Kopretiny pro zámeckou paní (1.)

"Zelený Újezd? Jé, tak to se tam si potkáme.", zavrněla Miriam a protáhla se jako kočka. Ranní sluníčko kreslilo na polštář siluety malostranských věží a já se už kdo ví pokolikáté zatetelil radostí z toho, jak bezvadný podnájem jsme s Ivanem šťastnou náhodou sehnali. Kudrnatá druhačka Miriam nebyla v podkrovním minibytě první dámskou návštěvou, co se mi probudila do sobotního rána na posteli velké dost pro dva jen tak, že se k sobě hezky tulí. Žádné rozpaky ji z toho nepřepadly, znovu se rozkošnicky protáhla a pranic si nedělala z toho, že jí přitom zpod duchny vykoukly růžové dudlíky bradavek na maličkých kozičkách, jejichž nahota krásně připomněla, že jsme se v noci tulili poctivě. Těm prsům jsem se ostatně po příchodu ze studentského klubu začal intenzivně věnovat ještě na schodišti. Díky jejich skromnému, spíš ještě dívčímu objemu je Miriam pod tričkem neschovávala do žádné podprsenky, takže jí přes upnutou látku malé cecíky lákavě trčely a reagovaly vzorovým vztyčením a napružením na mé dotyky. Nijak se jim nebránila, a když jsem ty hezky naběhlé hroty škádlivě tiskl mezi rty a naoko i zuby, hlasitě výskala, takže stížnost na "rušení nočního klidu a vodění si slečen" se při chatrném spánku důchodce Šímy dala čekat. Za to, co mě čekalo, když jsem Miriam hned za dveřmi zbavil trička i riflí, to rozhodně stálo, zvlášť když z růžových kalhotek, pod kterými se to tmavě kudrnatilo i přes jejích látku, vzápětí vyklouzla sama. Do její úzké, horké pičky jsem vnikl na dva přírazy, když se mi se záměrně hranou vyzývavostí nabídla ohnutá přes postel, s nahým zadečkem a pod ním tmavě kudrnatou kundičkou lákavě vyšpulenými. Pak už jsem mohl rukama naplno vychutnávat i její drobná prsa, z malých bochánků vztyčené bradavky, jejichž rytmické potahování a tisknutí mezi prsty působilo Miriam takovou slast, že vyrážela hlasité vzdechy a vycházela pohyby boků naproti mému čuráku, kterým jsem jí čím dál rychleji projížděl vlhce mlaskající pipinu, než se prohnula jako luk a začala souvislým sténáním dávat najevo nastupující orgasmus. Dost se mi ulevilo, protože kombinace jejích pružných mini cecíků a krásně úzké, můj klacek horce svírající mušličky na mě mocně působila a známé cukání v koulích dávalo jasné signály, že sám na výši situace už dlouho nevydržím. Z posledních sil se mi povedlo dovést Miriam k vyvrcholení, které vykřičela s hlavou zabořenou do polštáře, abych ze sevření její prciny vyjel právě včas - o několik vteřin později se mi klacek prohnul, zaškubal sebou a začal prudkými cákanci zkrápět nahá záda sténající černovlásky. Otočila se, s udýchaným úsměvem mi vzala cukající se péro do ruky a zbytek mých výstřiků si nasměrovala na svůj plochý dívčí hrudník. Pak se sklonila, vzala můj ochabující klacek do pusy a jemným sáním z něj dostala několik posledních kapek. Než ho ze rtů pustila, ještě mi laškovně přitiskla své bílé zoubky na žalud a naoko maličko stiskla, zatímco jsem se v duchu radoval, že tahle mrška s malými kozičkami je přesně taková nezbeda, jak jsem o pár hodin dřív ve studentském klubu doufal.

