(… děj opět navazuje na předchozí díly…)
Stále jsem hleděl do země, zcela ponížený. Styděl jsem se před dámami, nahý, ponížený. Po chvíli Paní Blanka vstala. Slyšel jsem klapot jejích lodiček. Přišla až těsně ke mně. Prstem mi pozvedla bradu. Zaklonil jsem hlavu a pohlédl na ni. Dívala se mi přímo do očí a usmívala se. Mírně skrčila nohu a kolenem mi docela silou zespodu zatlačila na varlata. Tušil jsem, co tím sleduje, a proto jsem se snažil potlačit erekci, kterou se u mě tímto pokoušela vyvolat. Naštěstí se mi to dařilo. „Šikovný, vydržel!“ usmála se po několika pokusech mě vydráždit a nohu zase položila na zem. „Vidíš, jak ti to jde! A jestlipak víš, že za chvíli si tě už přijde vyzvednout tvoje Paní?“ Mrknul jsem na hodiny. Opravdu! Čas se nachýlil. „Tak asi to abychom tě připravily na tvoje předání, co ty na to?“ „Asi ano,“ zamumlal jsem. To jsem ale ještě netušil, co to znamená. „Tak fajn! Paní Lenka tě teď odvede do koupelny a tam si tě připravíme, ať je s tebou tvoje Paní spokojená!“ „Pojď za mnou!“ vyzvala mě Paní Lenka. Sklopil jsem zraky a následoval její kroky až do koupelny. Myslel jsem si, že se osprchuji a bude vše vyřešeno.
Jakmile se však otevřely dveře koupelny, uviděl jsem opět tu židli s hlubokým posedem, otvorem ve spodní části a široce roztaženými opěradly s popruhy, jakou použila Paní Lenka při mém ranním příchodu k dámám. Začal jsem tušit, že moje očista nebude spočívat jen ve sprchování. „Prosím, ne!“ chytil jsem Paní Lenku za ruku, strachy před ní pokleknul a začal jsem líbat její lýtka a lodičky. „Ale no tak! Přece tě nemůžeme předat tvojí Paní takto nečistého a nevyprázdněného!“ „Ne, já nechci! Bude to bolet!“ žadonil jsem a svíral její chodidla a tisknul k nim své rty. „No vidím, že ještě máš nedostatky! Blani, pojď ho naučit, jak se má chovat k dámě!“ řekla přísným hlasem Paní Lenka. „Vstaň!“ přikázala mi rázně. Neochotně jsem vstal a stále jsem fňukal: „Prosím, jen osprchovat, tohle ne, to bude bolet!“ „Předkloň se! A pořádně!“ okřikla mě Paní Lenka. Netušil jsem, co bude. Paní Lenka mě jednou rukou obejmula přes záda a dala mi ji z druhé strany pod břicho. Druhou rukou mě objala pod břicho z opačné strany. Prsty si vespod spojila a pak využila svých schopností z fitka. Prostě úplně bez problémů si mě zvedla. Nohy se mi odlepily od země a já se ocitnul ve vzduchu v sevření Paní Lenky. Ruce mi visely podél těla a nohama jsem mohl tak akorát kopat, ale nebylo mi to nic platné. Překvapením jsem vykřiknul. Po chvíli zmítání jsem pochopil, že sevření Paní Lenky je natolik silné, že je to zbytečné. A tak jsem se pomalu zklidnil a zůstal jsem volně viset v této ponižující pozici na jejích rukách, se strašným pocitem studu. Paní Lenka si přisunula k sobě pod svoji jednu nohu malou stoličku, o kterou si pak nohu opřela a mě si tak částečně položila na koleno. Pořád mě však pevně držela oběma rukama pod břichem. Nohy jsem měl bohužel stále ve vzduchu, těsně nad zemí a rukama jsem mohl dosáhnout pouze tak na její lýtko.
