Lukáš zaparkoval auto naproti vysoké budově na spodním okraji městského parku, motor ztichl a stěrače plynule zajely pod úroveň předního skla. Téměř okamžitě se pokrylo vrstvou mikroskopických kapek a umocnilo ostrou záři vycházející z nízkých stojatých reflektorů zapuštěných do travnatého pásu podél parkoviště. Poté energicky vystoupil do sychravého prosincového večera, z potemnělého nebe vytrvale mrholilo a poryv studeného větru mu nepříjemně vrazil do obličeje. Zvedl si límec u kabátu a rychle se přesunul ke schodišti před budovou z betonu a skla, která na něj působila poněkud futuristickým dojmem. Po krátké návštěvě šatny sestoupil po schodech do suterénu, prošel relaxační zónou a v duchu si musel blahopřát, po cestě nikoho nepotkal, přestože bylo těsně po vánočních svátcích. Vzal za chromované madlo na skleněných dveřích, rychle vstoupil dovnitř a přivítal ho mléčně bílý oblak horké páry prosycený podmanivou vůní eukalyptu, která mu okamžitě vnikla do plic a donutila ho krátce si odkašlat. Chvíli setrval na místě a snažil se očima propátrat okolní prostor, ale zdálo se, že kromě něj tu nikdo jiný není. V místnosti s obloukovým stropem a typickým mozaikovým obložením vládlo přítmí slabě ředěné světly bodových zářivek, posadil se na rozložený ručník a opřel si hlavu o kulatý okraj za sebou. Přivřené oči ale v příštím okamžiku doširoka otevřel, když si všiml pohybu u protější stěny. Z mlhy před ním vystoupila mladá žena s mokrými tmavými vlasy, mléčný opar ji zahaloval těsně pod koleny, ale i tak si uvědomil, jak je vysoká. Na okamžik ustrnula nehnutě a Lukáš se bez dechu vpíjel očima do její nahé kůže pokryté zkondenzovanými krůpějemi páry. V ruce, volně svěšené podél těla, svírala erární bílou osušku, a po chvíli pomalu zamířila ke skleněným dveřím na chodbu. Lukáš ji celou dobu upřeně pozoroval, vypadala, jako by se vznášela v mlze u podlahy, aniž by se jí dotýkala chodidly. U dveří se na něj krátce ohlédla, po tváři jí přelétl sotva znatelný úsměv a najednou byla pryč. Teprve teď si uvědomil, že je úplně nahý a že už znovu pravidelně dýchá.
Pětačtyřicetiletý Lukáš měl krátce střižené světle hnědé vlasy, šedomodré oči a udržovanou postavu. V mládí hrával házenou a dodnes si každou neděli v tělocvičně bývalého sportovního klubu rád zahrál se "starou gardou," jak se jeho bývalí spoluhráči hrdě titulovali. I díky sportovní disciplíně, která mu byla vštěpována od útlého mládí, byl cílevědomý, toužil věci dotáhnout do konce, a pokud se pro něco rozhodl, neexistovalo nic, co by ho dokázalo odradit od původního záměru. Zároveň byl ale vznětlivý a měl výbušnou povahu, proto jeho okolí a zejména pak jeho kamarády dodnes překvapovalo, že když našel svou ženu v posteli s jiným mužem, reagoval chladně a s rozvahou. Měl k tomu však dobrý důvod, a tím byla jeho dcera Nela, kvůli níž nakonec nedal průchod svým emocím, jednoduše jí nechtěl způsobit trauma, v té době byla ve zranitelném věku. Soudní řízení naštěstí proběhlo rychle, jejich jediná dcera byla po vzájemné dohodě svěřena do výhradní péče matky a jemu připadla nepříjemná povinnost posílat jí každý měsíc výživné, přestože s Nelou spolu trávili každou volnou chvíli. Rozvodem však jeho milostný život neskončil, necelý rok udržoval poměr s kolegyní z práce, ale když se začala chovat jako jeho matka, rozhodl se to ukončit. Hořká pachuť ze zklamání v něm i nadále přetrvávala a on prostě nebyl připravený na to, aby mu někdo začal znovu organizovat život.