Podobným nocím někdy ráno vystaví trochu rozpačité vysvětlení, to ale nebyl případ Miriam. Znovu se protáhla, takže se jí okraj peřiny svezl definitivně pod nahá kůzlata, a vysvětlila mi, že jejich ročník bude mít právě v Zeleném Újezdu prázdninový terénní kurz. Pak si dala na polštáři ruce za hlavu a vychutnávala si ranní sluníčko v pokoji, jako by se slunila někde na plovárně bez horního dílu plavek. Odhalila přitom podpažní jamky, kde se černaly několik dní neoholené chloupky velmi připomínající ty v jejím podbřišku. Ten pohled mě nečekaně vzrušil, a když jsem ji do podpaží políbil a pokračoval z něj na její ploché prso, jehož rychle tuhnoucí bradavku jsem stiskl mezi rty, dala mi tichými vzdechy najevo, že po nočním milování nemá dost ani ona. Postupně jsem jí malé prso vsál do pusy skoro celé, zatímco rukou se pod peřinou vydal po plochém bříšku vstříc sametovým kudrnám její chlupaté mušličky, kterou jsem nahmatal už hezky rozevřenou a lákavě vlhnoucí. Miriam byla navíc děvče, co zřejmě stejně rádo dává jako přijímá, takže i její ruka zamířila na oplátku do mého rozkroku a pohyby na mladou vysokoškolačku až povážlivě jistými a zkušenými pomohla mému zvedajícímu se klacku dosáhnout rychle přesvědčivé erekce. Namísto maloměšťácké a poněkud pasivní polohy na zádech se natočila ke mně bokem, což umožnilo mému klacku velmi stimulující průnik do její horké pičky, zatímco jsem mezi prsty mnul a tiskl oba naběhlé maličké cecíky. Pak se v ní naplno probudila doutnající vášeň, takže z nás peřinu skopala úplně a vyhoupla se na můj klacek do pozice nahoře. Sice zády ke mně, ale zato s půlkami jejího pěkného zadečku lákavě nadskakujícími nad mým klackem, bořícím se do její rozcapené mušličky. Zabořil jsem prsty do těch dvou pružných polokoulí a přitahoval si za ně její horkou pičku zas a znova na čurák, až se její vzdechy slily v táhlé sténání, ohlašující ranní orgasmus. Cítil jsem, že já k němu ještě trochu potřebuju, a tak jsem se zvedl, drobnou černovlásku přiměl lehnout si pode mě a shora jí začal dlouhými přírazy mrdat prcinu, zatímco jsem v dlaních uvěznil její maličké kozičky a chtivě je tiskl, dokud mě nastupující vyvrcholení nepřimělo z horké frndičky péro vytáhnout, aby Miriam vzápětí zkropilo záda stejně jako předtím v noci. Stejně jako poprvé, i tentokrát se otočila, aby jí další dávky mého semene dopadaly zepředu na prsa, po kterých si ho s blaženým úsměvem malátně roztírala, jako by šlo o opalovací krém, čímž znovu vyvolala dojem povalování se na dece někde u vody. Pak se na mě zazubila a zeptala se, kde tu máme koupelnu.

Zatímco se sprchovala, našel jsem v předsíni tenisky, naboso vyběhl před dům a na rohu koupil čerstvé rohlíky v malostranském pekařství, které v té době bylo nevšedním úkazem, protože mělo otevřeno i v sobotu dopoledne. Korpulentní prodavačka, jejíž žlábek mezi dvěma mocnými prsisky, velkými jako dva pecny chleba a pod bílou halenou se při každém pohybu povážlivě pohupujícími, jsem nedokázal nefixovat pohledem, se při neobvykle velkém nákupu rošťácky zazubila a zajímala se, jestli mám nějakou nečekanou návštěvu. "Kdepak, beru pečivo starým a nemohoucím v domě.", zalhal jsem a oba jsme se bavili tím, jak mi nevěří. Už mockrát jsem si říkal, jaké to asi je, rozepnout knoflíky té bílé pekařské haleny, nechat do dlaní vyklouznout dva těžké, objemné prsy, zabořit do nich obličej a přisát se k jistě velké, masité bradavce... Chodil jsem sem nakupovat moc rád, pokud tedy nebyla za pultem namísto rozverné prsatice její jako prkno plochá a vesměs protivná kolegyně, tu se mi rozesmát nepovedlo nikdy. Když jsem bral nahoru schody po třech, abych Miriam připravil víc než zaslouženou snídani, na podestě se zjevil soused Šíma, a podle očekávání ne právě s pochvalou. "Poslechněte, študente...", oslovil mě tradičním způsobem, aby mi dal nejmíň posté najevo, že mé jméno si zapamatovat nehodlá. "... ty Vaše noční návštěvy slečen..." "Dobré ráno, pane Šíma! To se ale udělalo