„Už ses konečně uklidnil?“ zeptala se rázně Paní Lenka, přičemž mě silou svírala mezi pažemi. „Ano,“ zašeptal jsem potupně. „Blani, tak pojď na to!“ usmála se Paní Lenka na Blanku. Hlavu jsem měl sklopenou k zemi, takže jsem do stran moc neviděl. Netušil jsem, co se děje okolo mě. Jen jsem slyšel pomalý, avšak významný klapot jejích lodiček a vnímal jsem, jak Paní Blanka postupně popošla zezadu až těsně ke mně. Náhle jsem tlumeně vyheknul. To mi Paní Blanka jedním tahem strčila celý prst do zadku a současně se naklonila těsně k mé hlavě. Dala mi lehkou pusu na tvář a řekla polohlasně: „Samečku, to, co ti teď budu dělat, je pro tvoji výchovu, abys věděl, jak se máš chovat k dámě, když ti něco poručí. Protože to bude pro tvé dobro a naučíš se tím něco nového, tak mě určitě teď požádáš o výchovný výprask, že ano?“ A významně mi zatlačila prst do zadku co nejvíc to šlo a zakroužila jím uvnitř. Věděl jsem, že z tohoto Lenčina sevření se jen tak nedostanu, takže moc možností nemám. Co jsem mohl dělat. Zavěšený přes koleno Paní Lenky, svírán jejími pažemi, v potupné pozici, navíc s tlačícím prstem Paní Blanky v análu jsem musel rezignovat. „Prosím Vás, Paní Blanko o výprask,“ hlesnul jsem potichu, zavřel oči a čekal na výchovnou lekci. Paní Blanka se usmála a řekla: „To mě těší, jsi šikovný. Uvidíš, že ti to pomůže a příště už budeš vědět, jak se máš chovat. Teď ti provedu výprask, o který jsi mě požádal. A kdyby se ti snad při jeho průběhu stala nějaká menší nehoda,“ přičemž pohlédla na můj penis, „tak nevadí, utřeš to po sobě po jeho skončení. Pokud by ses při výprasku náhodou neudržel a trochu uvolnil svěrač, byl by to důkaz, že lekce měla svůj účinek!“ Pousmála se a vytáhla prst z mého análu. Pohladila mě po zadku. „Připrav se, začínáme!“
Zatnul jsem zuby, zavřel oči a čekal první ránu. To, co následovalo, však bohužel mnohonásobně překročilo mé očekávání. Takový výprask, takovou sérii liskanců na holý zadek, kterou mi Paní Blanka prováděla střídavě jak rukou, tak krátkým páskem anebo snad i rákoskou, to už ani nevím, protože jsem to po chvilce přestal vnímat, jsem v životě nezažil. Od začátku jsem řval jak pominutý, kopal nohama ve vzduchu a křečovitě svíral lýtko Paní Lenky. Ta mě však držela natolik pevně, že jsem neměl možnost těmto ranám jakkoliv uhýbat. To, že jsem se nakonec rozbrečel a pomočil, to mě vzhledem k intenzitě výprasku vůbec nepřekvapilo. Nevím, jak výprask trval dlouho, jen si vzpomínám, že až rány ustaly, se ke mně Paní Blanka opět těsně naklonila a zašeptala: „Máš to za sebou, hezky jsi držel, byl jsi šikovný!“ a opět mi dala pusu na tvář.
Konečně mě Paní Lenka pustila. Svezl jsem se Paní Blance k nohám, ubrečený, políbil je a zašeptal: „Děkuji, Paní za lekci.“ „Není zač!“ usmála se a podala mi hadr. „Jak vidím, lekce byla hodně účinná! Tohle si po sobě utři a pak si sedni tam do té stoličky!“
Provedl jsem, co mi přikázala a pak jsem se zcela ponížený nasoukal opět do té sedačky, která ve svém principu trochu vzdáleně připomínala gynekologické křeslo. Oproti němu však měla docela vysoký posed, s velmi hlubokou sedačkou, byla plně omyvatelná, s velkým otvorem pod zadkem a široce rozevřenými opěradly, na nohy, které mi tlačily kolena až těsně k břichu. Jak jsem se do ní zabořil, znemožnil se mi zcela jakýkoliv pohyb a plně se mi rozevřel a tedy i zpřístupnil zadek. Bylo skoro nemožné se z ní dostat ven bez pomocí druhé osoby. Paní Lenka mi jen symbolicky připevnila nohy popruhy. Bylo to totiž skoro zbytečné, v sedačce jsem byl i tak docela slušně znehybněn. Ruce mi spojila za zády páskem. Byl jsem v pozici, kdy jsem se nemohl vůbec pohnout a jediné, co se dalo, byla možnost sledovat, co mi Paní Blanka dělá. „Neboj, nebudu ti dělat nic hrozného. Jen tě důkladně vyčistím zevnitř i zvenku. Nebude to trvat dlouho. Začátek ti bude trochu nepříjemný, ale pak už ti to půjde samo!“ usmála se na mě Paní Blanka. „Jo a ještě něco. Abys mi tu zbytečně nekřičel, otevři pusu!“ Pochopil jsem, že nemá cenu odporovat. Otevřel jsem pusu a Paní Blanka mi jemně vložila dovnitř měkký roubík. Vytlačit nešel. Poté si začala připravovat věci na moji očistu.
