Pohádkové bytůstky typu Křemílek a Vochomůrka vůbec neměli špatný vkus. Děním osudu se ocitla Na Kapradí a je jí tu tuze blaze. Ponořená do vířivky s výhledem na jemně zamlžené a pravděpodobně i orosené obliny s přivřenými víčky vnímá proudy bublinek narážející na…

Vytrácím se do mrazu, přestože nachlazení stále neodeznělo. Potřebuji zchladit, případně zmrazit útočící myšlenky. Netuším, jak ti je. Říkáš, ne-dobře. Šedé stíny minulosti přelétají nepravidelně a vždy tísní. Ponurost přeskakuje i na mne. A naše současná vzdálenost…

Další pochmurný den, slunce někde vyspává včerejší mejdan a z tmavých mraků se k zemi snáší déšť. Vše korunuje studený vichr, co se k nám zatoulal kdesi ze severu… Prázdnota… Ulehám na prostěradlem pokryté lehátko. Na nahá záda a zadek mi opatrně přikládají teplou…

…Riskuje a uvolňuje sevření mého těla. Sleduje mne nenasytným pohledem samce dychtícího po páření. Využívám získané volnosti a vrhám se na něj. Ztrácí rovnováhu a padá na záda. Na okamžik získávám převahu. Jeho chvilková zranitelnost mne burcuje k akci a … Můj mozek…

Vycházeli potichu z ložnice do kuchyně a sedli si ke stolu. Oba zůstali nazí, s oblékáním se neobtěžovali. „Stále trvá naše příměří?“ zeptala jsem se, „nebo začíná boj na života na smrt?“ Podíval se na mne nechápavě. „Nerozumíte? Vždyť vy sám jste řekl, že Butterfly s…

Dovolila jsem si parafrázovat známou hlášku majora Terazkyho, a jsem zvědavá, co pro vás je perverzní či zvrhlé. Tohle téma mne napadlo už před časem, když jsem se setkala s názorem, že zvrhlé je chodit *naostro*, ale nedotáhla jsem to do konce s myšlenkou, že to byl…

...zaklapl zámek a klíč mizí v mé kapse. Nemám zájem, by tento zvláštní kurýr složil „zboží“ a zmizel beze slova vysvětlení. V jeho pohledu je vidět nelibost. Holt hochu máš smůlu, já jsem paní tohoto prostoru. Kájinu už víc nese než podpíra. Stojí uprostřed chodby a…

Chvíli mi trvalo, než jsem si aspoň částečně usušila vlasy a uvedla koupelnu do použitelného stavu. Kájina se mezitím s osuškou omotanou kolem hlavy přesunula do ložnice. Když jsem se tam taky dostala, tak už spokojeně spala. Docela mne to potěšilo, bo síla okamžiku,…

Její vzdor ochabuje. Vztek a zlost se mění v bezmoc. Hroutí se mi do náruče a tiše vzlyká. Obě klesáme na koberec. Zvedá ke mně pohled. Její líbezná tvář je pokryta slzami. Lehce ji políbím a ona mi polibek nesměle opětuje. Hladím ji po zádech a ona pomaličku taje.…

.... Půlnoční zvonění mobilu fakt nemám ráda. Kouknu na displej a vidím, volá Kájina. V tuhle hodinu? Přijímám hovor a slyším, jak na druhé straně brečí. Mezi vzlyky zaslechnu: „můžu k tobě?“. Nejsem z toho nadšená, ale souhlasím. Po pár minutách slyším před domem…