Pohled

"Potřebuju, abys zajela s tou objednávkou a chtěj, aby to bylo hotové do středy," řekl jí šéf a podal klíče od firemního auta.
No skvěle, slunce zas dneska trhá rekordy, v tom pitomém autě není klima, zas budu upocená a ulepená a do toho zas budu muset jednat s tím pitomcem … - pomyslela si

Zdravím, vezu Vám objednávku, ale potřebuju to nejpozději ve středu. Půjde to?
"No nevím, chvíli počkejte, podívám se" – řekl a odešel do kanceláře.
Nakoukla za ním, stál k ní zády, opřený o stůl a listoval diářem. Když tam tak stál, nepřipadal jí tak hrozný, měl široká ramena a hezký pevný zadek … Ani si to neuvědomila, ale mezitím se otočil a díval se na ni. Pořád ještě zamyšleně koukala, pohledem zabodnutým … Ovšem teď už ne u jeho zadku, ale v jeho klíně….
Pousmál se – "Myslím, že to půjde. Stavte se pro to ve středu kolem poledne… Třeba jak půjdete na oběd."
"Jasně, to bude super" – celá červená vykoktala a začala couvat ke dveřím. Pak se otočila a kvapně se rozloučila.
Bože to byl trapas, co si o ní pomyslí. Celé měsíce mu dávala najevo, jak je jí nesympatický a teď mu tak hloupě zírala mezi nohy. Ale dalo se tomu zabránit? Ptala se sama sebe. Celé týdny je bez sexu… Chlapi v práci jí sice nadbíhají, ale s něma si radši nic nechce začínat. Někteří jsou ženatí a ti ostatní? Zoufalci, co jim pomalu ujíždí vlak a oni si toho ještě nevšimli.

Ve středu ráno si uvědomila, že v poledne má vyzvednout ty věci. Brr….. Co kdybych poprosila někoho jiného…..Zkusím to…. – Plánovala si v hlavě a mezitím si oblékala lehoučkou minisukni a tričko.

Za celé dopoledne zkoušela někoho přemluvit, kdo by zajel pro zboží. Neúspěšně, každý měl spoustu práce. Sakra, to bude … - Bilo jí v hlavě na poplach
"Šéfe zajedu pro ty věci a pak si skočím na oběd" – řekla směrem do kanceláře a vyrazila.

"Dobrý den." – řekla tiše a začervenala se
"Dobrý den."
"Stihli jste to vyrobit?"
"Stihli…" - odpověděl a zkoumavě si ji přitom prohlížel. Líbí se mu, není to sice žádná křehule, ale je hezky tvarovaná a sálá z ní taková nějaká živočišnost.
"Fajn – můžu si to teda vzít? Víte, chtěla bych jít ještě na ten oběd." – usmála se
"Jasně, pojďte teda se mnou do kanclu, přepočítáte si to." – řekl a rukou ji pokynul směrem ke dveřím.

Jakmile tam vešli, zavřel za ní dveře a zamknul.
"Co to má znamenat?" – zeptala se
"Co myslíš krásko? Nechceš zjistit , co se mi skrývá v těch kalhotách? Myslím, že tě to minule moc zajímalo?" – řekl jí drze a přitlačil ke zdi. Hřbetem ruky ji pohladil po tváři a sestupoval dále po krku a když byl mezi jejími prsy, chytil ji náhle za ruku a položil si ji na svůj vyboulený rozkrok. Byla tak ohromená jeho přímostí a drzostí zároveň, že si to všechno nechala líbit a slastně přivřela oči.
"Šíleně mě vzrušuješ, nemohl jsem se tě dneska dočkat." – šeptal vzrušeným hlasem a líbal ji.
"Tolik tě ten můj pohled dostal?"
"Tys mě dostala….a už dávno." – zašeptal a rukou ji zajel pod tričko a podprsenku. Dotkl se jejích naběhlých bradavek.
Jemně ho kousla do rtu – Tak si mě tady vem, jsem jen tvoje" – zasyčela a sundala mu tričko. Svlékla i to svoje.
Na tohle čekal, rukama jí zajel pod sukni a obratně sundal kalhotky. Pak se tam vrátil a prsty začal dráždit její skulinku. Byla hladce vyholená a už pěkně vlhká. S každým jeho pohybem slastně vzdychla. Měl pocit, jako by chtěla každou chvíli explodovat.
Sundala mu džíny a boxerky, ze kterých vyklouzl jeho tvrdý penis. Rukou ho třela a nezapomněla ani na jeho kulky. Cítila, jak zatnul vzrušením zadek.
Opřel ji o stůl a ona na něj vyšpulila zadeček. Ještě chvíli si rukou hrál s její skulinkou.
"Prosím udělej mi to" – žadonila a ještě víc se prohla v zádech.
"Líbí se mi, jak prosíš" – usmál se a zasunul do ní svůj pyj. Tahle poloha ji šíleně vzrušovala, byl tak silný a ona se cítila jako děvka. Představila si, jak to asi vypadá a jejím tělem projela další vlna vzrušení.
Po chvilce se přesunuli na židli, co měl za stolem. Posadil se a nechal ji, aby si na něj nasedla. Krouživými pohyby ho ojížděla a cítila, že už to dlouho nevydrží.
"Už budu…" - pronesla mezi vzdechy.
"Já taky, tak nepřestávej….".- zavzdychal a ruce jí položil na vlnící se boky.
Během chvilky se začala svíjet ve slastné křeči a místností se neslo její sténání. Ve stejné chvíli explodoval i on a přitiskl ji na svou hruď.

"Ještě máš pořád hlad?" – řekl a přerušil tak mlčení které nastalo.
"No myslím, že už ne…..Už bych se asi měla vrátit." – usmála se a začala se kvapně oblékat.
"Počkej, tady máš to, pro co jsi přišla" – podával jí 2 igelitové tašky.
"Děkuji, počítat to asi nemusím, že?"
"Záleží na tobě. Uvidíme se zase?" – zeptal se opatrně.
"No……"-podívala se na něj zkoumavě,- "až budu mít zase hlad tak příjdu….."
"Co to znamená?"
"To co jsem řekla…." – usmála se a poslala mu vzdušný polibek. Odemkla dveře kanceláře a …