Prvně vzala do ruky dlouhou měkkou hadičku. Hned jsem pochopil. Bude mě cévkovat. Začal jsem se trochu cosi huhlat, ale přes roubík se nedalo. Paní Blanka se na mě je pousmála a dvěma prsty uchopila špičku mého penisu. Zkušeně jimi rozevřela otvor, zasunula dovnitř docela dlouhou hubici od tuby znecitlivujícího gelu a část obsahu tuby do něj vytlačila. Dost to zabolelo. Vykřiknul jsem, ale přes roubík to znělo spíše směšně. Poté vzala do ruky cévku. Než jsem se stačil vzpamatovat, měl jsem zasunutých už dobrých deset centimetrů hadičky v penise. Jen jsem sledoval, jak mi hadička postupně celá mizí dovnitř mé močové trubice, až mi nakonec vykukovala jen její vstupní zátka. „Nono, to bylo křiku!“ naoko se zamračila Paní Blanka. „Jednu věc máš připravenou, teď ještě tu druhou!“ V její ruce jsem zahlédl měkký balónek naplněný něčím tekutým a barevným. Měkká hadička, která z něj vedla, byla zakončena delší kovovou trubicí o docela velkém průměru, která však velice rychle začala celá mizet v mém análu. Kdybych nebyl tak pevně usazen v hluboké stoličce, asi bych se začal zmítat. Ale zde se to nedalo. Jediné, co jsem dělal, tak jsem při jejím zasouvání bolestí trvale hučel do roubíku.
Konečně tlak ustal a trubice byla ve mně celá. Paní Blanka začala postupně stláčet balónek s tekutinou, která se tak postupně přesouvala dovnitř mého análu. Naštěstí byla příjemně teplá, jen trochu štípala. Jakmile se tekutina z balónku přemístila do mě celá, vytáhla mi Paní Blanka postupně trubici z análu. V okamžiku, kdy trubice celá vyklouzla ze mě ven, položila mi Paní Blanka prst na anální otvor a řekla: „Dala jsem ti tam do vody trochu příměsi, která ti usnadní a urychlí vyprázdnění. Teď to v sobě chvíli hezky drž. Vidím, že se ti zadek už docela stáhnul do normálu, takže ti oddělám prst ze svěrače. Sednu si vedle tebe a budu se dívat, jak tekutinu do sebe vstřebáváš. Jakmile už to bude chtít všechno ven, řekni mi a já se o tebe postarám!“ mrkla na mě, sedla si vedle mě na stoličku a sledovala mé reakce. Strašně jsem se styděl pod jejím dohledem v této ponižující pozici. Dobře věděla, co prožívám. Tlak v análu, pocit močení. Střídavě se mi dívala do očí, pak na mé pohyby pánví, které ve mně vyvolávala tekutina, na hadičku trčící z penisu a občas zkontrolovala, jestli svěračem držím správně tekutinu uvnitř análu a zda něco neukáplo ven. Věděl jsem, že už tekutinu v sobě dlouho neudržím. Začal jsem se kroutit. „Copak už to na tebe jde?“ zeptala se se zájmem Paní Blanka. Mumlal jsem zběsile do roubíku, tušil jsem, že ještě pár vteřin a neudržím to. Paní Blanka vstala, vložila mi pod zadek misku a povolila uzávěr na cévce. Opět si sedla vedle mě, jednou rukou mě objala okolo krku, přitiskla hlavu k mé hlavě a rukou mi přidržovala misku pod zadkem. „Tak můžeš to pustit!“ Zašeptala. Z jedné strany jsem byl šťastný, že mohu povolit všechny svěrače, protože tlak byl k nevydržení, ale z druhé strany jsem se strašně styděl v této ponižující pozici. Miska se plnila a já přitom rudnul studem. Cítil jsem velkou úlevu ale současně vrcholné ponížení. Takto se kompletně vyprazdňovat v objetí krásné dámy, která mi v tom navíc pomáhá. Po chvilce vypětí jsem zhluboka vydechnul. „Hotovo?“ zeptala se Paní Blanka. „Mhm,“ zamumlal jsem do roubíku. „Ještě zkus trochu zatlačit. Uvidíš, že to půjde!“ udělal jsem, co řekla, a ještě nějaká tekutina ze mě vyšla. „No vidíš, že tam ještě něco bylo. Teď už je to dobré!“ usmála se. „Otevři pusu, teď už to nepotřebuješ,“ přikázala mi a vyndala mi opatrně roubík z pusy. Poté pohlédla do misky, mrkla na mě a pohladila mě po hlavě: „Šikovný, vidíš, jak ses krásně vyprázdnil. Kolik toho vevnitř ještě bylo!“ podivila se naoko Paní Blanka. Bylo mi strašně trapně. Vytáhla mi cévku z penisu a odnesla misku pryč. Vzápětí se vrátila a ručníkem mě důkladně vytřela mezi nohama.
