Když jsem psal profil prvně, ještě jsem krmil pterodaptyla sušenými trilobity.
Pak jsem jen dopisoval dodatky, až profil vypadal jako návod k použití nabíječky z Číny.
Tak udělejme reset a znovu od "Na počátku."
Předně -- ano, furt to byl párový profil, na tom se nic nezměnilo, ale... to víte, když máte držku proříznutou a nebojíte se křivárnu nazvat křivárnou, máte "kamarády" všude a tak tady mám jisté "speciální zacházení" :-)
Ne, fakt nebudu posílat fotku občanky, abych se pak divil, že si na mne někdo bere půjčku, ani nebudu spojovat hambaté fotky s tvářemi svých holek, protože nechci, aby je někdo za pár let mohl někdo vydírat.
Tak holt budeme mít mužskej profil, co naplat. :-)
Jeden pár rukou nestíhá hladit a dráždit celé dívčí tělo ve vší členitosti, zajímavosti, dychtivosti a nádheře.
A mužská hruď je příliš široká na to, aby ji zakryla jen jedna holčičí hlava svými vlasy.
Prostě dva jsou na život málo.
Dospělým světem procházím jako cizinec, pozorovatel -- svět imaginace je bezbřehý, dětskou duši lze inspirovat a fascinovat kdejakou ztřeštěností a o půlnoci můžete vyjet na skály k Berounu sledovat Měsíc... kdežto dospělá duše vás pošle do háje, že to už viděla, ráno vstává a za chvíli běží seriál.
Při mým ADHD samozřejmě potřebuji mít z jedné strany holku, která je právě takhle přísně racionální, vedle ní se nezapomenu k obědu udělat něco jinýho, než kafe, jdu spát před půlnocí, vstanu před začátkem pracovní doby... a ze druhé strany se musím opírat o tu ztřeštěnou, bláznivou, dětinskou holčinu, který ukážu támhle na jeskyni ve skále a za pět vteřin už tam lezeme bojovat s draky.
Jo -- polyamorik, DaddyDom, těší mne.
O své holky se snažím ze všech sil pečovat tak, aby je spíš bolely prdelky, než srdéčka a aby slzy měly jen přes uspokojené úsměvy. Víte sami, že ne vždy se to člověku povede, ale pak to mne trápí víc, než je...
Tím moudrým a poťouchlým pohledem na svět neskrblím -- kdokoliv máš nějaké trápení, těžkosti, nepohodu, složité myšlenky, nestyď se napsat, říct... a určitě dáme řeč, ten svět vyklepeme jako starej koberec a jeslti tě i nebe tlačí, přikryjeme radši vlídným slovem, pohádkou, vyprávěním, čtením na dobrou noc. Proto, abychom se na světě nebrodili slzami, to by bylo furt bláto a v zimě by to strašně klouzalo.
Jo, baví mne tahat z bryndy mláďata a nikdy jich není nadbytek! :-)
Jsem pár, vždycky jsem nějakým způsobem pár. A svoje subí miluju, respektuju a chráním.
Moje pojetí POLY neznamená, že šuká kámen cihlu. Je o tom, že pokud by byly dva lidi stejní, nejméně jeden je na světě zbytečný. Takže obě jsou jedinečné, úžasné v tom, jaké jsou. A každá je naprosto jiná...
Ergo -- ano, rádi poznáme další zajímavé lidi. Zajímavé kamarády. Nikde není psáno, že na šukání... přiznejme si, že já už toho nezvládnu tolik, jako v třetihorách, krom toho striktně dodržuju safe-sex, ale neumím žárlit, takže úplně vyloučeno to není.
A taky rád fotím, prej dobře, takže i nějaké mládě na focení v lese a v přírodě.
No a pokud kolem mne pluje do vody padlé mládě, rád podám ruku, vytáhnu na břeh, osuším, kakaem zahřeju, pohádku přečtu, to chleba nežere a duši to potěší. :-)
Hlavní město Praha