Druhý den odpoledne Lukáš netrpělivě poposedával na okraji gauče v očekávání návštěvy své dcery. Měla u něj zůstat celý víkend a on se na to těšil, neviděli se tři týdny, což nebývalo zvykem. V telefonu mu s potutelným smíchem sdělila, že s sebou přivede i svou novou kamarádku a spolužačku Vendulu, která trávila vánoční volno u ní. Krátce po páté odpolední se konečně dočkal a po zazvonění rychle zamířil ke dveřím. "Ahoj taťuldo!" zahlaholila jeho dcera sotva otevřel dveře, vrhla se na něj a vlepila mu pusu na tvář. Pak pohodila hlavou vedle sebe a uculila se na něj. "Tohle je Vendula, říkala jsem ti o ní." Při pohledu na vysokou tmavovlásku Lukáš znovu nakrátko ucítil pronikavou esenci eukalyptu a rychle zamrkal očima, ale nedal na sobě nic znát. Přijal nabízenou ruku a pozval je obě dál. Zatímco se v chodbě zbavovaly zimních kabátů, Nela po celou dobu švitořila, ale skoro ji nevnímal, veškerou pozornost si pro sebe ukradla její kamarádka, která ji převyšovala nejmíň o hlavu. Lukáš z ní nedokázal spustit oči a v duchu horečně kalkuloval, byla vrstevnicí jeho dcery, takže jí mohlo být nanejvýš třiadvacet. Přesto vypadala o malinko starší. Později se u kávy dozvěděl, že Vendula bydlela v sousedním městě a přes týden byla ubytovaná na kolejích, kam ale docházela pouze sporadicky, protože veškerý volný čas trávila s Nelou v domě matčina přítele. Vysoká tmavovláska k němu pokradmu bloudila očima, a když se jejich pohledy setkaly, pokaždé ucukla. Zato oči jeho dcery neustále těkaly k rozsvícenému stromku, pod kterým leželo několik dárků, až Lukáš s úsměvem svolil, že si je smí rozbalit a návdavkem od ní dostal také jeden. Minulý rok mu koupila dědkovské papuče, takže se obával s čím přijde teď a nakonec byl mile překvapen láhví archivního červeného vína, poděkoval a se svým dárkem byl nadmíru spokojen. V podvečer se obě vytratily ven a Lukáš v bytě osiřel, otevřel si darovanou láhev červeného a odpočíval v křesle u televize. Víno bylo nezvykle silné a šero v obývacím pokoji ho příjemně ukolébalo, usnul, ani nevěděl jak.
Z mlhy v parní lázni opět vystoupila nahá mladá žena, usmála se na něj a konečky prstů mu lehce přejela po mokrém obličeji. Pak se k němu sklonila a chvíli ho mlčky pozorovala svýma velkýma zelenohnědýma očima, než se její rty dychtivě přitiskly na jeho a útlé prsty mu vklouzly do mokrých vlasů. Ochotně jí vracel polibky, zatímco jako v tranzu šeptal její jméno. Krev mu horečně pulzovala ve spáncích a přitom sledoval její tmavou siluetu napůl ukrytou v neproniknutelných chuchvalcích páry, které se válely všude kolem, když si náhle uvědomil, že vlhké rty, které se ho jemně dotýkaly už nejsou výplodem jeho fantazie. "Šeptal jsi moje jméno ze spaní," usmála se Vendula rozpačitě, když otevřel oči a zmateně se rozhlédl kolem sebe. Klečela před křeslem s rukama položenýma na jeho stehnech a zvědavě si ho prohlížela. "Kde je Nela?" zamumlal první, co ho v tu chvíli napadlo. "Venku, dobře se bavila, nechtěla jsem ji rušit," pokrčila rameny. Lukáš nebyl rád, že ji nechala samotnou a chtěl něco říct, ale její hlas ho opět umlčel. "Teda, to je kvůli mně?" uchechtla se a ukázala bradou do jeho rozkroku, kde se pod látkou elegantních kalhot napínal jeho ztopořený klacek. "Cože?" Lukáš na něj nechápavě upřel oči, a poté znovu vzhlédl k mladé tmavovlásce. Něco nesrozumitelně zamumlal a chtěl se rychle postavit, ale přitlačila ho pažemi zpět do křesla. "Poznala jsem tě hned ve dveřích," pokračovala, "od včerejška myslím jenom na tebe." A v příštím okamžiku lakonicky dodala: "A vypadá to, že i ty na mě!" Lukáš se nadechl k reakci, ale k té už nedostal žádný prostor. "Takže ti nebude vadit, když udělám tohle..?" Zvedla se z podlahy, o krok poodstoupila a pomalu vyklouzla z tmavého saka s rukávy ohrnutými až k loktům, které následně odhodila na gauč, mírně se před ním rozkročila a zhoupla se v bocích.