„Teď ještě se přesvědčím, jestli ti nezůstal nějaký zbytek spermatu po tvém minulém výstřiku a budeš to mít za sebou! Ale to už udělám jen prstem, už tě nebudu víc trápit nějakými tekutinami!“ pousmála se. Významně si přede mnou nasadila na jednu ruku latexovou rukavici a natřela si ji gelem. „Připraven?“ Mlčky jsem pokýval hlavou. Stále jsem byl zaklíněný v sedačce s vyšpuleným zadkem, takže jsem stejně nemohl nic jiného dělat. Její dva prsty mi po předchozím vyprazdňování zajely do zadku nadoraz úplně bez problémů. Nepříjemný tak jsem začal cítit až v okamžiku, kdy prsty uvnitř ohnula a s takto zahnutými prsty, které mi tlačily zevnitř na močovou trubici a prostatu pomalu vyjížděla z análu ven. Prsty mi močovou trubici silou doslova ždímala. To bylo skutečně bolestivé. Neudržel jsem se a hlasitě jsem přitom křičel. Tuto proceduru, kdy zajela prsty co nejhlouběji, skrčila je a podél močové trubice zahnuté vytahovala ven, opakovala asi pětkrát. Skučel jsem bolestí, přestože jsem se snažil ovládnout. Po skončení této bolestivé procedury se v lahvičce, kterou mi druhou rukou držela pod penisem, i tak nastřádalo pár mililitrů spermatu. „No vidíš, ještě jsi tam něco měl! Teď už je to ale všechno venku, tak můžeš být na sebe hrdý!“ pochválila mě Paní Blanka a sundala si rukavice. Sklopila opěrky sedačky a pomohla mi z ní vstát. Jdi se opláchnout do sprchy a ihned přijď za námi!“ přikázala mi a zanechala mě v koupelně samotného. Rychle jsem se osprchoval, usušil a nahý se vrátil zpět k dámám do pokoje.
Paní Blance zazvonil mobil. Zvedla jej. „Ahoj, tak máš ho tady připraveného!“ usmála se do telefonu. „Jasně, vejděte dovnitř, udělejte si pohodlí a my ti ho hned přineseme! Ostatně, byl moc šikovný! Však uvidíš!“ Vytušil jsem, co hovor znamenal. „Máš tu svoji Paní! Už se na ni těšíš?“ zeptala se mě Paní Blanka, sotva položila mobil. „Ano,“ sklopil jsem zraky před Paní Blankou. „Tak to abychom tě předaly zpět k ní, co myslíš?“ zeptala se mě Paní Blanka. „A jak se ti u nás líbilo?“ „Líbilo, děkuji za vše, mnoho jsem se u vás naučil,“ řekl jsem polohlasem. „A jak nám poděkuješ?“ otázala se Paní Blanka. „Promiňte,“ zamumlal jsem a ihned jsem pokleknul. Objal jsem chodidla Paní Blanky, políbil její lodičku a totéž jsem ihned učinil i Paní Lence. „Není zač!“ zasmála se Paní Blanka. Leni, tak ho předáme zpět jeho manželce?“ „Ano, ale je ho škoda, takového šikovného samečka! Tak jdeme na to!“ řekla Paní Lenka a stoupla si ke mně. Zavázala mi oči širokou páskou, což jsem tedy nečekal. Byl jsem tím překvapen. Paní Lenka viděla můj údiv, tak mi vše vysvětlila: „To proto, že před předáním si ještě něco vyzkoušíš, než tě dáme zpátky tvojí Paní!“ Přes pásku jsem vůbec nic neviděl. Pojednou jsem pocítil, jak mě jednou rukou objala kolem ramen a druhou ruku mi vložila zespodu pod kolena. Přitiskla si mě na sebe a pojednou se mi nohy přestaly dotýkat země. Úplně bez problémů si mě takto vzala do náručí. Svojí jednou rukou jsem ji musel obejmout okolo krku. Dost jsem se styděl, být takto nesen nádhernou, vysokou dívkou. Vzhledem k její vysportované postavě se mnou neměla evidentně žádný problém. „Tak jdeme?“ zeptala se mě Paní Lenka. „Ano,“ zašeptal jsem. Bylo mi trapné, že se mi v této pozici i poněkud postavil penis, čehož si Paní Lenka samozřejmě všimla. „Nono, co to má znamenat? Snad se nestydíš?“ usmála se jen tak mimochodem při pohledu na něj.
