Už mi normálně přeplo

Jistěže dělám chyby, ale kdybych byla žák ve škole, slovní hodnocení by bylo vždycky na výbornou, o to větší překvapení by byla samá koule na vysvědčení!

Je těžký změnit se, když svět vidím jen těma svýma očima, ve kterých je obraz naprosto v pořádku a podle mých, řekněme etických, norem. Ale pohled z druhý strany je úplně jinej.
Možná bych si z kritiky byla schopná lecos vzít, jenže, kdybych nebyla pro někoho příliš úzkoprsá, pro druhýho naopak příliš otevřená, nafoukaná, rozhoďnožka, hloupá, moc nad věcí, dokonce až moc chytrá a navíc, nedostávala tyhle informace zprostředkovaně, z druhý ruky.

Možná by nebylo od věci uvažovat o tom, že si do mě každej projektuje nějakou tu svoji slabůstku, která je mi následně vyčtena. Něco jako fackovací panák, nerozumíme ti, nejsi jedna z nás, tak trp!

Můžu teď apelovat na svědomí každého účastníka toho tažení na čarodějnice a myslet si, že jsem slečna dokonalá, říct si, že hloupost, bolest a závist dělá z lidí zvířata.. možná.
Jenže s tímhle se dál neposunu ani já, ani oni.
Nakonec budeme všichni zatvrzelí, myslet si, že jednáme pro blaho lidstva a chovat se k sobě jako idioti.

Tímhle směrem jít nechci.

Na druhou stranu, moje vstřícnost má svoje hranice, nic co prochází časoprostorem ani červí dírou.
Disponuji sebeúctou, která se oficiálně cení, ale reálně z ní ledy zrovna netajou, je to stejný jako s upřímností, možná s ní nejdál dojdeš (což praví přísloví) ale moc přátel si díky ní nenaděláš.
Takže přes všechnu snahu navázat nějakej rozumnej dialog o tom kdo, komu a co, skončí to běžným cosme si tosme si, a poplácáním po zádech.
Tady bych ráda promluvila k těm, co rádi šťastný konce, že poplácat někoho po ramenou, i když zbabral v životě co šlo, jen pro jeho vděčný psí oči, není ani dobrý, ani chytrý a ani nic co by z vás dělalo dobrýho člověka, znamená to jen to, že si nechcete špinit ruce, tudíž, čekáte, že si je za vás bude později svinit někdo jinej. Takže nic na co by slušnej člověk mohl být hrdej.

Já chci dialog kde budu jasně konfrontovaná, chci aby mi někdo nastavil zdrcadlo, možná a nebo, pravděpodobně tomu tak bude, někomu ubližuju, tak proč si o tom nepromluvit?

To je vážně tak těžký, pro někoho, koho štvete tak, že vám musí zatápět na všech úrovních, vyslovit "jo, štveš mě" a klidně.. já zvládnu i jiný, expresivní i expresivnější , a ještě víc expresivní :)) výrazy, cokoliv, cokoliv mi napoví kde a v čem dělám chybu.
Dám k tomu prostor každýmu.

Tady už totiž končí všechna sranda, nemám moc přátel, ale občas se najde někdo koho si pustím k tělu. Když vám potom ten samej člověk, poměrně nepokrytě umyje prdel, což znamená, že vás pomluví a to jen díky nějakýmu úplně marnýmu, nedůležitýmu společenskýmu kreditu, kterej nikdy dostatečně nevyužije, protože prakticky není kde, dojde vám, že si do vás kopl, jen proto, že mohl a taky i chtěl.
A jsme opět na začátku, kde se stala ta chyba?
Proč tohle dělají moji blízcí? Co můžu udělat pro to aby se to už nedělo?

Každej si myslí, že mě zná, všichni při svojí genialitě chápou jaká jsem a co chci a každej se strašně plete a to ne protože já bych byla tolik složitá, ale, že mě soudí podle sebe.

Poměrně nedávno jsem reagovala na vzkaz amatéra na téma sbližování se a bla bla bla, větou "Jistě, doteková i jiná terapie mezi náma mohla být už dávno, kdybych já nebyla já, ale byla někdo úplně jinej".
To, že v konverzaci nepřestal a tu poznámku nechal jen tak ležet, mě dovádí k další myšlence, nerozumím já vám a nebo neroumíte vy mně?

Taky cítím emoce, nestříká to ze mě na všechny strany, necpu se lidem do hlav a do životů, ale nejsem z kamene. To co jednou řeknete, často nejde vzít zpět, ale je lepší někomu vytknout v afektu hnusnej nos a tlustou zadnici, než, si hrát na přátelství, který neexistuje a svojí frustrací potom pokropit půdu na který se ten sajrajt ujme a roste nekontrolovatelně dál.

Asi by bylo vhodné podotknout, že dění na Amatérech se tenhle článek z 99% netýká, jestliže jste se v něm poznali, tak je to dobrý téma k zamyšlení.

A jo, jde o článek psaný pod parou a jestliže ho tu ráno nenajdete, vystřízlivěla jsem dřív než vy :)))