Setkání (díl třetí)

Uplynul týden. Nevím jak ona, ale já byl myšlenkami stále v plzeňských lesích. Tahle holka bylo něco jiného, než jsem doposud poznal. Vypadala jako slušná nesmělá holčička, co kdybych před ní řekl sprosté slovo, zčervená a jde si stěžovat mamince, tatínkovi, či komukoliv jinému, kdo by byl ochotný mi za prasácké chování před ní, dát jednu do zubů. To bylo první zdání. Když se člověk podíval pořádně, viděl dračici, co byla schopná čehokoliv, jen aby dostala co sama uzná za vhodné a co v tu chvíli chce. A že už to prokázala.

Když mi pípl telefon a na displeji se ukázala její fotka, byl jsem rozrušený ještě dříve, než jsem kliknul na tlačítko Přečíst. Za chvilku dorazim domů, dáme kávu? Jasně, že jsem chtěl. Dáme, dáme, odpovídal jsem. Kdy, kde, v kolik? Odpověď mě překvapila. U mě přece, přijeď. Poslala adresu. A sakra, prolétlo mi hlavou. Jako blesk jsem vlétl do koupelny a začal na sebe cákat vše co vonělo, nebo jsem si to alespoň myslel. Oholit? Nestíhám, sakra. Nové prádlo. Kde je? Támhle. Triko. Byl jsem pomatená včela. Když jsem skákal s napůl staženým spodním prádlem a trikem přes hlavu kolem zrcadla a matně se zahlédl, rozchechtal jsem se. Co blbnu? Jdu přece na kafe, smál jsem se sám sobě. Dokončil jsem úpravy sebe samého a skočil do auta.

Její bytovku jsem nalezl rychle. Naposledy jsem se zkontroloval v zrcátku. No lepší už to nebude. Vystoupil jsem a došel ke dveřím. Odzvonila mi a já stoupal po schodech nahoru. Stála ve dveřích. Na sobě župánek, pod ním triko. S výstřihem, že bylo takřka zbytečné. Marně jsem se snažil dívat se jí do očí. "Pojd dál", pokynula mi. Prošel jsem kolem ní a nasál vzduch. Voněla božsky. Kafe už stálo na lince. "Přesuneme se na balkon, co říkáš." Byl jsem pro. Uvelebil jsem se na plastové židli, ona naproti mě a jen jsme se usmívali. Popíjeli jsme kávu, říkali si, co jsme za ty dny bez sebe dělali. Netrvalo dlouho a do naší konverzace se opět vmísilo špičkování. Provokovala mě. Sakra, jak jí to jen šlo. Zvedla nohy a položila si je přes mé. Už jen ten dotek mi vyvolal erekci. Položil jsem si jednu ruku do klína, abych se neprozradil. "Pán má snad nějaký problém?", zbystřila. Ta mrška si snad všimne všeho, prolétlo mi hlavou. "Já...já nemám žádný problém", usmál jsem se na ni. "Já si to zkontroluji sama", odvětila a její chodidlo odstrčilo mou ruku. Nahmatala bouli, která se mi vzdouvala mezi nohama a měla jasno. "Ale pán má problém", zašeptala svůdně. "Pán nemá žádný prostor", usmála se s pohledem, co mě spaloval. Aniž bych se zmohl na jakoukoliv reakci, začala mi chodidlem třít poklopec. Měl jsem co dělat, abych se na ni nevrhnul. Dělal jsem jako by nic. "Áááá, tak s pánem to nic nedělá...", zavrčela roztomile a přidala druhou nohu. Kousl jsem se do rtu, ale hodlal jsem hrát její hru. "Nedělá", odvětil jsem a vyplázl na ni špičku jazyka. "Tak to můžu udělat i tohle", usmála se a já vyjekl nad její šikovností. Najednou mi ani netuším jak zajela špičkou pod lem kraťasů a stáhla je pod můj tu bouli, kterou dráždila. Druhou nožkou zajela pod trenky a najednou jsem tu seděl, penis trčící zpod prádla a ona s vítězoslavným úsměvem. Podívala se mi zpříma do očí. "Pánovi problém teprve začíná", sykla a začala mě honit ploskami chodidel. Tohle jsem nikdy nezažil. Byla až neskutečně šikovná. Bylo to pro mě tak nové, že hrozilo, že se hned udělám. "Pán bude mít problém, pokud ihned nepřestaneš", zašeptal jsem přerývaně. "To je ovšem problém pána", začala se smát. Už jsem opravdu co dělat, abych nevyvrcholil. Naštěstí přestala.