Paní Lenka mě přenesla do vedlejší místnosti, kde bylo hezky teplo, příjemná vůně. Přestože jsem měl na očích pásku, cítil jsem, že v místnosti už jsou nějaké osoby. Paní Lenka mě položila zpět na zem. „Ahoj, tak tady ho máš zpátky!“ zaslechnul jsem hlas Paní Blanky. „Ahoj, ty můj samečku!“ uslyšel jsem hlas mojí Paní a současně jsem ucítil její rty na mé tváři. „Byl jsi hodný na své vychovatelky?“ zeptala se mě. „Ano,“ hlesnul jsem, přičemž jsem stále nic neviděl. „Ano, byl moc šikovný!“ ozvala se Paní Lenka. „A navíc je krásně vyčištěný a vyprázdněný, chceš si to prověřit?“ „Proč ne?“ usmála se moje Paní. Bez okolků mi sáhla mezi nohy, vzala si do dlaně moje varlata a lehce je promnula mezi prsty. „No vidíš, máš je krásně měkká, vyprázdněná!“ pochválila mě. „Otoč se a do předklonu!“ vyzvala mě Paní Blanka. Provedl jsem, co mi řekla. V tom jsem lehce zasténal. To, když mi moje Paní zasunula celý prst do análu a uvnitř jím zakroužila do všech stran. „Hezky roztažený, měkký. Jsi šikovný, potěšil jsi mě, že ses na mě takto nachystal. Odteď budeš ke mně takto čistý přistupovat vždy, když tě budu chtít použít!“ pochválila mě moje Paní a vytáhla mi prst z análu. Protože jsem měl stále pásku přes oči, nevěděl jsem co bude následovat a proto jsem zůstal stále v potupném předklonu.
„Už se můžeš postavit!“ usmála se Paní Blanka. „Jani, aby si ale zasloužil vrácení zpět k tobě, tak si ho trochu vyzkoušíme, co myslíš?“ zeptala se Paní Blanka mojí Paní. „No určitě, jsem na to zvědavá!“ usmála se moje Paní. „Tak samečku, dobře poslouchej! Mezi všemi dámami, co jsou zde v místnosti, si musíš poznat tu svoji. Pokud si ji nepoznáš, necháme si tě u nás ještě jeden den. Co ty na to?“ „Zkusím to,“ odpověděl jsem zkroušeně. „Výborně! Paní Lenka si tě položí na lavičku a ty budeš mít jen jednoduchý úkol, ochutnávat a hledat. To je vše.“
Paní Lenka mě vzala za ruku a položila na záda na nízkou lavičku s úzkým a hodně skloněným opěradlem, dlouhým až pod hlavu. Prakticky jsme spíše ležel, než seděl, a to skoro u země. Ruce jsem měl podél těla a mohl jsem se jimi bez problémů dotknout země. Oči jsem měl však stále zavázané.