krásně, co? Člověk by nejradši vyrazil někam ven z města. K vodě asi ne, na koupání to bude ještě studené, co myslíte? Dejte si rohlíček, jsou čerstvé!", zahlaholil jsem v nepřerušitelném přívalu slov a vrazil starochovi do ruky rohlík. Původně jsem vzal navíc i pro Ivana, má smůlu. Šíma, v duchu klasického úsloví prakticky opitý rohlíkem, už jen něco zamumlal a já pádil dál. Miriam seděla v kuchyni, vlasy ještě mokré, na sobě mé tričko, které jí končilo v povážlivě horní části stehen a musela vědět, že když je nedrží u sebe, vidím jí na sprchováním zplihlý chomáček chloupků v podbřišku, ale u sebe je přesto nedržela, když se hladově zakousla do rohlíku. S ohledem na spolubydlícího, který dorazil pozdě a soudě podle dámských lodiček v předsíni taky ne sám, jsme si povídali tiše, já potlačil touhu ještě jednou si pohrát s těmi přes tričko hezky trčícími dudlíky, spokojil se s tím, že když se Miriam v mém pokoji oblékala, laškovně jsem ji kousl do pravé půlky, a podivoval se jejímu nápadu nasoukat se do riflí bez kalhotek, s nahou frndičkou. "Já nečekala, že se někde zdržím přes noc.", špitla stydlivě. Pak na mě mrkla a s příslibem, že se možná uvidíme v tom Zeleném Újezdě, jsme se dole rozloučili.

No jo, možná uvidíme, ale jisté to není, dumal jsem pak nahoře u druhého kafe. Sice jsem brigádu v podobě prázdninového průvodcování na státním zámku Zelený Újezd získal, ale v indexu mi povážlivě chyběla zkouška z Pomocných věd historických. Ne že by mě v Újezdě bez ní nevzali, ale v září jsem spřádal plány jet se svazáckou expedicí na Altaj, do čehož vidina opravného termínu u profesora Paláta, všemi přezdívaného "Palcát", moc nezapadala. Nástěnku s vypsanými daty zkoušky jsem okukoval denně, ale zatím marně. Navíc mi ty erby a rody vůbec nelezly do hlavy. Většinu semestru jsem během Palcátovy přednášky nakukoval do výstřihu spolužačky Martiny, která se málokdy obtěžovala s podprsenkou, což jí přinášelo studijní úspěchy, zatímco mě od podobných její růžové bradavky na kulatých dvojkách beznadějně rozptylovaly. I teď jsem radši myslel na ně a v duchu je porovnával s dudlíky Miriam, než jsem se přinutil sednout si nad skripta a své po čertech neúplné zápisky. Když jsem na třetí stránce narazil na propiskou namalované poprsí tam, kde měly být náčrtky nejčastějších heraldických figur, bylo mi nad sebou do breku. Pak se ovšem stalo něco, co vypadalo jako znamení shůry. Dveře Ivanova pokoje se pomalu otevřely, jakkoliv mocné chrápání zevnitř dávalo tušit, že můj spolubydlící ještě rozhodně nevstává, a ven vyšla vysoká bruneta s vlasy až někam do pasu. Nejistě se rozhlédla, a když mě uviděla, neméně nejistě se usmála. Vlasy měla opravdu úžasně husté a dlouhé, takže mi chvilku trvalo, než jsem si byl jistý, že kromě bílých kalhotek na sobě nemá nic a zpod té bujné hřívy jí vepředu skutečně sem tam vykouknou hroty dvou nahých ňader, pod příkrovem vlasů se viditelně pohupujících. Buď jí to nedocházelo, nebo svou částečnou nahotu nepovažovala za společensky nepřijatelnou, když se nesměle přeptala, kde máme koupelnu. Pak dodala něco v tom smyslu, že Ivan večer odpadl a spí jako dřevo, a v jejím hlase zaznělo zklamání. Pochopitelné - holka se většinou nenechá po večírku přemluvit do cizího bytu proto, aby pak celý zbytek noci poslouchala, jak dotyčný vedle ní chrápe jako dřevorubec. Ochotně jsem ji navedl do koupelny a odspěchal pro čistý ručník, který se mi stal propustkou dovnitř, přestože přes dveře už byl slyšet zvuk sprchy. Ivanova noční návštěva si už stihla své dlouhé háro smotat do turbanu z dalšího ručníku, a protože ani bez clony vlasů nebyla o nic stydlivější, mohl jsem jí spočítat pihy na obou prsou, když jsem jí ručník podával a úporně se snažil neokukovat její nahý klín s trojúhelníkem hnědých chloupků, protože kalhotky si do sprchy pochopitelně svlékla. Úvaha, že po noci, od které si určitě slibovala víc, než nepohodlné vyspání vedle opilého Ivana, bude třeba chtít ráno leccos dohnat, nebyla