Lísteček 1 - úvod a čištění zubů

30 нояб. 2024 г. · 1 091 просмотр Elis-vision

Úvod

Každý máme nějaké sny a touhy, které bychom si přáli splnit. Občas jsou ale dost nemravné, nebo netradiční a tak máme obavy je partnerovi sdělit. Někdy jsou natolik intimní, že máme problém o nich i mluvit. A tak jsem vymyslela systém, jak to ošetřit. Každý týden nebo měsíc se na určeném místě objevili dva složené papíry. Jeden od něj, a jeden ode mě. Na ten papír můžeme napsat cokoliv. Jakoukoliv touhu, praktiku, polohu... Prostě cokoliv, co bychom chtěli zkusit... Když by to pro partnera bylo nepřekonatelné, složí se papír do ruličky a sepne gumičkou a pak se schová do tajné schránky. Ta slouží ke dvěma věcem. Jednak jako inspirace pro výročí, nebo jako tajné "ruličky pro Ježíška". Některé přání jsou totiž na hraně a partner je ochoten je podstoupit, ale jen velmi zřídka. A tak se z archivované ruličky stane třeba dárek. No a druhý důvod? Časem se chutě a fantazie mění a tak to co dřív bylo za hranicemi, časem za hranicemi třeba není a byla by škoda na nápady zapomenout... 😉

A teď je čas na první lísteček

Přišla jsem a vzrušeně rozbalila složený papír. Četla si krátký nápis... Projela mnou vlna vzrušení... Tentokrát je to přijatelné a přání můžu bez obav splnit...

Ráno probíhá vše jako vždy - vstanu, posnídám a obléknu se do práce. Ty vstaneš zrovna, když dopíjím ranní hrnek kafe. Přijdeš ke mě a políbíš mě. "Dobré ráno..." pozdravím tě. Napiješ se chladnoucího čaje a zvesela odpovíš: "Ale dobré ránko..." Trošku mě zarazí tvé dobré naladění, na to že jsi právě vstal. "Už běžíš do práce?" zeptáš se. "Jo jo, jen si ještě skočím vyčistit zuby." řeknu přirozeně. Cítím, jak v místnosti projede závan houstnoucí atmosféry... Vstanu a odejdu do koupelny... Cítím, jak se za mnou táhne tvůj pohled... V koupelně si dám pastu na kartáček, tentokrát mimořádně velkou porci. "No to snad ne, zase dochází pasta na zuby." řeknu hlasitě a nedržím šibalský úsměv. Odložím tubu s pastou, která je samozřejmě plná. Koutkem oka vidím, jak se u futer dveří mihne obrys postavy... Začnu si čistit zuby a schválně neplivu vznikající pěnu. No, dost jsem to přehnala, říkám si, když mi pěna začne kapat koutky... Najednou vejdeš do místnosti se ztopořeným penisem v ruce. "Klekni si." řekneš vzrušeně... Rychle si kleknu na bavlněnou podložku, kterou máme před vanou. Dívám se na tebe, před očima napuchlý čůrák a pokračuji v čištění... Vytáhnu kartáček a snažím se říct: "Došla pasta na zuby, narvi mi ho do huby..." ale přes pěnu je to jen jakési mumlání... To ale nevadí, protože ty jsi zjevně pochopil, co jsem se snažila říct. Přistoupíš a péro mi nacpeš přímo proti škrani. V tu chvíli mi z pusy vyteče notná dávka pěny, která mi steče na bradu a kape na uplou košili. Vytáhneš ho a šulin je celý bílý, jako ozdobený sněhem, jako dáreček přímo k vánočnímu stromečku. Divoce mě pícháš do pusy, až cítím mentol až v krku... S každým zásunem cítím, jak mi pěna smáčí košili a kape do výstřihu... Vytáhneš ho a začneš divoce honit... Mezitím ještě dokončuji čištění zubů a dívám se na tebe.... Pak ho namíříš přímo do pusy. Na poslední chvíli vyndám kartáček... A pak už cítím přídavky pasty, dávku za dávkou, jak mi plní hubu mentolovým koktejlem... Líbí se mi jak vzrušeně stenáš, to je pro mě největší odměna... Když dostříkáš, mám tě plnou pusu. Vezmu kartáček a pokračuji v čištění, jakoby nic. Podívám se na tebe a jemně sevřu skráně... Pěna z pasty a spermatu mi.pomalu vytéká z pusy a líně se táhne na bradu... Pak se pomalu v táhlých tenkých kapkách stahuje na výstřih... Pokračuji, dokud nevyplivnu poslední kapku. Dychtivě na mě hledíš.... Zkontroluju stav - pusa samozřejmě zcákaná jako tradičně 🤣, košile zprznená, podprsenka taky a já jsem zralá tak na sprchu... Ale neni čas. Svléknu košili a podprsenku a utřu se do ručníku. Pro jistotu ještě zkontroluju sukni, ta to naštěstí neschytala. Důkladně si umyju tvář, bradu a krk a vypláchnu si pusu. Přijdu kolem tebe a obléknu si čisté oblečení. Něžně se s tebou rozloučím a odcházím do práce... Celé dopoledne cítím jakýsi svěží pocit na hrudníku. Pokaždé, když mi vánek na chodbě připomene nemravné ráno, musím se pousmát. Možná jsem si tu podprsenku nemusela převlékat... Jako vzpomínku na krásné, sexy ráno...