„Jsi připraven?“ zeptala se mě Paní Blanka. „Ano,“ odpověděl jsem. Ležel jsem na zádech šikmé lavičce a očekával, co se bude dít. Dámy byly potichu, aby se neprozradily, která začne. Lehce jsem zaslechl jen slabý smích a tiché šustivé zvuky, o kterých se dalo tušit, že souvisejí se sundáváním kalhotek. Po krátké chvíli ticha jsem pocítil, jak se některá z dam přiblížila ke mně. Vnímal jsem, jak si nade mě obkročmo stoupla, a aniž by se mě z boku či jakkoliv dotkla nohama či rukama, přitiskla se přesně na moje ústa svojí pičkou, a to pěkně natěsno. Úplně jsem to nečekal, chtěl jsem vykřiknout, ale zaznělo jen tlumené zahuhlání, protože jsem měl pusu utěsněnou pohlavím jedné z dam, nevěděl jsem však které. Věděl jsem, že musím podle vůně, chuti, pohybů či tvaru pičky poznat moji Paní. Snažil jsem se ochutnat z ní co nejvíce a chuť jsem porovnával s tím, jak moji Paní znám. Pička měla příjemně nakyslou chuť a čím více jsem ji ochutnával, tím se stávala vlhčí. Postřehl jsem, že se dáma postupně začala i pohybovat a jezdit pičkou po mých ústech. Po chvíli si dáma stoupla a opět bez jakéhokoliv dotyku se mnou odešla. V puse mi zůstala typická chuť dámského sekretu.
Kolem mě bylo stále skoro ticho, jen místy jsem zaslechnul slabý, nepoznatelný smích dam. Opět jsem nade mnou ucítil některou z dam. Opět bez jakéhokoliv doteku mi dáma dosedla pičkou na pusu. Tentokrát však jen lehce, takže jsem měl možnost pro ochutnávání použít i jazyk. Jezdil jsem po jejím klitorisu. Dáma kupodivu krásně držela v mírném podřepu a nechala se dráždit. Už jsem myslel, že mám ochutnáno, když najednou dáma dosedla na má ústa poněkud více. Asi jsem dráždil jejího klitoris poněkud déle, protože v tom okamžiku mi do pusy stříklo trochu její moči a zaslechl jsem krátký vzdech. Bohužel se nedalo zjistit, která z dam to byla. Nebyl to výstřik nijak výrazný, ale měl jsem co dělat, abych vše pochytal. Důkladně jsem vše olízal, než se zvedne, abych nepotřísnil okolí. Poté dáma vstala jakoby nic a já očekával další dámu. Celou dobu jsem přemýšlel, zda některá z nich nebyla moje Paní. Třetí dámu jsem nade mnou pocítil vzápětí. Opět dosedla na má ústa, ale tentokrát bylo ihned jasné, že nedosedla pičkou. Otvor, který jsem na sobě ucítil, byl výrazně těsnější. Dáma se svým análem dotýkala mého obličeje jez zlehka, protože věděla, že pokud ji mám ochutnat a poznat, musím jazykem proniknout dovnitř. Protože si nechtěla pro rozevření análu pomoci rukama, lehce zatlačila, což jsem jazykem ihned poznal. Otvor se jí tak trochu zvětšil a já mohl jazykem proniknout hluboko dovnitř. Ihned poté přestala tlačit, čímž se otvor opět trochu sevřel a tím mi lehce vtáhnul jazyk dovnitř. Chuť byla ostrá, palčivá. Mojí Paní jsem také často musel uspokojovat jazykem análně, takže jsem to už dobře znal. Na jazyku, který jsem měl docela hluboko, jsem cítil, jak dáma postupně svírá a roztahuje anál. Chvíli mi takto dovolila ji ochutnat a opět se bez jediného doteku najednou zvedla a odešla. Trochu mě překvapilo, že na mě dosedla i čtvrtá dáma. Domníval jsem se, že v místnosti je pouze Paní Blanka, Lenka a moje Paní. Ta čtvrtá dáma mi opět dosedla na můj jazyk svým análem. V porovnání s předchozí dámou byla razantnější, dosedla mi na obličej již s dopředu roztaženým análem, a to otvorem úplně přesně na můj jazyk. Moc pohybů jsem s ním nemohl provést, tak jsem jen vnímal obzvlášť palčivou chuť jejího sekretu. Po chvíli bez dotyku se mnou vstala. Opět jsem chvíli uslyšel zvuky oblékání.
„Tak co, která byla tvoje Paní?“ uslyšel jsem po chvíli hlas Paní Blanky. V hlavě jsem měl zmatek ze všech vůní a chutí, které jsem před chvílí měl. Ty první dvě dámy jsem tušil, že byly mé vychovatelky, protože jejich chuť jsem si pamatoval z ranního přivítání. Nejvíc povědomá mi byla ta dáma, co mi jako první dosedla na tvář análem. Risknul jsem to: „Moje Paní byla třetí v pořadí!“ a čekal, co bude. Paní Blanka mi sundala pásku z očí. „Výborně! tak utíkej ke své Paní a přivítej ji!“ zasmála se Paní Blanka a plácla mě po zadku. Já se konečně rozkoukal po okolí a hned mi bylo jasné, kdo je ta čtvrtá dáma. Byla to Paní Jana od Patrika.