sice ani za mák kolegiální vůči kamarádovi, ale nabízela se. Zaplašil jsem výčitky farizejskou výmluvou, že Ivan by na mém místě jednal stejně, a varoval brunetku, že nám blbne karma, takže jí teplotu vody radši namíchám. "Takhle vyhovuje?", zajímal jsem se nevinně, když jsem jí následně hlavici sprchy zamířil zcela "náhodně" na hrudník. K mé radosti vypjala prsa proti proudu vlažné vody, přimhouřila oči a zamumlala, že ještě neví. Kroužil jsem hlavicí dokola a dával si záležet, aby se těm hezkým kozičkám dostalo příjemné vodní masáže, což se na jejich vrcholcích záhy projevilo, když se brunetce obě tmavé bradavky rychle zahrotily do podoby naběhlých dudlíků. "Hmmm...", zamumlala, když jsem sprchou sjel níž, nechal kapky vody dopadat na její dokonale ploché bříško, a pak zamířil ještě pod něj, na klenutý pahorek v řídké houštince hnědých chloupků. Mírně se rozkročila a nastavila mi svou kundičku naplno. Činil jsem se, aby i dole se jí dostalo patřičné stimulace, ale docela jsem chápal, že některé věci obyčejná sprcha nenahradí, a tak jsem ve snaze zajistit krásné neznámé po neuspokojivé noci co nejpříjemnější ráno po chvíli sprchu odložil a nahradil ji svou pusou.

Brunetka překvapeně vykulila oči a chvíli jakoby nevěřícně zírala, jak jí jazykem projíždím čárku mezi rychle se rozevírajícími závojíčky mušličky mokré nejen sprchováním, ale asi jsem to nedělal úplně nepříjemně, protože mi vzápětí vjela mokrými prsty do vlasů a přitáhla si mou tvář těsněji mezi nohy. Zajel jsem špičkou jazyka do horké dírky, ucítil dráždivou chuť vzrušené ženské kundičky a se sebevědomím, nabytím tím, jak si mou pusu bruneta tiskla k pičce, jsem ji rukama popadl za nahé půlky kulatého zadečku. Naplno jsem se ponořil do svíravého horka její štěrbiny, kmital jazykem stále rychleji a cítil, jak mi její šťávy tečou na tváře. Zdálo se, že po nočním zklamání teď o to víc touží si to vynahradit, a protože má obava, že po stěží hodinku starém ranním milování s Miriam možná nebudu zcela na výši situace, se rychle nastupující erekcí ukazovala jako zbytečná, zhodnotil jsem (jistě v mé situaci a stavu nesmírně "objektivně"...) veškerá pro a proti, přestal brunetku lízat, přiměl ji ve sprše se otočit a rychle se zbavil od pasu dolů oblečení. Výhodou mého předchozího snažení v jejím klínu byla její mokrá a připravená prcina, co které jsem přes poněkud krkolomnou pozici vnikl čurákem na dva přírazy. Trápilo mě jen jedno: od chvíle, kdy můj žalud překonal odpor jejího poševního vchodu, ostatně minimální, doprovázela pohyb mého klacku ve své prcině vzdechy, které v naší malé koupelně až znepokojivě rezonovaly. Pokud se Ivan ze svého odeznívajícího deliria probere, těžko přeslechne, že jeho včerejší známost právě na stojáka klátím. Vrozený respekt k ženám mi bránil dát hekající dlouhovlásce ruku přes pusu, tak jsem aspoň zvýšil frekvenci přírazů, což v kombinaci s předchozím snaživým lízáním její pindy a tím, že si zepředu sjela rukou pod bříško a začala prsty mrskat poštěvák, dovedlo krásku poměrně záhy do cílové rovinky. Tu sice prosténala tak hlasitě, že Ivan včera opravdu musel vypít sud, když ho ani to nevzbudilo, ale pak se rozhostilo zase ticho, přerušované jen zvukem vody, protože nás za celou dobu nějak nenapadlo vypnout sprchu. Milováním zrůžovělá brunetka trochu vratce vystoupila ze sprchového koutu, beze studu se rychle utřela doslova všude, sundala si z hlavy kupodivu stále držící turban z ručníku, takže jí ještě trochu mokrá záda a hrudník znovu zakryl vodopád hnědých vlasů, a pak provinile mrkla na můj jen pomalu erekci ztrácející klacek. Stejně jako Miriam, ani ona nebyla v oněch věcech mezi mužem a ženou zřejmě nepřející sobecká mrcha, protože si vzápětí klekla a začala mi ho jemně, ale důrazně zpracovávat rty. Šla na to dost rafinovaně, a snad že disponuju mužskou výbavou řekněme nezanedbatelnou, namísto snahy nacpat si můj čurák do pusy a beznadějně se jím dávit, se mu po celé délce i na vrcholku věnovala jemným sáním a drážděním špičkou jazyka, což k cíli vedlo nesmírně příjemnou a až nečekaně krátkou cestou, na konci které jsem marně dusil svoje vzdechy a stříkal skoro až bolestnými záškuby v neskutečně prudkém orgasmu. Zřejmě si dobře vědoma svých schopností, s úsměvem mě držela za koule, které mi jemně hnětla, zatímco jsem prožíval svou toho rána druhou extázi a zkrápěl podlahu koupelny. Když se Ivan odpoledne probral a zmateně se ptal, jestli Lída už odešla, přešel jsem dotaz pokrčením ramen a v duchu si k té nádherné vlasatici s po čertech šikovnou pusou aspoň přiřadil jméno.

