(Spoluautor: najan99)
Když jsme se ten večer vrátili domů, dům se zdál být jiný, jako by nás kouzlo večírku pronásledovalo i dveřmi a usadilo se v každém koutě. Do obývacího pokoje jsem vklouzla v ponožkách, růžové sandálky jsem zula u vchodu, a šaty ve stylu babydoll mi stále jemně vlály kolem stehen. Copánky se mi trochu uvolnily a obličej mi rámovaly roztroušené pramínky, ale bylo mi to jedno. Cítila jsem se příliš plná, příliš zářivá, než abych se musela starat o opravu čehokoli.
Táta už seděl v křesle, bez kravaty a s vyhrnutými rukávy. Máma se schoulila na gauči a plácala na místo vedle sebe. Kya se opřela o konferenční stolek, stále ještě omámená.
Klesla jsem vedle mámy a schovala si nohy pod nadýchanou sukni. Chvíli jsme tam jen tak seděly, v tom tichém a pohodlném prostředí, jako bychom nechávaly den plynout.
Táta to zlomil první, hlasem tichým a vřelým. „Dneska s tebou bylo něco zvláštního, holka. Zacházela jsi se všemi, jako bys byla Carol celý život. Pýcha to ani nevystihuje.“
Máma se natáhla a uhladila mi volný pramen za uchem. „Vypadala jsi tam nahoře tak pohodlně. Tak šťastně. Pokaždé, když jsem se na tebe na tom trůnu podívala, usmívala ses, jako by ti z ramen konečně spadla tíha světa.“
Kya se na mě usmála. „A tančila jsi, jako by se na tebe nikdo nedíval, i když se dívali všichni. Nikdy jsem tě neviděla takhle svobodnou.“ Objala si kolena, oči jí zářily. „Jsem tak nadšená, že teď mám sestru. Opravdu nadšená. Máme před sebou roky dohánění. Nakupování, noční rozhovory, půjčování si oblečení bez ptaní. Od zítřka si nárokuji výsady starší sestry.“
Zasmála jsem se, zase se mi sevřelo hrdlo. „To bych moc ráda.“
Teplo v místnosti mě obklopilo jako deka. Podívala jsem se na každého z nich, a cítila, jak slova stoupají ke mně.
„Tati,“ začala jsem a otočila se k němu. „Děkuji ti za dnešek. Za trůn, za to, že sis se mnou zatančil, za to, že jsi mě předal Julianovi, jako by to byla ta nejnormálnější věc na světě. Díky tobě jsem se cítila v bezpečí.“
Přikývl, oči se mu trochu leskly, a odkašlal si. „Pro tebe udělám cokoli.“
„Mami,“ pokračovala jsem a stiskla jí ruku. „Všechno jsi dokázala udělat dokonale. Šaty, večírek, každý dárek jsi držela v ruce, jako by to byl poklad. Od začátku jsi byla moje skála.“
Políbila mě na spánek. „Udělala bych to tisíckrát, zlato.“
„Kyo,“ řekla jsem a naklonila se dopředu, abych se jí dotkla ramene. „Děkuji ti, že jsi dnes byla tak úžasná. Že jsi mě objala jako první, díky tomu jsem se cítila, jako bych vždycky byla tvoje sestra. Už se toho nemůžu dočkat.“
Natáhla se a stiskla mi prsty. „Dohodnuto.“
Pak jsem se jemněji usmála. „A babička… ta byla neuvěřitelná. Všechny ty návštěvy, učila mě drobné věci, díky ní jsem se cítila jako její vnučka, aniž by to bylo divné. Mám takové štěstí, že mám tuhle rodinu. Vás všechny.“
Mámě se zalily oči slzami a vyměnila si pohled s tátou. „Když už mluvíme o štěstí,“ řekla tiše, „tvůj táta a já máme ještě jeden dárek. Něco, co jsme ti chtěli dát, jen my dva.“
Táta se naklonil dopředu s lokty na kolenou. „Hodně jsme přemýšleli o škole. Brzy začíná poslední ročník a víme, jak moc ses bála vrátit se… jako Carol.“
Sevřel se mi žaludek. Snažila jsem se na září moc nemyslet, ale strach tam pořád byl a číhal ve mně.
Máma mě znovu vzala za ruku. „Takže jsme se rozhodli. Letos se budeš učit doma.“
Zamrkala jsem, nejsem si jistá, jestli jsem slyšela správně.
