Jsem na cestě k Tobě.
Vím to už teď – ráno se mi budou třást kolena. Ale dnešek... ten je celý v Tvých rukou. Netuším, co sis připravil. A právě to mě vzrušuje. V autě si v hlavě opakuji Tvé příkazy. Sama sobě se usmívám – jak hluboko jsem Ti propadla. Jak poslušná jsem se stala.
Přijíždím. Branka nejde otevřít, zadrhne se – musíš si pro mě přijít. Tvůj krok je pomalý, jistý, pobavený. Děláš si ze mě legraci. Ušklíbnu se, odseknu. A stejně víš, že jsem už Tvoje.
Sedíš v křesle, oči přivřené. „Máš něco hezkého na sebe?“ Tón v hlase nepatří chlapovi, co čeká odpověď. Znejistím. Cítím, jak se Ti poddávám, než si to stihnu uvědomit. Ta otázka není nevinná – něco plánuješ.
Dřív, než stihnu odpovědět, vstaneš. Chytneš mě za vlasy, přitáhneš si mě k sobě. Tvůj polibek je hladový, tvrdý, bez slitování. Druhou rukou mě držíš pod krkem. A já? Vlhnoucí, chvějící se, připravená na rozkaz. Tlačíš mě chodbou, dokud mě nezastavíš u zdi. Srazíš mě na kolena. Tvůj rozkrok je přede mnou. Tvé oči – temné, spalující – se vpíjejí do mých. Pohladíš mě po vlasech. Chceš vědět, jestli jsem trénovala.
Rozepínám Ti kalhoty, vysvobozuju Tvého tvrdého ptáka, hladím Tě po stehnech, beru Tě do úst. Nejprve zlehka ochutnám. Brzy chápu, proč jsi mě zastavil právě tady – úzká chodba, zeď v zádech, žádný únik. Tvá dominance mě dusí a zároveň rozpaluje. Strkáš mi ho hluboko, držíš mě tam přesně tak dlouho, jak se Tobě zlíbí. Moje tělo Ti patří. Další má hranice je překročena.
Zvedáš mě ze země jako hadrovou panenku. „Svlíkni se,“ poručíš, když mě hodíš na postel. A já poslechnu bez zaváhání. Touha mi vibruje v podbřišku. Stahuješ mě k okraji postele. „Zavři oči.“ Poslechnu. Mizíš z místnosti. Nervozita mě ovine jako dým. Vracíš se a přikrýváš mi obličej polštářem. „Zůstane tam, dokud neřeknu.“
Poté cítím Tvé rty, Tvůj jazyk, Tvé prsty... na mé kundičce. Tisknu stehna k sobě, chci Tě sevřít, ale zlobíš se. Odstoupíš. A já lituji. Svazuješ mi zápěstí podél těla. „Zlobila jsi, že ano?“ šeptáš. A pak – konečně – ve mně jsi. Nepotřebuju žadonit. Děkuju Ti, Pane. Zatínám prsty do prostěradla. Chci víc.
Tvůj pohled mě přibíjí k posteli. Ty oči. Ty ďábelské oči, které lámou mou vůli. Převracíš mě svázanou na břicho. Zvedneš mi boky a vjedeš do mě až nadoraz. Chytíš mě za krk, přitahuješ si mě pro další drsný polibek. Do úst mi strkáš moje vlastní kalhotky. „Zůstanou tam. Vytáhneš je, jen když budeš prosit... nebo děkovat.“ „Ano, Pane. Děkuji, Pane.“
Šukáš mě tvrdě. Tlačíš mě na hranu. Na jazyku cítím svou chuť a vím, že Tě to rajcuje. Pohráváš si se mnou, necháváš mě mluvit. „Jsem Tvoje šukací hračka, Pane... prosím... vystříkej mě.“ A pak přichází výbuch. Společný, surový, nekompromisní. Hrudník se mi zvedá v krátkých, trhaných nádeších. Přivineš mě k sobě pod deku. Mazlíš se. Ale jen na chvíli.
Najednou mě přehazuješ přes sebe. Tvé oči ztmavnou, hoří. Beru si Tě do pusy, ochutnávám nás oba. Miluju tu chuť. Ale udělám chybu – polknu. Facka přichází okamžitě. Ostrá, výstražná. „Ne, žádné polykání slin.“ Sklesle přikývnu. Teď mám plnou pusu – Tebe i slin. Stékají mi po bradě. Pokračuju. Lížu Tě, hraju si s Tvýma koulema, saju, hladím Tě, kam až dosáhnu.
Přitáhneš si mě zpátky. Dnes chceš víc. Ukazuješ mi vakuovou pumpu. Jsme v koupelně. Vysvětluješ mi, jak s ní zacházet. Ještě naposledy si Tě beru do pusy. Pak odcházíš. Sedím na okraji vany, plním příkaz. Cítím tlak. Nervozita i vzrušení se mísí. A líbí se mi to.
Vrátím se k Tobě. Podíváš se na mě. Jsi spokojený. Vrháš se na mě, jazyk, prsty, tvrdý úd – všechno znovu. Vyvrcholím. Už ani nevím pokolikáté. Někdy mám pocit, že na každý Tvůj orgasmus připadají tři moje.
Tvoje ruce putují. Kundička Ti nestačí. Strkáš ho do mého zadečku. Oči do očí. Prudce, nekompromisně. Držíš mě pod krkem. Udělám se. Ale Ty nepřestáváš. Přehazuješ si mě, zadečkem napíchnutou na Tvého ptáka. „Nohy od sebe. Jinak končíme.“ Držím. Chvěju se. Tvé prsty mizí v mé kundičce. Všechny. A já to sotva zvládám. Tělo mi vibruje, v břiše výbuch. Ale stačí, abych kolena jen přiblížila – a trest je okamžitý. „Nevydržela jsi. Končíme.“
Sedám si, zaskočená. Orgasmus mi ještě dobíhá v těle. Lísám se zpět k Tobě, jako kočka. Povolíš mi se přitulit. Přehodíš přes nás peřinu. Tvoje ruka mě hladí, pár slov ve tmě. Prý už je čas spát.
Ale netrvá to dlouho.
Chytáš mě za zápěstí. Tvrdě. Jako bych byla jen panenka. Bereš si mě znovu. Tělo, duši, všechno. Tvůj dotek je tvrdý, ale znám v něm i něhu. Spánek přichází, ale Tebe cítím pořád. Na kůži, v sobě, hluboko. Tvoje pohlazení. Tvůj stisk. Tvá vůně. Tvoje slova, příkazy, i mlčení.
Ráno Tě odvezu do práce. Dostanu pusu a příkaz.
Napsat tuhle povídku.
Splněno, Pane.