Tohle dvojité dívčí potěšení se ale na příští dny stalo posledním milostným dobrodružstvím, následovala řehole učení. Palcát přidal další zkušební termín, naneštěstí v týdnu, kdy už jsem měl provádět v Zeleném Újezdě. S těžkým srdcem jsem v budce před fakultou, té malé svatyni stovek studentských vítězství i proher, které skrze ni ročníky přede mnou hlásily svým blízkým, vytočil číslo Státního ústavu památkové péče a hlásil svůj problém. Ženský hlas na druhém konci se nejdřív zasmušil a mínil, že mě zřejmě za trest přeřadí na nedalekou zříceninu Malý Hrádek, kde se spí v maringotce a myje v potoce, pak ale dotyčná vyprskla smíchy, přestala mě trápit a pravila, že to do Újezda zavolá, ale problém to určitě nebude, protože nás studentských brigádníků nabrali šest, takže šance, že aspoň dva dorazí, tu je. Pak se zajímala, jestli mi dorazily texty k prohlídce a zdalipak už je umím. Vybavil jsem si, že obálku s cyklostylovanými archy, bledými tak, jako by šlo o dvacátou kopii nějakého samizdatu, jsem doma strčil mezi časopisy Gól a Stadion, a horlivě jsem zřejmě nudící se referentku ujistil, že je nahlas odříkávám i ze spaní. "Jů, a co na to Vaše milá, nebudí se?", rozvíjela téma zajímavým směrem. Sebevědomě jsem ji ujistil, že svou milou před usnutím vždycky tak unavím, že spí až do rána, prohlídka neprohlídka. Vyprskla smíchy podruhé, usoudila, že se má milá má, když je o ni takhle pečováno, a s mírně závistivým povzdychnutím a dobře slyšitelným hihňáním hovor ukončila. Uložil jsem si do paměti, že tohle okresní středisko Ústavu musím určitě navštívit, a vydal se domů učit. Ze studijního nasazení mě nevytrhl ani Ivanův geniální nápad vyrazit na koupaliště do Šárky. Sám coby student Stavební fakulty nepěkně tonul ve zkoušce z pevnosti a pružnosti, jakkoliv k pobavení dámské části společnosti rád v hospodě dodával, že osobně nemá problém ani s jedním. Od někoho dostal zaručený typ, že na koupák v Šárce se dopoledne chodí učit medičky, které se údajně opalují "nahoře bez". Znělo to tak nepravděpodobně, že jsem ho s klidným srdcem nechal vyrazit tam samotného, a jakkoliv mi po návratu líčil anatomické detaily jakési brunety, co "je měla jak melouny", musel přiznat, že vnady její i dalších nemnoha návštěvnic koupaliště musel obdivovat jen přes plavky. Připomněl mi, jak v mém rodném městě před pár lety rozvířil letní nudu skandál, když si kvůli jakési sázce půlka maturitního ročníku střední zdravotní školy na plovárně sundala horní díl plavek a navrch všechna děvčata své podprsenky pověsila jednu vedle druhé na plot. Pokus o poloviční nudismus ukončil až příjezd hlídky VB, jejíž členové si dali s opisováním občanek dotyčných skandalistek opravdu na čas, a všechny podprsenkové rebelky okamžitě získaly v očích nás kluků status naprostých bohyní. Na jejich vyzývavý kousek se vzpomíná dodnes. S chutí jsem ten příběh Ivanovi převyprávěl, když jsme večer, zmožení učením, vyrazili na pivo do hospody kousek od našeho domu a očima sledovali ten uspokojivý soulad kupolí okolních barokních chrámů s neméně barokními tvary na hrudi obsluhující servírky Niny, které se pod černou halenkou pohupovaly solidní dudy nejmíň čtyřky. Jak se červnový podvečer vkrádal do malostranských uliček a Nina velkoryse ignorovala, že jsme jí zabodli pohledy do výstřihu pokaždé, když před nás postavila nové půllitry, bylo jasné, že piv urazíme asi víc.