Tyčila se nad ním jako rozhledna, její dlouhé nohy těsně obepínaly tmavě modré džíny, přes které splýval krémově bílý top se zářivými flitry. Nahými pažemi si ledabyle prohrábla svou hustou hřívu a rovné prameny v červenohnědém odlesku mahagonu přitom nechala volně spadnout na krk a útlá ramena. Pak pomalu přešla k pohovce, uvolnila si džíny a klekla si na ni na všechny čtyři. V očích se jí zalesklo matné světlo televizní obrazovky a pohledem ho vyzývala, aby šel k ní. Lukáš se rychle zvedl, poklekl za ni, oběma rukama popadl džíny a jediným pohybem jí je prudce stáhl pod kolena. Vendulina krajková tanga se poroučela s nimi a do užaslého obličeje se mu okamžitě vylouply její nahé půlky. Působily měkounkým a elastickým dojmem, o čemž se v příštím okamžiku přesvědčil, když je sevřel v dlaních a nesmlouvavě roztáhl do stran. Její pysky se s jemným mlasknutím oddělily od sebe a nabídly mu pohled na rozevřenou kundu, spolu s ní se mu ochotně otevírala i její těsná řiť. Klín mladé tmavovlásky byl hladce vyholený, Lukáš do něj zabořil obličej a jako ve snu vnímal Venduliny pronikavé vzdechy. V obličeji cítil ulepené horko, které mu dráždivě čpělo do nosních dírek, jazyk lačně strkal do obou nabízených otvorů a spokojeně polykal mazlavou záplavu slané chuti řinoucí se ven z její mokré kundy. "Už ne, nevydržím to," odstrkovala ho od sebe nataženou paží a přitom chtivě kňučela: "Teď já, teď já!" Svlékla si zbytek oblečení, Lukáš dlouze vydechl a nevěřícně zavrtěl hlavou. Přestože byla hubená s žebry mírně vystouplými pod malými, ale vyzývavě tvarovanými prsy s tmavě hnědými dvorci a bradavkami trčícími mírně do stran, z vosího pasu se v pravidelné linii doširoka rozbíhaly obliny jejích boků a volně přecházely do dokonale kyprého zadku kulaťoučkého jako čerstvě utržená broskev. Ochotně mu pomohla z kalhot, a když se položil na záda, sklonila se u jeho rozkroku a pomalu vtáhla jeho oslizlého čuráka do pusy. Zavřel oči a položil si paže přes obličej, vnímal jen její horká ústa a malou pěst, ve které mu ho se snaživou zarputilostí masírovala. V tu chvíli se nedokázal zbavit pocitu, že kdyby ji u toho pozoroval, šlo by to ven jako na povel.
Vendula se mezitím činila, strkala si jeho klacek zuřivě do pusy a v prstech jemně prohmatávala jeho varlata, zatímco se Lukáš snažil vydržet. "Dost," vydechl, rychle se zvedl na kolena a otočil ji zády k sobě. Její pružné a hubené tělo, které ještě nepoznalo neduhy žen středního věku se mu nabídlo jako na stříbrném podnose, doširoka rozkročené na chvějících se kolenou. Několikrát jí žaludem přejel mezi ulepenými pysky než ho konečně zasunul prudce dovnitř a začal tvrdě přirážet a dlouhonohá tmavovláska se vzápětí nekontrolovatelně roztřásla. Hlasitě ječela s hlavou skloněnou k sedadlu gauče, házela sebou a rozrývala ho gelovými drápy s maličkým květinovým motivem. Dokonalá milenka, pomyslel si Lukáš s potutelným úsměvem, ale ještě mu zbývalo dost sil na to, aby si ji užil. Posunul si ji na okraj a nesmlouvavě jí přitlačil stehna na hrudník, Vendula se chytla pod koleny a znovu se mu nabídla. Několikrát zkusmo přejel po její uzounké řiti a ona k jeho překvapení jenom přikývla a otočila hlavu na stranu. V příštím okamžiku v ní bez většího odporu zmizel a tmavovláska se trhavě nadechla s prsty vraženými v puse. Popadl jí za prsa a oběma palci přejel přes její ztvrdlé bradavky, zatímco jeho čurák monotónně mizel v její řiti a cítil, že víc už od sebe nemůže očekávat. Vendula upírala oči do svého klína s pevně semknutými čelistmi, ale on už ji nevnímal, se zavřenýma očima a hlavou zakloněnou dozadu ji plnil svým semenem a každý nový výstřik ho citelně zabolel u kořene, jak se kolem něj těsně svíral anál jeho dlouhonohé milenky.
Později v noci, když Nela dorazila domů a světlo z chodby krátce vniklo do Lukášova bytu, mohl si konečně vydechnout. Tou dobou už dlouhonohá žirafa slastně oddechovala v jeho ložnici, kterou ji gentlemansky přenechal a sám si ustlal na gauči. Prý by se spolu mohli chodit saunovat, na rozdíl od jeho dcery tomu propadla stejně jako on. "Jsem doma, taťuldo," uchechtla se Nela a spontánně na něj přepadla, evidentně přebrala, ale byl rád, že je doma. "Dobře, běž spát," napomenul ji s přísným otcovským tónem, a když zmizela ve svém pokoji, zvedl se a přikradl se do své ložnice. Jeho pohled padl na Vendulino nahé tělo ležící na loktech s doširoka rozevřenými stehny. "Proč ti to tak trvalo?" hlesla, když se k ní svezl na lůžko. Neodpověděl, počkal, až si sama najde jeho napnutý klacek a hladově si ho nacpe do pusy.
