Vířivka na horách - soutěžní

Loni v zimě jsme byli se ženou na horách v Itálii na víkend, abychom si užili welness a pár dnů o samotě.

Všechno to začalo u baru. Seděli jsme tam dlouho po večeři, v poloprázdném lounge horského hotelu a upíjeli gin s tonikem. Moje žena vypadala v těch černých šatech naprosto skvěle! Sledoval jsem, jak si pohrává se skleničkou, a věděl jsem, že dneska večer nepůjdeme spát brzo.

„Jdeme?“ zeptal jsem se dopil drink. „Můžeme, stejně už je bar zavřený.“ „Právě a já mám na Tebe už hroznou chuť.“

Cestou k výtahu jsem si všimnul, že jsou pootevřené dveře od privátní vířivky, kterou jsem chtěl na další den objednat, než pojedeme. Chytil jsem ženu za ruku a proklouzli jsme dveřmi do soukromé wellness zóny. Chtěl jsem se podívat, jestli stojí za to si ji zaplatit. V chodbě bylo šero, svítilo jen modravé podsvícení z vířivky, která byla za skleněnými dveřmi a na chodbě to působilo jako v nočním klubu. Kdokoliv by šel kolem, viděl by nás jako na dlani.

Vířivka byla zapnutá, nikde nikdo a tak jsem ji zatáhl dovnitř a zavřel za námi. Uvnitř bublala voda a vířivka hučela.

„Svlékni se,“ poručil jsem. „Tady? Vždyť jsou tu ty dveře... a nemáme ani plavky“ odsekla.

Začal jsem se vyslíkat a viděl jsem, jak znervózněla. Když ze sebe konečně shodila šaty, její opálené tělo v tom modrém světle vypadalo neskutečně. Myslela si, že jdeme rovnou do bezpečí bublající vody, ale já jsem ji zastavil.
Přitáhl jsem si ji za ten její kulatý zadek k sobě a ona na svém břiše okamžitě ucítila, jak mi pulzuje a tvrdne. Políbil jsem ji na krku a pak ji bez řečí posadil na lehátko vedle vířivky.

Seděla obličejem přímo před mým pérem „Co když někdo přijde?“ vydechla s očima upřenýma na chodbu. „Je mi to jedno. Otevři pusu.“

Zápasila se studem jen vteřinu, než rty sevřela kolem mého žaludu. Užíval jsem si její jazyk, zatímco jsem po očku sledoval prázdnou chodbu za sklem. Po chvíli jsem se ho vytáhl, chytil jsem ji pod kolenama a zatlačil jí je až k ramenům. Její zadek se zvedl a byla mi absolutně vydaná napospas.

Najednou se stalo něco, co ten adrenalin vykoplo na maximum. Hukot vířivky, který do teď tvořil jedinou zvukovou ochranu, utichl. Časovač vypršel. Šok z absolutního ticha v té kachličkové místnosti mě rozesmál. Teď už nás nic nekrylo, ale její kunda byla tak sladká, že mi to bylo jedno. Jediné, co se rozléhalo po místnosti, bylo její vzdychání a mlaskání mého jazyku, jak jezdil po její sladké kundičce a zajížděl jí dovnitř.

V tu chvíli mi už bylo všechno jedno. Přetočil jsem si ji, aby teď klečela na lehátku, dlaněmi se opírala o opěradlo a já do ní tvrdě přirážel. Byla tak neuvěřitelně mokrá, že při každém pohybu bylo slyšet šťavnaté mlasknutí. Na svém péru jsem viděl hustý bílý krém, který se z ní spouštěl - jasný důkaz toho, že je přes všechen ten strach naprosto odevzdaná.

Lehátko vrzalo a posunulo se při každém mém tvrdém nárazu. Celé mokré koule od její kundy mi pleskaly o její stehna a stávalo se ze mě zvíře, které chce svou kořist sežrat. Chtěl jsem, aby mě cítila až v krku, aby měla pocit, že ji snad rozpůlím, pokud nepolevím. Byla zatraceně sexy a pohled na její třesoucí se nohy toho byl důkazem. Její hekání, i když se snažila je mírnit, byly pro mě tím nejlepším zvukem.

„Otoč se. Hned!“ zavrčel jsem...

Musel jsem to ukončit čistě, bez jediné stopy na podlaze. „Otevři pusu a polykej“..
Byl jsem tak rozpálený, že se mi zatmělo před očima. V momentě, kdy se moje tělo začalo nekontrolovaně napínat k výstřelu, jsem zapomněl, že mě nedokáže vzít až do krku.

Jakmile vyletěla první horká dávka, popadl jsem ji oběma rukama za hlavu, prsty jsem jí zaryl do vlasů a narval jsem jí ho až hluboko do krku. Cítil jsem, jak se její hrdlo reflexivně stáhlo, jak se začala dávit tou náloží semene, kterou jsem do ní pumpoval. Do očí jí okamžitě vyhrkly slzy a rukama mi začala bušit do stehen, jak se snažila couvnout, aby se nadechla. Ale to jsem jí nedovolil. Držel jsem ji pevně, dokud neodezněl i ten poslední záškub orgasmu.

Když jsem ji konečně pustil, svezla se na lehátko a těžce polkla. Dívala se na mě pohledem, ve kterém se mísil vztek s nenávistí. „Tohle jsi přehnal,“ vydechla chraplavě, zatímco si rukou otírala pusu. Ale viděl jsem, jak zrychleně dýchá. Líbilo se jí to.

Beze slova jsme na sebe naházeli oblečení, já zkontroloval, jestli na lehátku nezůstala ani kapka, a jako dva agenti jsme proklouzli chodbou k výtahu. Na pokoji jsem si ještě vyslechl, že měla pocit, že se udusí, ale já byl spokojený.