Jak většinou před zkouškou nebývám nervózní, tentokrát to bylo jiné. Palcát měl pověst férového, ale tvrdého examinátora, a já si sám sebou nebyl zrovna dvakrát jistý. Když jeho pracovnu postupně opouštěli spolužáci a spolužačky vesměs dost pobledlí, naděje mě rychle opouštěla. Tohle vypadá spíš na podzimní opravný termín. Sbohem, vysoký Altaji... Pak zaznělo mé jméno, vklopýtal jsem dovnitř, ale rozložitý pedagog kupodivu seděl za stolem své pracovny se sluchátkem na uchu. "Hm, aha... ehm, kolega Jánský? Totiž... víte, já teď musím jaksi neodkladně... volali mi z rektorátu... no zkrátka, mohl byste zajít příští týden?", mumlal nejistě, když hovor dokončil. Zariskoval jsem a vyložil profesorovi, že mě čekají v Zeleném Újezdu. Jeho tvář se nečekaně rozjasnila. "Ale to je báječné, kolego! Věřte nebo ne, já tam před lety vedl výzkum... Teď tam kastelánuje Kateřina Krásná, naše absolventka. No dobrá, nenecháme Újezd čekat, to se rozumí. Víte co? Já vážně musím běžet, ale proklepne Vás tuhle slečna asistentka, ona se do indexu určitě zvládne podepsat ještě líp než já. A pozdravujte v Újezdě, v hospodě pod zámkem mívali výborné třeboňské pivo. Bóže, ten čas letí... Tak hlavu vzhůru, kolego, takové kádry potřebujeme!", zahlaholil profesor, nečekaně vřele mě poplácal po rameni, i když bych přísahal, že do dneška netušil o mé existenci, a jak si bral z věšáku kabát, houkl do vedlejší pracovny: "Tamaro, byla byste prosím tady kolegu přezkoušet? Nastupuje do Zeleného Újezdu, tak na něj nebuďte moc přísná, haha!" Ve dveřích se objevila hezká černovláska, které velké brýle propůjčovaly zbytečně přísný výraz, ale zase díky nim člověk nesjel očima rovnou na dvojici hezkých prsou na hrudníku, a její úzké rty se stáhly do ironického úsměvu. Oba jsme si ve vteřině uvědomili, že se nepotkáváme poprvé...

