Kdysi jako chlapec pozoroval v noci žáby v mělké vodě mezi rákosím a zděsil se jejich křečovitych, téměř lidských pohybů. Cely rybník zněl vytrvalým, chraptivym kuňkáním. Tehdy se mu zdálo, ze v noci, pod nesmírným hvězdný nebem se odehrávalo to, co sviralo jeho srdce,…

Leželi na slunci a horko bylo přímo mrákotné, snové. "Co všechno jsi poznal?" přerušila nehybné ticho. "Slony a jejich paměť? "To je všechno, mám se smát?" "Také nenávist, strach, bolest, zklamání, nevěru i věrnost, opojnou lásku, extázi při milování a špatné…

Cynthia je ve svém živlu. Spřátelíla se s místními znalci halucinogenich rostlin, jak taktně nazývá podloudniky, ti nás zvou do venkovských hospod na pulke, vyprávějí dlouze své zážitky, Cynthia si vše pilně zapisuje a já si vedle ni připadám jako akcesorický manžel,…

Teď, uprostřed noci, bylo moře cizi, černé, husté. V písku trcela opuštěná lehátka jako kosti predpotopních zvířat. Upirali oči do tmy a nohy se jim bořily do písku rozryteho přes den nesčíslnymi těly. Někdy chtěl jeden nebo druhy promluvit, ale zmlkali dříve, než…

Je příliš krásná. Jdu s ni sám po břehu moře. Jak se jen mohlo stát, ze s ni jdu sám po břehu moře? Ušli dalších několik kroků a znovu se zastavili. Obrátili se tázavě jeden ke druhému a snad poprvé si pohledli do tváře. Oči, ruce, ústa. Pritiskli se k sobě a zůstali…

Sto let stará dupárna v prvním poschodí. Nahoru se jde po dřevěných schodech vrzajicich při každém kroku a podlaha sálu se prohýbá v rytmu samby řičící u otevřených oken, kde černí hudebníci v bílých propocenych kosilich buši do bubnů a bez přestání troubí. Už při…

"Nech už toho psaní". Cynthia vešla do místnosti a neměla na sobě nic než indiánské náhrdelníky a náramky. "Co pořad píšeš ? Cestopis? " "Určitě ne. Poznámky. Záznamy o hledání něčeho, co zatim neumím pojmenovat. Možná to budou jen tisíce slov, která lze shrnout…

Kdybychom já a Cynthia byli milenci, kterým se podařilo uniknout zarlivemu okolí a dusnemu ovzduší rodin, bylo by Puerto Escondino ideálním ukrytem. Takřka žádné spojení s vnějším světem, moře, pomalý rytmus života, teplé, hvězdné noci plné milostných zvuků zvoniciho…

Když Cynthia vyšla z koupelny, měla jen malý ručník, ovinuty kolem boku. "Takhle Ti to dost sluší" "Jen takhle?" " Ne. Jinak taky - mas vlastně moc hezké tělo." Postavila se těsně vedle mne a vzala mne za hlavu. "Dekuju". Pritiskla se mi na obličej a bylo to…

Bylo léto, já se toulal sám Prahou a zašel do jednoho baru, protože byl nejblíž a sebranku, která se tam scházela jsem převážně znal. Protlačil jsem se k pultu a roztržitě uvažoval, čí byla tvář , kterou jsem zahlédl venku. Byla to dívka do pětadvaceti let, v indických…