Vstala a opřela se o zábradlí balkónu. "Pojď se podívat, jak je tu krásně", vybídla mě. Stoupl jsem si vedle ní. Můj penis stále trčel, ale bylo mi to úplně jedno. V hlavě mi hučelo a já se nedokázal soustředit na nic jiného, než byla ona. Opřel jsem se rukama o zábradlí. Vklouzla mezi ně a přimáčkla se na mě zezadu. "Budeme se dívat spolu, chceš?". Jen jsem přitakal. A pak mnou projela další vlna vzrušení. Chytla můj penis do své ruky, pohladila jej po celé jeho délce. Mé prsty se vryly do zábradlí. Přimáčkla se prdelkou na můj klín a začala si moje péro o svůj zadeček otírat. ohle bylo k nevydržení. Mé ruce vyjely po jejích pažích na ramena a pak dále na prsa, ale svou volnou rukou mi je chytla. "Kdepak, pane, řešte jen své problémy", zavrčela svůdným tónem a vrátila mi je na zábradlí. "Jen se pěkně držte pane". Druhou rukou dál třela můj penis o své tělo. Nadzvedla si župánek a já zjistil, že kromě trička je pod ním nahá. Další vlna mě roztřásla. Bylo mi úplně jednou jestli pod balkonem někdo je nebo není. Toužil jsem ji mít. Věděla to. Začala projíždět špičkou mého penisu mezi svýma půlkama, až dolů ke kundičce. A zase zpátky. Tohle už bylo moc. Cítil jsem jak je pořádně vzrušená. Byla pořádn mokrá, až to při projetí žaludem mlaskalo. Už to sama nemohla vydržet. Nasadila si špičku mého ptáka ke vchodu do její svatyně a přirazila. Zajel do ní jako po másle. Cítil jsem to teplo, tu vlhkost, ten neskutečný pocit sevření, který muž miluje a ze kterého tak blázní. Začal jsem se pomalu pohybovat. Pomalu jsem jej vytahoval ven a zase zpátky. Pěkně pomalu, aby cítila každý pohyb, jak je tvrdý a jak do ní vniká a zase se vysunuje ven. Sténala. Chytla mé ruce na zábradlí, položila na ně ty své a nehty zaryla do mých prstů. Hrál jsem si sní. Ale nebyl jsem to já, kdo byl pánem situace. Brzy si začala určovat tempo a přirážet. Její zadeček pleskal o mé tělo a můj penis v ní mizel celou svou délkou. To tření nešlo vydržet dlouho. Její tempo bylo zběsilé. A já byl v ní poprvé. Ještě párkrát přirazila a já věděl, že je to tady. Chtěl jsem jej vysunout, ale cítila, co se stane a tak mě jen zezadu chytla za boky a přirazila pořádně, co to šlo. Zacukalo mi v něm a cítil jsem jak stříkám. Mé sperma plnilo její úzkou kundičku a já byl v sedmém nebi. Klepala se chtíčem...

Pak mě odtáhla. "Pán má dluh teď ale", usmála se a ukázala směrem dolů. Neměl. Poklekl jsem a udělal ji to svým jazykem. Vylízal jsem ji ještě lépe nez poprvé. Klepala se a její orgasmus byl bouřlivý.

Netuším, jestli nás někdo viděl, ale slyšet nás jistě bylo. Bylo to bláznivé, spontální, ale nádherné a nezapomenutelné. Těšil jsem se, až se zase ozve...