Terénní výjezd na konci prváku byl v pravém slova smyslu poznávací. Při minimu odborných znalostí po nás učitelé nemohli chtít moc, a tak jsme byli svěřeni spíš služebně mladším pedagogickým kádrům, které se snažily hlavně o dvě věci: abychom na nalezišti nic moc neponičili a aby výtržnosti, které budeme páchat v hospodách okolních vesnic, nepřekročily jistý rámec. To se snáz řeklo, než udělalo, protože svěží půvaby a potutelné úsměvy mladých družstevnic, pro které byl každoroční kurz z pražské "fildy" jednou z mála událostí, kdy do jejich života vtrhla banda ze řetězu utržených mladíků, byly až příliš lákavé. Při délce kurzu nebyl čas na dlouhé dvoření, takže když jsem první večer zapředl ve výčepu zdejšího pohostinství nevinný rozhovor s kudrnatou černovláskou Hankou na téma nebezpečí amerických raket Perching pro světový mír, už o hodinu později se mi dostalo lákavého příslibu, když si při udýchané líbačce za hospodou nechala mé ruce vjet zespodu do košíčků podprsenky, kde jí pod mými prsty dudlíky bradavek rychle tvrdly a trhla sebou pokaždé, když jsem je stiskl. Po krátké výměně informací jsem věděl, že dneska to opravdu nejde, ale druhý den je třeba kolem desáté se nenápadně z naleziště vytratit, zadními dveřmi zdravotnického střediska se vplížit do skladu, kde už na mě Hanka čekala, připravená na věci příští tak svědomitě, že pod uniformou zdravotní sestřičky dokonce velmi příhodně neměla kalhotky. Když jsem to zjistil, jak jsem při líbání na uvítanou vyslal svou ruku na průzkum po jejím opáleném stehně a k mému překvapení mi prsty zajely do hebkého persiánu chloupků v jejím rozkroku, musel jsem uznat, že socialistické zdravotnictví navzdory vytrvalé kritice už vychází veřejnosti tak nějak vstříc... Rozhodl jsem se demonstrovat, že my inteligenti jsme všemi deseti za rovnoprávnost pohlaví, a tak jsem vzrušením už zpola rozevřené pohlaví Hanče skoro všemi deseti nejdřív vyprstil, a když jsem k tomu přidal vytrvalé lízání jejího očividně citlivého a vzrušením naběhlého poštěváčku, dušenými vzdechy a přívalem šťáv mi dala najevo, jak moc tu pozornost oceňuje. Pak už si celá zrudlá a udýchaná od právě prožitého orgasmu vyhrnula sukni nad nahý zadeček se světlým obrysem plavkových kalhotek v krásném kontrastu vůči drnu černých chloupků na vylízané prcině, a nabídla se mi s rukama pevně svírajícíma polici s očkovacími látkami. Jak jsem jí frndičku zezadu ojížděl, ampulky se séry tiše cinkaly ve stejném rytmu, v jakém se jí ve výstřihu převalovaly nahé kozičky, narychlo vytažené z podrsenky...

A protože podobných výletů za neoficiální družbou přibývalo, musela nám tehdy čerstvá odborná asistentka Tamara, které připadl ten nevděčný úkol kurz vést, s viditelnými rozpaky promluvit do duší. Slova nehledala snadno, proto nebylo od spolužáka Moravce, který se dva dny po sobě podezřele dlouho zdržel při cestě "na poštu", úplně fér, když si po jejím proslovu, plném nervózních zámlk a apelů na možnost něco se přiučit, dovolil nahlas celý problém glosovat slovy "Abysme to tu jenom nepromrdali, a tím vlastně nepromrhali, že jo, soudružko asistentko?" K našemu údivu se upjatě tvářící černovláska, rty nervózně stisknuté, na něj obrátila a zcela nečekaně jeho thesi potvrdila: "Přesně, Moravec! Jde o to, abys tu kromě toho, že denně klátíš tu kozatou pošťačku, taky vzal občas do ruky lopatu a špachtli a rozeznal střep z období Velké Moravy od střepu z flašky piva, co ti spadla do výkopu!" Tím jemu i nám vzala vítr z plachet a s tvářemi planoucími odkráčela jako amazonka triumfálně k výčepu, sledována našimi obdivnými pohledy. "Fíha, ta vám to natřela.", ušklíbla se Andrea, kterou jsem ráno úplně náhodou slyšel láteřit, jak jsme z těch místních rajdiček celí vedle, takže si tu snad ani nezaprcá. Soudě podle toho, jak se během večera přesunovala ruka spolužáka Klíra po jejím boku postupně stále výš k očividně podprsenkou nespoutaným kozičkám, které se jí pod