Výběrové řízení 1. díl

Připravoval jsem se na den, kdy budu příjímat nové zaměstnance na uvolněné místo grafika a docela se těším, na nového kolegu či kolegyni. Pečlivě jsem pročetl několik desítek životopisů, prohledl si mnoho prací, které žadatelé o toto místo zaslali a na základě tohoto poznání, jsem si pozval k osobním schůzkám asi dvacet vážných uchazečů. Asi po třech hodinách jsem věděl, že to nebude tak jednoduché, ikdyž někteří z nich spňovali podminky, ale z mého pohledu to sále nebylo ono. A v tom se objevila ve dveřích další uchazečka, u které bych nehádal nějaké zkušenosti či znalosti, které jsem požadoval. Odhadem bylo holce něco pres dvacet a byla na ní znát nervozita. Asistentky mi předala její „papíry” a vyzval jsem jí ať usedne před počítač. V celku suveréně zasedla, odložila kabát a uvolněně se opřela v židli. Nahledl jsem letmo do životopisu a uvedených prací. Holce bylo nedávno 23 let a její práce byly zajímavé spíše designérské, nicméně vkusné a bylo z nich vidět, že určitě má vkus i nadání. Přitáhl jsem si židli a sedl si vedle ní a představil jsem se. Vzápětí jsem se zeptal, zda ovladá dané grafické programy, což souhlasně odkývala.
jen tak bokem jsem otevřel před ní internet a zkopíroval nějaký ani nevím jaký text, který jsem jí vložil do stránky a řekl ji, ať tento text upraví podle typografických pravidel a v duchu jsem si říkal, alespon trošku. Neříkala nic a dala se do prace a ja si jen poodsedl k druhemu stolu kam mi asistentka přinesla kávu. Občas jsem se podíval na zkoušenou dívku, jak je daleko a musím uznat, že mě překvapila. V celku velmi rychle a zkušeně upravila text do hezkého článku. Sedl jsem si opět vedle ní a a ještě jsem ji dal několik menších úkolů, ale věděl jsem, že je to právě ona, kterou přijmu. Po očku jsem se díval i najejí fyzický vzhled a? Libila se mi. Já jsem tyhle věci ale na sobě nesměl dát znát. Řekl jsem ji, že je šikovná, pochválil jsem ji, za její přístup a znalosti a sdělil jsem jí, že jí dám vědět, ať zanechá u asistentky své kontaktní údaje. Přiznám se, že v tu chvíli jsem si byl jist, že je to právě ona, která se stane mou budoucí kolegyňkou a zbyvající „soutěžící” už jen procházeli jen abych splnil podmínky výběrového řízení. Jejich znalosti ale nebyly tak dokonalé, nebyly takové, které jsem hledal.
Po skončení této akce jsem asistentce nařídil, aby neprodleně zkontaktovala vítězku tohoto řízení a dohodla s ní podmínky nástupu. Byl přede mnou víkend a už jsem byl na odchodu z firmy. Byl jsem klidný, že od pondělí bude ve firmě změna - nová kolegyňka a že to bude pro mě jednodušší. Přes víkend jsem to vypustil z hlavy a už jsem i skoro zapoměl jak vypada.
Přicházím v pondělí do firmy a asistentka mi hlasí, že nová zaměstnankyně je již přítomna a že s ní čekala jen na mě.
Přivítal jsem jí ve firmě, ukázal jsem jí kde bude pracovat, její stůl, počítač, kancelář a vše co k tomu patří s tím, že jí budu samozřejmě k dispozici. Nemohu nepřiznat, že se mi hlavou honily všelijaké myšlenky a začal jsem si i více všímat jejích ženských předností. Všiml jsem si její postavy, vkusného oblečení a nemohu pořít, že i její vůně mě docela přitahovala. Začalo mi být v práci velmi příjemě což se o době předtím nedalo říct, protože na jejím místě seděl původně grafik. V průběhu prací jsme se s ní propojil i přes Skype, neboť jsem byl na to zvyklý i s předchozím pracovníkem a řešili jsme mnohokrát věci i tímto způsobem.
Asi po týdnu, kdy jsem byl dříve doma neboť jsem musel něco zařídit a už jsem se do firmy nevracel jsem se s ní zkontaktoval, protože jsem viděl, že je na síti aktivní. Jen jsem jí pozdravil a zeptal jsem se, jak to jde, zda vše funguje. Poto jsem se jí zeptal zda se jí u nás líbí což ihned odsouhlasila. Citil jsem z jejích písmenek něco ale víc, něco mně na její komunikaci přitahovalo. Začali jsme si hodně psat a ja byl stále více s počtem slov a vět více ujištěn, že se náš hovor směruje ještě více někam jinam, někam, příjemným směrem.
Byl jsem mile překvapen a nemohl jsem stále ukončit tento hovor. Po pracovní době, kdy se definitivně ztratila ze sítě, mi po ní zůstaly krásné pocity a myšlenky a těšil jsem se na ráno, kdy ji opravdu uvidim.
Po ránu jsem se samozřejmě ihned za ní zastavil a chtěl jsem se přesvedčit, co se to děje, zda ten pocit mám jen já. První její slůvka byla, že se chce omluvit což jsem jí vymluvil, že nemá proč a oba jsme věděli, že začíná něco, co se nedalo předpokládat.
Začali jsme si psát i v pracovní době a pocity byly stále intenzivnější. Byl jsem najednou zamilovaný do své podřízené a přemyšlel jsem co s tím dál. Bal jsem se aby se o tom nedozvěděl další personal a to mě stale brzdilo. Jakmile ale k večeru firmu opouštěli kolegové já sledoval jestli tam ještě ta „moje” ještě je.
Odvažil jsem se a napsal jsem ji, ať na mě počká že se za ní zastavím.
Přišel jsem k ní do kanceláře a ani jsem nevěděl co mám říct. Řekla mi - „budete ještě něco potřebovat?” Ne, řekl jsem jí, ale chtěl jsem tě vidět. Už jsem jí nedokázal tykat. Překvapeníám bylo, že řekla - „já tebe taky”. Objal jsem ji a přitiskl k sobě a věděl, že začíná krásné období, které bude sice kompůikované, ale překrásné.
Pokračování příště…