paní šéfová

30 мар. 2025 г. · 3 771 просмотр TerezV

Pracuju v jedné firmě o stu zaměstnancích jako uklízečka. Neptají se, jestli jsem holka nebo kluk, ale jestli mám uklizeno. Snažím se mít všechno v pořádku, platí mi jak je u nás běžné, není to na vyskakování, ale práci mám pět minut pěšky, žiju skromně a dokážu si i něco ušetřit. Nedávno si mě vybrala vedoucí výroby, abych pravidelně uklízela v její kanceláři. Prý jsem šikovná a zodpovědná, mám za to i nějakou korunu navíc, tak jsem ráda a vážím si toho.
Paní Andrýsková je drobná, padesátiletá černovláska, jako panenka. Má krásné velké hnědé oči za elegantními brýlemi. Vždycky je hezky upravená, i když vypomáhá v provozu. Nebojí se práce, když je potřeba tak sama přiloží ruku k dílu aby se stihly zakázky.
Jednou přišla do kanceláře zrovna když jsem uklízela. "Jen to klidně douklízejte Terezo, musím si trochu odpočinout." svalila se do křesla a schovala obličej do dlaní.
Měla jsem už hotovo, chtěla jsem jen hadříkem setřít její šlápoty, přišla jsem blíže k jejímu stolu a klekla si na zem. Ležely tam její kalhotky. "Paní Andrýsková..." tiše jsem řekla její jméno a zvedla je. "Terezo děkuju, jsem unavená a zničená, položte je na stůl prosím."
Bylo to silnější než já, neudržela jsem se a přivoněla k nim, byly ještě teplé a cítila jsem její parfém a pižmo.
"Terezo..." zašeptala a já se lekla.
Roztáhla nohy, vyhrnula se jí sukýnečka a odhalila malinkou kundičku s trojúhelníčkem chloupků. Přisunula jsem se blíž a dotkla se rty vnitřní strany jejího stehna. Bylo krásně teplé! Pusinkovala jsem ji dál a přesunovala se k jejímu klínu, který mě lákal vůní a vlhkým horkem. Zabořila jsem do něj jazýček a začala si hrát. Miluju vůni a chuť kundičky, lízání mám moc ráda a užívám si ho, je překrásné cítit, jak žena pod mým jazýčkem zažívá jeden orgasmus za druhým. Tiskla si moji hlavu silně do klína a zatínala do mě drápky, vzrušeně dýchala a sténání tlumila rukou a potom i svými kalhotkami, které si nacpala do pusy.
S posledním orgasmem mě odstrčila. "Dost!" křikla přísně, "Už dost Terezko, já už nemůžu!" zakňourala a její tělo se prohýbalo ve slastných křečích po orgasmech.
Vydýchala se a pokynula mi, ať se přiblížím, pořád jsem klečela na zemi, přisunula jsem se k ní. Něžně mě políbila na rty a pohladila. "Děkuju vám Terezko. Zítra přijďte dřív, promluvíme si o tom. Teď už běžte." Pohladila a políbila mě znovu.
Poschovávala jsem věci, převlékla se a rychle utíkala domů.
Stáhla jsem si mokré kalhotky, napůl ztuhlý nezbeda se vztyčil a já ho musela rukou několikrát vyhonit, aby už nezlobil. Ani tak jsem paní šéfovou nedostala z hlavy. Co bude zítra?

Похожие рассказы