tričkem při každém pohybu lákavě rozhoupaly, v tomhle bodě se pro ni měla situace záhy obrátit k lepšímu. Já ale pořád obracel oči k výčepu, kde se asistentka Tamara zadumaně dívala do třetího panáku a výraz triumfu na její tváři vystřídala melancholie. "Hele, jdi za ní nebo se nám naše prsatá Tami zbytečně ztříská.", broukl Karel, který si jejího osamělého splínu všiml taky. "Prsatá Tami" jsme jí začali spontánně říkat ještě v Praze, protože na její jinak spíš útlé postavě její pěkná a objemem nemalá prsa o to víc vynikala. "Tak jdi ty, když se tak staráš.", ošil jsem se, protože s výhledem na dudy naproti sedící Majdy, oplácané Moravandy, která nevypadala, že by dělala drahoty, a co chvíli si ty své ceciny opřela o kraj stolu tak, že se jí ve výstřihu ještě víc vyboulily, se mi do nejisté samaritánské mise dvakrát nechtělo. Nakonec jsme si pod stolem střihli. Prohrál jsem, Karel začal přes stůl do Majdy něco hučet, ta se smála, div jí kozy nevyskočily ven a já zamířil za naší pedagožkou zachránit ji přes opitím. Tomu se kupodivu tvrdošíjně bránila, a když strpěla mé šplhounské pochvaly svého rozhodného proslovu, přes další panák se mě optala, jestli náhodou nejsem debil. "Pokud se mi ovšem snažíš dostat do kalhotek... tak na to jdeš mime ... momo... mimořádně pitomě!", maličko se jí zapletl jazyk. "A přitom dneska by se ti to mohlo povést. Jsem opilá, naštvaná a smutná, protože ten kretén nepřijede." Kratším vyptáváním jsem zjistil, že oním kreténem je Komárek, další odborný asistent, Tamařin milenec a momentální hvězda katedry, protože vloni v létě se na vykopávkách v Bulharsku podílel na velkém objevu thráckého pokladu. Naneštěstí ale i neskutečný holkař, takže vyhlídce Tamary na jeho příjezd se zřejmě postavila do cesty nějaká fešanda v Praze. Když jsem trochu nejistě kráčící Tamaru několikrát cestou na ubytovnu galantně podepřel, takže se pokaždé zachichotala, nakonec jsem roli náhradníka, se kterým se vyspí Komárkovi natruc, pod dojmem vlahé letní noci a jejích opravdu hezkých prsou s pokorou přijal. Když o něco později na mně seděla, přirážela boky a krásně mokrou kundou na můj čurák, až se jí ty hezké kozy natřásaly, cítil jsem, že jsem chybu neudělal. "A stejně je škoda, že ten debil Komárek nepřijede.", vzdychla o něco později, když ležela nahá vedle mě, na břiše jí zasychal můj výstřik a její prsa se příjemně rozlila pod dlaní ruky, kterou jsem ji objímal. "Sice ojede kdejakou frndu, ale o archeologii by vás toho naučil stokrát víc než já. Proč se směješ?" "Protože i po šukání se chováš jako úča." "Tak buď jsem tak dobrá úča nebo ty jsi mě tak mizerně šukal." "Jsi dobrá úča.", prohlásil jsem sebevědomě a rozesmáli jsme se do tmy oba.

"Proč mám pocit, že nám teď oběma proběhla hlavou ta samá vzpomínka?", ušklíbla se o dva roky starší a krásnější Tamara, když teď proti mně stála v pracovně profesora Paláta. "Co se to děje, že jsi na zkoušce z Pomocných podruhé?", nedala mi samozřejmým tykáním příležitost obávat se, že se bude tvářit, jako bychom se neznali. "Já ani nevím, nějak mě to nechytlo. A ty erby se mi pořád pletou. To je samý dělení, polcení, krokev... Ty kosočtverce třeba. Mě to furt všechno připomíná..." "Zadrž, já tuším, co ti to připomíná!", rozesmála se Tamara a já při pohledu na zavlnění na jejím hrudníku zalitoval, že se mnou tenkrát v prváku spala opravdu jen jednou. "Dej sem index, zhýralče. Oceňuju hlavně to, že jsi neplácl nějakou kravinu typu 'Tady paní asistentka si mě přece už jednou vyzkoušela.' Ale varuju tě, pokud se fakt chystáš provádět v Zeleném Újezdu, Katka tě za nějaký výmysly o tom, že zde na erbu rytíře Prciána vidíme heraldický motiv kundy, zavře do hladomorny. No Kateřina Krásná, kastelánka. Já s ní bydlela rok na koleji a věř mi, ta ženská je tuze přísná. Tak plav a užij si to. Hned bych jela taky.", usmála se a vypakovala mě ze dveří dřív, než jsem se jí stihl zeptat, kdo je proboha rytíř Prcián.