Déšť nepřestal ani po půlnoci. Změnil se jen v jemnější, vytrvalý šum, který se rozléval po bytě jako další vrstva ticha. Okno bylo pootevřené, vzduch chladný a svěží, mísil se s teplem lampy a slabou vůní čaje, který už dávno vystydl. Byt dýchal klidem, ale pod tím klidem se skrývalo něco neklidného. Něco, co se pomalu probouzelo.
Seděla jsem na pohovce s nohama pod sebou, prsty lehce obepínaly…
