Štramberská trúba

Jeli jsme na výlet. Jen já a Silva. Procházka po Štramberku, pak oběd a poté jsme šli na věž, Štramberskou trúbu.

Cesta nahoru je pěkná, po dřevěných schodech, zkoušeli jsme je počítat, ale nějak se to nedařilo. Nahoru jsme šli se skupinou turistů. Na ochozu bylo jen pár lidí. I když jsem tou dobou běžně pracoval ve výškách, měl jsem trochu stažené půlky. Přesto ten výhled, v tak milé společnosti co se ke mně tiskla, byl k nezaplacení.

Skupina šla dolů a my jsme tam ještě zůstali. Uvnitř nad ochozem je ještě takový prostor, kde jsou okna a v nich barevné skla, pro zajímavější pohled do krajiny. Silva se dívala z okna, opřena o ostění a já stál za ní. Přitiskl jsem se, ona zavrtěla zadkem a bylo jasné, že co by se chtělo dělat.

Rozhlédl jsem se kolem, nikdo tu nebyl, jen my dva. Bylo slyšet vzdalující se hlasy. Začal jsem Silvě vjíždět rukama pod tričko a vysvobodil její kozičky z podprsenky. Ona mě jednou rukou hladila v rozkroku. bylo jasné, že si to chceme rozdat. Stáhl jsem si rifle do půli stehen, ona také, vyhrnula si tričko. Lehce jsem ji prsty projížděl mezi půlkami. Odtáhl jsem tenký proužek kalhotek a vtlačil se jí ocasem do kundičky. Musel jsem ji preventivně překrýt dlaní ústa, protože když mohla a chtěla byla ráda hlasitá. Pěkně stahovala půlky k sobě a doslova mě ždímala. Jenže v tom bylo již slyšet hlasy a dusot na schodech. Šla další skupina turistů nahoru. Rychle jsme se oblékli a zmizeli na ochoz. Oba v tvářích červení, nadržení, ale šťastní. Jakmile se skupina rozptýlila po ochozu a vnitřním prostoru věže, seběhli jsme ze schodů, rychle k autu a hurá za město!


--- Tento příběh je smyšlený a jakákoliv podobnost se skutečnými postavami či událostmi je čistě náhodná. —