"Nevěra" v sauně

Tomáš znovu nervózně pohlédl na obrazovku mobilu. Věděl, že Lucka je právě v sauně, a poněkud vychutnával, poněkud trpěl tou představou. Sám jí totiž dal svolení k tomu, aby si užila naplno, kdyby potkala vhodný objekt touhy. V posledních dnech si o tom hodně povídali – o kandaulismu a napětí, které v něm cítí. A on teď toužil slyšet (nebo vidět) důkaz, že se jeho představy naplňují. Zatímco Tomáš seděl doma, Lucka se ocitla v zadní, odlehlejší odpočinkové místnosti saunového areálu, následovaná Pavlem, se kterým si okamžitě padli do oka. Už v ochlazovací sprše mezi nimi jiskřilo napětí – drobné dotyky, rychlé pohledy, přitažlivá chemie. Jakmile se za nimi zavřely dveře, Lucka vydechla a cítila, že nemá cenu hrát zdrženlivou. Přitáhla Pavla k sobě za jeho boky a sama mu pomáhala rychleji rozvázat osušku. Její vlastní už dávno sklouzla na podlahu. Za normálních okolností by se možná ostýchala, ale dnes ne: cítila, jak ji žene vpřed představa, že Tomáš chce, aby se oddala tomu okamžiku a pak mu vše pověděla – či dokonce ukázala. Pavel jí rukama přejížděl po žhnoucí kůži, od ramen až k zadečku, který si pevně přitáhl. Lucka zvedla jedno koleno, aby mu umožnila snadnější kontakt, a slastně vzdychla, když se jejich těla spojila v prvních přírazech. Doteky byly dravé, dech se jim rychle zkracoval. V jednu chvíli ji Pavel jemně zatlačil směrem k lehátku, až Lucka ulehla na záda s mírně roztaženýma nohama. Vzduch byl sice po ochlazení chladnější, ale oba stále hořeli touhou. Pavel se sklonil nad Luckou, přejel rty po její šíji, pak po prsou a každým dalším pohybem si ji bral důrazněji. Odpovídala mu stejně naléhavě, rukama ho přidržovala za záda, nehty mu občas zaryla do kůže, když cítila intenzitu vyvrcholení blížícího se s každým pohybem. Když Lucka ucítila, že jejich vzájemná touha nabrala dravý spád, lehce se vysmekla z Pavlova sevření a naznačila, že by chtěla změnit pozici. Pavel pochopil, nechal ji, aby poklekla na okraji lehátka, zatímco on stál těsně u ní. Lucka ho vzala do úst – velmi vědomě a s rozkoší, protože věděla, že právě tohle je jeden z obrazů, který by Tomáš miloval vidět. Pavel zhluboka vydechl, zavřel oči a na několik sekund se plně oddal jejím rtům a jazyku. Tempo se stupňovalo, Lucka naslouchala jeho vzdechům, jemně měnila tlak, dráždila ho, jako by mu chtěla ukázat, jak ráda ho potěší – a při tom všem myslela i na Tomáše, který si o téhle scéně bude chtít vyslechnout každičký detail. V určitém bodě Pavel ucítil, že se blíží k absolutnímu vrcholu. S lehce roztřeseným hlasem Lucku varoval: „Už… už budu…“ Lucka se v tu chvíli zaklonila, ústy se ho nepřestávala dotýkat, ale otevřela je tak, aby mohla přijmout horkou vlnu jeho vyvrcholení. Pavel se krátce ztratil v silném záchvěvu orgasmu, držel Lucku za rameno a bok, zatímco mu ze rtů uniklo hluboké zasténání. První prudký výstřik dopadl Lucce na jazyk a spodní ret, vzápětí další kapky potřísnily její tvář i bradu. Celým tělem mu projela série intenzivních křečí a ona si pohrála s posledními dozvuky, než mu pomalu pomohla uvolnit se z extáze. Zvedla hlavu a otřela si hřbetem ruky část jeho semene, které stékalo k jejímu krku. Přitom cítila, jak se jí ve tváři mísí zvláštní vzrušení a provokativní pocit: Přesně tohle Tomáš chtěl. Teď mám něco, co mu můžu poslat. Pavel se lehce opřel o stěnu, stále zrychleně dýchal a v obličeji měl poloviční úsměv, poloviční údiv nad intenzitou okamžiku. Lucka mezitím natáhla ruku pro telefon, který měla schovaný u svých věcí. Ve tváři měla stále stopy Pavlova vyvrcholení, které se leskly v tlumeném světle. „Půjč mi ho,“ požádala ho tiše a on jí bez řečí telefon podal. Místo toho, aby si hned setřela zbytky jeho semene z tváře, zapnula fotoaparát, koukla Pavlovi do očí a v rychlosti se vyfotila. Na displeji se objevila její roztoužená tvář se zjevnými stopami milostného vyvrcholení. Pak pohlédla na Pavla: „Doufám, že ti to nevadí…,“ pronesla téměř omluvně. On jen pomalu zavrtěl hlavou. „Ne, je to… sakra rajcovní,“ přiznal upřímně, stále rozechvělý. Lucka vzala svůj vlastní telefon, přepnula jej do konverzace s Tomášem a s mírným chvěním prstů tu fotku odeslala. Představa, jak Tomáš doma čeká na její zprávu, jí projela tělem jako vlna dalšího vzrušení. Oblékla se zpět do osušky, letmo se naposledy otřela, ale přesto po těle cítila zbytky Pavlovy chuti a svůj vlastní rozechvělý tep. Pavel stál opodál, pořád s lehce omámeným výrazem, zatímco Lucka urovnala vlasy a napřímila se. Ještě jednou k němu přistoupila a políbila ho, tentokrát jemně a pomalu, skoro jako poděkování za ten moment sdílené vášně. „Uvidíme se ještě…?“ zeptal se Pavel nejistě. Lucka se jen usmála a řekla: „Kdo ví…“ Byla ale myšlenkami napůl už u Tomáše. Věděla, že její odchod a následné vyprávění (nebo i další fotky) prohloubí to, co oni dva dlouho budovali: důvěru, žárlivou touhu a ohromné vzrušení z toho, že může sdílet svoje zážitky s milencem před Tomášovýma „očima“. Když pak vycházela z areálu, mobil ji zavibroval v kapse: Tomáš volá. Lucka cítila, jak se usmívá, připravená mu do ucha líčit, co všechno se přihodilo – a možná ještě víc, jak reagoval Pavel, když se nechala pokrýt jeho vyvrcholením a poslala Tomáši ten živý důkaz.