Byl horký letní večer, vzduch stál a město utichlo. On zaklepal. Otevřela jsem jen v košilce – ten pohled, když mě sjel očima… Byl přesně ten typ, který ví, co chce.
Zavřela jsem za ním dveře, podívala se mu do očí a beze slova mu položila ruku na hruď. Cítila jsem, jak mu srdce zrychlilo. A přesto stál pevně. Neuhnul. Neuhnul, ani když jsem mu rozepnula opasek a pomalu mu stáhla kalhoty.
Sedla jsem si na kraj postele, olízla si rty a podívala se na něj zespodu. Miluju tu chvíli těsně předtím, než se mu zlomí dech...
Vzala jsem ho do úst – pomalu, smyslně, s pohledem upřeným do jeho očí. Cítila jsem, jak mu cuká ve stehnech, jak mi vkládá prsty do vlasů, jak se mu láme hlas.
Ale to byl jen začátek.
Otočila jsem se, vyhrnula košilku a klekla si na postel. Slyšela jsem, jak ostře nasává vzduch, jak se za mnou sklání, jak si mě bere – pomalu, ale jistě, až nadoraz. Každý jeho příraz mě nutil zaklánět hlavu, sténat a svírat prostěradlo.
Byl tvrdý. Dlouhý. Nezastavitelný.
„Chceš to víc?“ zavrčel mi do ucha. Přikývla jsem. On přidal.
Byla jsem mokrá, roztažená, třásla jsem se. Každý výdech mi odnášel zbytek myšlenek. A když to přišlo, bylo to jako výbuch – prudký, hluboký, elektrizující. On mě držel, dokud jsem se celá neroztřásla.
Pak mě políbil na krk, oblékl se a odešel.
Beze slov. Beze stopy.
Ale já ještě dlouho cítila jeho chuť na rtech… a mezi stehny.