„Přesně tak,“ řekl táta. „Poslední ročník dokončíš tady. Online kurzy, akreditovaný program, všechno zařízené. Můžeš zůstat doma, být každý den Carol a dělat si školní úkoly, jak se ti bude líbit. Žádná nervózní rána, žádné úzkostné procházky chodbami. Jen ty, v bezpečí a šťastná.“
Maminka přikývla. „Pořád budeš mít své domácí práce, zachováš si rutinu, kterou jsme si vybudovaly, ale za tvých podmínek. A také jsme se objednaly k lékaři, někomu, kdo se specializuje na pomoc dívkám, jako jsi ty, aby se cítily ve svém těle lépe. Hormony, terapie, cokoli budeš potřebovat k prozkoumání dalších kroků. Budeme s tebou při každé návštěvě.“
Tátův hlas byl klidný, láskyplný. „Samozřejmě, pokud se v jakémkoli okamžiku budeš chtít vzdálit, vrátit se k tomu, abys byla Clark, ty dveře jsou vždycky otevřené. Žádné otázky, žádné soudy. Ale vidíme, jak tě Carol dělá šťastnou. Vidíme tvé skutečné já. A pokud je tohle cesta, kterou sis vybrala, půjdeme po ní s tebou. Milujeme tě, ať se děje cokoli. Chceme jen, abys byla šťastná.“
Slova na mě dopadla jako ta nejjemnější deka. Slzy se mi valily do očí, než jsem je stačila zastavit, ale byla to čirá úleva, čirá radost.
Naklonila jsem se k mámě a pak natáhla ruku po tátově a přitáhla si k sobě i Kyu, až jsme se všichni propletli na gauči.
„Děkuji,“ zašeptala jsem zlomeným hlasem. „Tohle… to je všechno, co jsem si kdy přála. Mám vás všechny moc ráda.“
Kya si položila hlavu na mé rameno. „Vítej ve zbytku svého života, ségro.“
A v tom tichém obývacím pokoji, když jsme si vyjadřovali lásku, jsem jí věřila.
Carol se nikam nechystala.
Konečně byla opravdu doma.
Carol prožila úžasný den a její povídání s Kyou jí dodalo odvahu, aby ji požádala o radu jak naložit s tělem, zvláště s ochlupením. Carol párkrát pozorovala Kyu při oblékání a viděla její pěknou postavu, oblá ňadra s tmavými bradavkami, štíhlý pas a oblé boky. Její zadeček byl pěkně tvarovaný a pevný, ale nejvíc ji zaujal její rozkrok, který byl hladký až na tenký proužek ochlupení. Carol se to velmi líbilo a proto požádala Kyu o radu a ta jí ráda uvedla do problému a hned ji objednala do salónu na brazilskou depilaci.
V salónu je přivítala starší žena, která měla pro Carol až mateřské pochopení a vysvětlila jí celý průběh této depilace. Carol souhlasila, ale přála si ponechat nad jejím penisem čárku ochlupení, která by na něho navazovala. Po rozhovoru se ženou se svlékla a ulehla na stůl, který byl k tomu určený. Žena si Carol prohlédla, přejela rukou po jejím těla, aby zjistila, kde všude jsou chloupky a začala postupně nanášet vosk na místa, kde byly chloupky až zůstal její zadeček a klín. První na řadu přišel zadeček. Carol si klekla na všechny čtyři, vystrčila zadeček a žena začala nanášet teplý vosk. Roztáhla její půlky a opatrně začala nanášet vosk kolem její dírky a postupně odstraňovat jemné chloupky až byl zadeček hladký, což zkontrolovala zkušenou rukou. Carol se při této činnosti vzrušila a její úd byl nalitý k prasknutí a jeho žalud odkrytý. Carol se zastyděla, zvláště když se měla obrátit, aby byl upraven její klín. Žena si všimla jejích rozpaků, pohladila ji a řekla, že je to normální a jí to nevadí s tím, že je to lepši, protože jí nebude penis překážet. Carol se uvolnila a ucítila ženinu ruku jak bere úd do ruky a druhou zkracuje ochlupení a následně po jejím klinu roztírá horký vosk a postupně odstranila ochlupení a vytvořila z něho tenkou čárku. Také nanesla vosk na její šourek a vytvořila z něho hlaďoučký váček. Carol byla z těchto doteků tak vzrušená, že na špičce jejího penisu se zaleskla sladká kapka lásky a Carol věděla, že je připravena na setkání s Jakem.
Když přišly domů, šla se Carol vysprchovat a při nanášení tělového mléka na své tělo cítila jeho hladkost a smyslnost. Rychle si oblékla kalhotky a utíkala za Kay o další radu co si vzít na sebe. Kay se zasnila a vzpomněla si na svoje první rande. Zeptala se Carol, zda je pro krajku nebo satén. Carol má ráda obojí, ale rozhodla se pro satén. Kay ze svého prádelníku vytáhla nízké brazilky starorůžové barvy, k tomu ladící podprsenku a navrch krátkou saténovou košilku. Když to Carol viděla, byla nadšená a věděla, že když ji Jake požádá, tak neodmítne.
