem hlasitě ohradí David, že to teda ne, že mě jemu napospas nenechá a pozve se do auta taky, vždyť přece stejně jedeme stejným směrem. Přidají se ještě další kolegové, ať je alespoň přiblíží na zastávku, a tak zachvíli sedím namačkaná na zadním sedadle mezi Davidem a druhým poldou. A i když jsem vlhká z úplně jiných důvodů, nemůžu říct, že by to bylo nepříjmné, naopak.

Polda po mé levici se po chvilce jízdy odporoučí a vystoupí a zůstaneme s Davidem vzadu sami. Ti dva vepředu mají pořád nějaké prupovídky a narážky, David je zpraží, ať se laskavě uklidní a věnují se řízení a tak nějak se přitahuje blíž ke mně, až skončí jeho ruka na mém koleni. Nesudnám ji, přejedu prsty po jeho dlani a když se na sebe podíváme, nedokážme si odpustit jen lehké dotknutí rtů, které je pro mě naprosto elektrizující a sexy. Jsme přistiženi ve zpětném zrcátku, a tak se spokojíme s mikrodoteky našich dlaní na mém stehně. Blížíme se k mému domu a já vím, že ho rozhodně nemůžu nechat jen tak odjet, nemám přece ani jeho číslo a začínám opět trochu panikařit. Naštěstí David to vidí asi stejně a řekne, že mě doprovodí ke dveřím a domů to už dojde, ať chlapi klidně jedou. Samozřjemě se to zase neobejde bez prupovídek a řidič zaloví v příhrádce spolujezdce a hodí po něm kondomy.
Jsem zvědavá na jeho reakci, jestli si je vezme nebo mu je hodí zpátky do auta, což v zápětí udělá, poděkuje řidiči za odvoz a poklepe mu na střechu, ať už vysmahne.

Ještě se ohlédneme za kvílením kol a jdeme směrem ke vchodu do mého domu. Nesměle se zastavíme před nimi a hrajeme takovou tu trapně roztomilou hru "už bych měl jít", ale ani jeden z nás jít nechce. Nemůžu se vydržet koukat na ty jeho rty...rozhodnu se být inciátorkou a natáhnu se k němu, abych mu dala pusu. On hned zareaguje a přitiskne si mě k sobě a zárvoveň mě přitlačí na fasádu domu a rukou mi jezdí zezadu ve vlasech. Je to dravé, ale zároveň tak jemné. Jen z doteku jeho rtů mi tělem projíždí tisíce elektrizujících výbojů a chtěla bych tam takhle stát hodiny, i když už je hrozná zima. Ta očividně není jemu, protože dost zřetelně citím na břiše, jak je vzrušený a tuším, že má podle obrysů v kalhotech něco, co se mi asi bude hodně líbit. Z našeho spojení nás vytrhne pár cestujících, co se vyktutáleli z nočního rozjezdu a snaží se trefit do svých domů a klíčových dírek, a v zápětí na to se rozsvítí světlo na chodbě našeho domu a z ní vyjde soused spolu s jezevčíkem Čendou, popřeje dobrý večer a zmizí za rohem. Než dveře našeho domu zaklapnou, popadnu Davida za ruku a vtáhnu ho do domu. Tam pokračumeme v líbání, jak 2 puberťáci, co nemají kam jít. Začíná být trochu odvážnější, líbá mě na krku, až se mi podlamujou kolena a přejíždí prsty hloubějí do mého výstřihu, až v dlani svírá moje prso a já se přistihnu, že z toho mám úplně vlhko v kalhotkách. Nechtěla bych nic jiného, než čapnout ho za ruku znova a strhnout ze sebe oblečení, hned co se za námi zaklapnou dveře bytu.. Ale i když miluju být v posteli courou, v životě to mám jinak. Taky se blíží konec Čendova venčícího kolečka a soused za chvíli vtrhne do domu.

Seberu všechnu odvahu, trochu se od něj odtáhnu a řeknu mu, že mě strašně vzrušuje, ale dnes půjdeme spát každý do své postele. A taky, že ho ráda brzo uvidím. I když cítím z jeho povzdechu lehké zklamání, přizná, že to bude rozumné. Čenda už funí na sklo dveří a protože se chci vyhnout tázavému pohledu souseda, protáhnu Davida k zadnímu vchodu. Ještě pár bláznivých polibků na rty, výměna čísla a musím ho vyloženě se smíchem vyhodit, ať už padá nebo tady budem do svítání, protože se třikrát vrátí, po tom, co se rozloučíme. Po tom, co ze sebe doma shodím oblečení a dám si horkou sprchu a ulehnu do postele, zavrní mi mobil se zprávou "Díky za hezký večer divoško a hezké sny 😚"

Ty budou, pomyslím si s rukou v kalhotkách...a pěkně divoké... (pokračování v další povídce).