Stalo se to když mi bylo čerstvě osmnáct. To vím jistě, protože byl červen a v červnu mám narozeniny. Taky jsem byl ve třetím ročníku střední školy, takže víc mi být nemohlo. Známky byly tou dobou už uzavřené a tak jsme jednoho dne šli, namísto flákání se ve třídě, do veřejného bazénu. Šla s námi naše třídní učitelka, paní Marta. Vždycky mi přišlo zvláštní, jak se na mě někdy dívala. Ne vždycky, ale teď, ve třetím ročníku, to bylo o dost častější a… intenzivnější. Nedával jsem tomu raději moc pozornost a večer si pak pod peřinou vyhonil při myšlence na ní. Mohlo jí tou dobou být něco kolem čtyřiceti, byla to zralá žena, která měla vše jak se patří a přesně na těch správných místech. Měla přísný výraz a nosila brýle. Od té doby mám slabost pro ženy v brýlích.
Tedy plovárna. Nakonec se nás tam sešlo jen pár, přesněji já a pár holek. Kluci se vymluvili a šli hrát fotbal.
Když jsem přišel k pokladně, už tam stála. Upnuté letní šaty jí zdůrazňovaly její perfektní, trochu větší zadek. Zrovna se bavila s pokladní a byla přitom ohnutá u pultu. Došel jsem až k ní a měl co dělat, abych odtrhnul pohled od jejího zadku dřív, než se otočila. Ale i tak jsem to asi nestihl, protože když mě uviděla, tak významně pozvedla obočí a lehce usmála, skoro neznatelně a snad i trochu zlomyslně. Pak se otočila zpátky, ale nešlo si nevšimnout, jak pohnula půlkama. Jako dva měkký míče, co se o sebe vzájemně třou.
Když vyřídila vstupné, šli jsme všichni do šaten.
“Hlavně se pořádně vysprchujte, než půjdete do bazénu. Váš si, holky, pohlídám, takže to platí hlavně pro tebe, Adame.” Řekla ještě a zmizela ve dveřích dámských šaten.
Když jsem se převlékl do plavek a vešel do sprch, nikdo tam nebyl. Začal jsem na sebe pouštět vlažnou vodu a mýt se, když jsem za sebou uslyšel známý hlas.
“To snad nemyslíš vážně, sprchovat se v plavkách, ne? Okamžitě to sundej!” Byla tam. V dvoudílných plavkách, ještě mokrá.
“Tak jo, ale tak já počkám až budu sám…”
“Sám jsi tu teď byl celou dobu a nevypadá to, že bys něco takového dělal. Tak šup.”
Bylo mi hrozně trapně, nejen proto, že bych se měl svlékat před svou učitelkou, ale hlavně proto, že jsem začínal cítit vzrušení. Když už jsem se, zády k ní, odhodlával, že si plavky stáhnu, udělala to zezadu za mě. Dost nečekaně a razantně. V tu chvíli jsem cítil, jak se mi krev rovnoměrně rozdělila mezi moje péro a obličej.
“Kde máš sprchový gel? Á, tady. Tak ukaž…” najednou jsem ucítil její ruce na svých ramenou jak mi začíná mydlit tělo. Z ramenou sjela na záda, podpaží, když mi myla prsa, tak mi nehty občas přejela přes bradavky, pak břicho, podbřišek… “Drž!” Najednou mi začala mnout i penis, nejprve jen zlehka, ale po chvíli se zaměřila čistě na žalud. Pořád stála za mnou, přitisknutá tak, že jsem mohl na svých namydlených zádech cítit jak má tvrdé bradavky. “Než vejdeš do veřejného bazénu, musíš být pořádně čistý. Všude.” Na ta slova mi druhou rukou zajela mezi půlky. Cítil jsem, jak její prst nejprve jemně krouží, ale po chvíli na něj zatlačila. “Uvolni se. Chceš přeci být čistý a udělat mi radost, nebo ne?” Po té otázce mě bolestivě pleskal po ztopořeném penisu. “Au!” Na to znovu chytla můj žalud do dlaně a mnula ho tak silně, až se mi podlomila kolena.
“Klekáš si? Tobě se to nelíbí? Nebo bys snad rád líp viděl?” Na ta slova se přede mnou zjevil pohled na její klín v plavkách. Měla pevná silná stehna a mokré plavky jen zdůrazňovaly obrys její kundy. “Líbí se ti to? Řekni.”
“Ano,” hlesl jsem.
“Ano co?!”
“Ano, paní profesorko.”
“Hodný hoch. Tak teď paní profesorce hezky vylížeš kundu.” Jako ve snách jsem sledoval, jak odhrnuje spodek plavek stranou a cítil jak mi hlavu tlačí ke svému klínu.
Lízal jsem jako smyslů zbavený a ani nevnímal, jak mě přitom tahá za vlasy nahoru a dolů. Měla ji mokrou, cítil jsem jak mám od ní ulepený obličej. Trvalo to snad věčnost, než mi pevně sevřela hlavu mezi stehny a křečovitě sebou zaškubala. Když jsem potom vzhlédl, koukala mi do očí. “Otevři pusu!” Když jsem tak učinil, sledoval jsem jak se jí od úst táhne slina a padá mi do pusy. “Spolkni to. Ták, hodný kluk.” Poplácal mě po tváři. Pak si narovnala kalhotky a odcházela. Já tam klečel na zemi, úplně vyřízený s tvrdým ptákem.
“Ať tě ani nenapadne si ho tady honit!” Řekla, když se otočila ve dveřích.
Ano, paní… tedy ne, paní profesorko.” Tak bolestivou erekci jsem do té doby a ani nikdy potom neměl. Tolik jsem si potřeboval ulevit, ale nesměl jsem.
“Jdeme,” řekla jen u dveří k bazénu. A tak jsem šel. Péro mi napínalo plavky tak, že to musel vidět každý, ale jí to evidentně dělalo radost.
Pokračování příště.
