Kalhoty dolů šéfe I

“Hezké?” ukázala se u ní Eliška v červeném krajkovém oblečku bez kalhotek.

“Vypadáš jako dračice.” řekla Anna. 

“Posaď se více doprostřed, neboj se. My tě neukousneme.” usmála se Eliška. Byla šťastná, že do toho nakonec jde Martin i Anna.

Anna se posadila více doprostřed, opřená o pelest postele u nohou. Nohy si dala pod sebe a držela se co nejvíce u kraje. 

Z koupelny vyšel Martin jen v boxerkách.

Jak může mít takové tělo, když není sportovec? pomyslela si Anna. 

Rychle stočila svůj pohled k Elišce, která na Martina čekala u postele. 

Začali se líbat. Eliška ho chytla kolem krku, Martin si hladil její pozadí. Aniž by přestali, tak si lehli na postel. Bylo to úhlopříčně a jejich líbající hlavy dopadly těsně vedle kolenou Anny. Ta se ani nehla. Sledovala každý jejich pohyb, každé pohlazení. 

Najednou ucítila něčí ruku na svém koleni. Eliška byla pod Martinem. Anna doufala, že se Martin přehmátl a chtěl se dotknout Elišky. Jeho ruka putovala ale dál. Začal Annu hladit na vnitřní straně stehna. Zasténal. 

“Martine.” vzdychla Eliška. Martin se nadzvedl, aby se vysvobodil. Nejspíš se Eliška dočká. Pomalu vnikl do Elišky. Ta slastně zasténala. Přitáhla si ho a pokračovali v líbání. Stejně jako Martinova ruka v hlazení Anny. Putovala dále pod lem šatů a blíže k jejímu středu. Stejně tak se zrychlovaly Martinovi pohyby. Dokud to neukončil výkřik Elišky. 

Oddychovala hluboce. Martin začal vstávat, ihned si natáhl zpět boxerky a šel do koupelny.

“To byla jízda.” řekla Eliška připadající ještě dech. “Co ty Anno?” podívala se na Annu. Nevěděla co říct.

“Já.. nevím.. víš..” nevěděla jak to vysvětlit.

“Viděla jsem co dělal Martin.” řekla Eliška.

“Tak proč jsi to dovolila?” reagovala Anna.

“Protože jakmile položil svou ruku na tebe, tak jsem cítila, že tvrdne. Anno, moc, moc ti děkuji.” začala Eliška Annu objímat. “Škoda, že Martin si to taky neužil.” povzdechla si Eliška.