Všechny nádherné vysoké dáma stály přede mnou. Vstal jsem. S velkou radostí jsem poklekl k nohám mojí Paní, dlouze a křečovitě je svíral a líbal. „No tak, to už stačí!“ smála se moje Paní, když mé radostné sevření jejích nohou trvalo již dlouho. Podřepla, vzala mě za bradu a pokynula, abych vstal. „Slyšela jsem na tebe od tvých vychovatelek samou chválu, tak doufám, že ses ve svém výcviku posunul o kousek dál a budeš zase o něco vychovanější manžel!“ „Ano, budu! Určitě budu!“ řekl jsem překotně a tisknul se k prsům mé Paní, protože vzhledem k její výšce oproti mně jsem výš nedosáhl. Ostatní dámy se tomu usmívaly.
Vpovzdálí jsem si však po chvíli všimnul ještě jedné postavy. Byl to Patrik, onen přítel od Paní Jany, se kterým jsem se setkal včera. Stál poslušně v rohu místnosti a sledoval svoji Paní, kdyby po něm cokoliv chtěla, aby byl ihned k dispozici. Pochopil jsem, že celý den byli všichni tři spolu.
„Na hotelu ti povím, co jsem dělala celý den. Celý den jsem strávila s Janou a jejím přítelem Patrikem. Mimochodem, Patrik je velmi šikovný, ale to až později, všechno ti povím. Bylo to velice krásné odpoledne. Zajímá tě to?“ „Ano, Paní, jsem na to zvědavý,“ odpověděl jsem. „Neboj, budu ti vše vyprávět a buď si jistý, že až do posledního detailu. Myslím, že tě to v mnohém bude zajímat a určitě tě to i poučí!“ usmála se moje Paní. Ve výrazu její tváře však bylo poznat, že to byl neobvykle strávený den. Měl jsem trochu obavy, co se od mé Paní dozvím.
„Tak se utíkej převléci, ať na tebe nemusí tvoje Paní dlouho čekat!“ řekla vesele Paní Blanka a několikrát plácla mě po zadku, aby mě popohnala. Moje Paní se tomu usmála a řekla: „Počkám na tebe u šatny, tak šup!“
Vešek jsem do šatny, kde jsem měl svoje oblečení. Zavřel jsem za sebou dveře a rychle se převléknul, aby se Paní nezlobila. Ven jsem vyšel již oblečený a připravený na odchod. Moje Paní na mě čekala u východu. Naposledy jsem ještě pokleknul, políbil oběma dámám, tedy Paní Blance i Paní Lence lodičky a poděkoval za jejich službu.
Moje Paní se ještě rozloučila s novou přítelkyní, Paní Janou slovy: „Tak zítra podle dohody?“ „Jasně, jak budeš chtít, vše platí!“ usmála se Paní Jana. Moc jsem tomu nerozuměl, ale doufal, že to je jen mezi nimi. Pak moje Paní popošla k Patrikovi, na chvíli se k němu přitiskla a řekla: „Dík, jsi moc šikovný, neřekla bych to do tebe, že až tak moc! Ty jsi mi tedy dneska dal co proto!“ A usmála se na něj. Všimnul jsem si, že mu přitom jako by mimochodem sáhla mezi nohy a lehce stiskla, přičemž Patrik jen nehnutě stál a sklopil zraky. „A ty, můj samečku, pojď, budu ti povídat všechno, jak jsem ti slíbila!“ usmála se na mě. Přiskočil jsem ke své Paní a následoval ji směrem k našemu hotelu.
---------------------------------------
... a co bylo dál?...
Zajímá vás, jak to pokračovalo dál?
Co dělala moje manželka celý den s Paní Janou a Patrikem?
Pokud budete mít zájem, opět vše do detailu popíšu.
Pozitivní komentář potěší, za ty dosavadní samozřejmě děkuji.
Je to už docela dlouhý příběh. Na začátku jsem vůbec nemyslel, že toho bude tolik kapitol.
Pokud se příběh snad ještě někomu neomrzel a chtěl by případně další díl, povzbudí mě to k dalšímu psaní … a tak třeba pak bude i šestnáctý díl…
