Dech na krku

Bylo už po půlnoci, když se konečně zavřely dveře za posledním hostem. Zůstali jen oni dva – ona v těch tenkých černých šatech, co se celý večer lepily na kůži pokaždé, když prošla kolem něj, a on s rozepnutým horním knoflíkem košile a rukávy vyhrnutými nad lokty.„Uklidíme to zítra,“ zašeptala a už mu sahala na opasek. Prsty rychlé, trochu netrpělivé. On ji chytil za zápěstí – ne proto, aby ji zastavil, ale aby ji přitáhl blíž, až se její břicho dotklo jeho stehen.„Ne,“ řekl tiše. „Teď.“Posadil ji na okraj jídelního stolu. Talíře a sklenky se zachvěly, něco cinklo, ale nikdo z nich to neřešil. Roztáhl jí kolena pomalu, skoro provokativně pomalu, a pak si klekl před ni na jedno koleno – ne jako gentleman, ale jako člověk, který přesně ví, co chce ochutnat.Když jí posunul kalhotky stranou, ucítila chlad vzduchu a hned potom jeho horký dech. Nejdřív jen lehounké fouknutí – jako když někdo sfoukává svíčku. Pak jazyk – plochý, pomalý tah odspodu nahoru, až se zastavil těsně před místem, kde už to nejvíc pálilo. Zastavil se. Čekal.„Prosím,“ vydechla.A to stačilo.Prsty jí roztáhl rty, jazykem ji otevřel a začal ji lízat – ne rychle, ne divoce, ale hluboce, soustředěně, jako by si to chtěl vychutnat do poslední kapky. Každý pohyb byl přesný. Kroužil kolem klitorisu, pak ho přitiskl jazykem a lehce sát, pak zase dlouhý pomalý tah přes celou vulvu až k vchodu, kde se na chvíli zastavil a jen tam jemně tlačil špičkou jazyka.Ruce měla v jeho vlasech, boky se jí zvedaly proti jeho ústům. Slyšela sama sebe – krátké, přerývané vzdechy, které se postupně měnily v tiché prosby: „Ještě… takhle… prosím ne přestávej…“Když ucítil, že se blíží, že se jí stehna začínají třást, vsunul do ní dva prsty – pomalu, ale hluboko – a zakřivil je nahoru. Současně přisál klitoris pevněji. To ji zlomilo.Orgasmus přišel jako vlna, co se zvedá pomalu a pak se náhle zřítí. Chytla ho za vlasy, prohnula se, vykřikla jeho jméno tak, že to zaznělo skoro jako bolest. On ji nevypustil – lízal ji dál, pomaleji, jemněji, prodlužoval to, dokud se celá netřásla a neodstrčila ho slabým „dost… už…“Teprve potom vstal. Ústa lesklá, oči tmavé. Rozepnul si kalhoty, ale nechal je jen sklouznout k bokům. Penis měl tvrdý, napjatý, žíly výrazné. Přitáhl si ji za boky až na kraj stolu, jedním plynulým pohybem do ní vstoupil – až po kořen.Oba zasténali současně.Nejdřív pomalu. Dlouhé, hluboké přírazy, při kterých cítila každý centimetr. Pak rychleji. Tvrději. Stůl pod nimi vrzal, sklenky padaly na zem, ale to už je nezajímalo.Když cítil, že se zase blíží, přitiskl ji k sobě, jednou rukou jí držel krk – ne silně, jen tak, aby cítila jeho prsty – a zašeptal jí do ucha:„Pojď se mnou… teď…“A ona šla. Znovu. Tentokrát s ním. Cítila, jak se v ní rozlévá horko, jak se stahuje kolem něj, jak pulzuje. On se zarazil, zaúpěl jí do krku a vyvrcholil hluboko uvnitř – dlouhými, pomalými pulzy, které v ní ještě chvíli doznívaly.Chvíli zůstali tak. Spojení, zadýchaní, lepiví od potu a od všeho ostatního.Pak ji políbil – pomalu, líně, s chutí jejího vlastního těla na jeho rtech.„Zítra uklidíme,“ zašeptal s úsměvem.Ona se jen zasmála a přitáhla si ho zpátky.„Zítra… možná.“