Policejní hlídka

Usedám s hrnkem svařáku a pokusím se popsat skutečný zážitek, který se mě a Michalovi stal o minulém víkendu…
Po sobotním probuzení jsme s Michalem začali přemýšlet o tom, jak strávíme nadcházející volný víkend… Michal navrhl, že bysme se mohli vydat do nedalekých Teplic na nákupy. Bylo nádherný počasí, my byli slušně nadržený, koneckonců jsme potřebovali něco nového na sebe, a tak jsme vyšli vstříc počasím vydařený sobotě.
Nákupy byly super, i jsme si něco slušivýho odvezli. Bylo po pátý hodině, čas na návrat. Začalo se stmívat a my se vydali na zpáteční cestu domů.
Jak už to po pár dnech sexuální abstinence bývá, můj „malý“ kamarád se začal hlasitě ozývat. Sundal jsem si proto vyzývavě v autě na místě spolujezdce boty, nohy položil na palubku a začal jemně mnout obnaženého Honzíka, jak svému menšímu, avšak né slabšímu jmenovci přezdívám.
Potom moje ruka začala směřovat ke klínu řidiče. Nejdřív jsem ho hladil po stehně, pak začal vášnivě líbat na krku a při kontrole mezinoží zjistil, že tam něco hodně přebývá. Michalova kláda byla v plné polní a věrně kopírovala jeho stehno téměř ke koleni.
Rozepnul jsem mu poklopec a vytáhl jeho kládu na vzduch. Začal jsem mu ho zuřivě honit, netrvalo dlouho a už jsem byl hlavou pod volantem. Vzal jsem si ho do pusy a začal kouřit tak brutálně, že mi ocas slušně dráždil krční mandle.
Oba jsme se shodli na tom, že domu už to nevydržíme. Začli jsme proto hledat místo, kde budem pokračovat.
Objevila se zajímavá odbočka vpravo, cesta vedla neznámo kam. Odbočili jsme a zastavili kousek od silnice. Pokračoval jsem v kuřbě, Michal mě několikrát přerušil, aby mě předčasně nenakrmil jeho teplou výživnou mrdkou.
Oba jsme se svlíkli a osedlali zadní sedačky. V poloze na šedesátdevítku se vzájemně kouřili. Párkrát jsem Michalovi přelíznul dírku a po chvilce se v ní začal ztrácet celý můj prostředníček. On sténal a byl děsně rozrajcovanej… Řekl jsem si, že „jenom“ u mého obnaženého prstu nezůstaneme. Michal si sednul podél zadní sedačky, opřel se o dveře a roztáhl nohy, čímž mi ledacos naznačil. Hnedka jsem na výzvu reagoval a pohotově se začal hrnout proti němu. Naslinil jsem si péro a můj žalud se znenadání ztrácel v Michalově zadku. Zajížděl dovnitř, ven… čímž jsme rozjeli slušnou mrdačku.
Byli jsme v tom nejlepším, když nás oslnila potkávací světla auta mířícího přímo proti nám. Michal neváhal, oblíkl si tričko, trenky a hbitě prostředkem auta prolezl na místo řidiče. Já jsem se mezitím zbaběle, avšak instinktivně schoval za řidičovo sedačku a čekal, co bude.
Auto zastavilo přesně vedle toho našeho, vystoupil týpek ve slušivý uniformě a jeho první slova byla „Dobrý večer pane řidiči.“ Michal pohotově na jeho otázku odpověděl „Dobrý večer.“ V tu chvíli mi došlo, kdo nás poctil svou návštěvou.
Mladý policista pokračoval: „Je všechno v pořádku?“ načež Michal v naprostém klidu odpověděl: „V naprostém,“ a následovalo posvícení baterkou přes zamlžená okýnka na mou osobu napasovanou mezi sedačkami. Modlil jsem se, aby neprudil a nedonutil mě vylézt z auta a potupně vysvětlovat naše počínání, které by bylo jistě každému jasné. Naštěstí se tak nestalo a policajt se v klidu a s úsměvem na tváři rozloučil se slovy: „Pěkně si užijte večer,“ nasedl zpět ke kolegovi do policejního auta a odjel. Chvíli jsme seděli jako opaření a usoudili, že nejsme schopni po jejich návštěvě pokračovat. Jízdu jsme proto dokončili v pohodlí domova a po akci jsme vše patřičně prodiskutovali a vzpomínáme na ni dodnes.